Jiří Kropš - E.ON a Václav Šíma - Penny Market: Fotovoltaika je pro prodejny potravin ideální

Jak vaše spolupráce s Penny Marketem vznikla?

Jiří Kropš, E.ON:

V tomhle případě nás oslovilo Penny. Někdy na přelomu let 2019–2020 jsme se o tomto tématu začali bavit a Penny následně připravilo výběrové řízení, které probíhalo do poloviny roku 2020. Někdy zhruba v červnu jsme podávali nabídku. Ve výběrovém řízení jsme uspěli a od té doby spolupracujeme.

A z hlediska Penny, odkud se vzal prvotní nápad k instalaci fotovoltaiky?

Václav Šíma, Penny Market:

Jednou z našich priorit je udržitelnost, a proto neustále hledáme možnosti a příležitosti, jak snižovat naši spotřebu elektrické energie. Využití sluneční energie a fotovoltaiky je dlouhodobě jedno z nejefektivnějších řešení, o kterém jsme vždy uvažovali, a nyní jsme přistoupili k realizaci.

Bylo výběrové řízení náročné?

Jiří Kropš, E.ON:

Spíše specifické v tom smyslu, že šlo o rámcovou smlouvu o dílo. Výběrové řízení se odehrálo nad příkladem typového projektu, který se pak stal vzorem nacenění pro následné objednávky. Dopředu jsme však nevěděli, kde se jednotlivé lokality budou nacházet a zda nebudou mít nějaká významná specifika. Zadání na jednotlivé FVE ve fázi projektové dokumentace pro stavební povolení začala přicházet postupně.  V tom je právě tato zakázka trochu jiná. Jako E.ON jsme běžně zvyklí dělat elektrárny od prvního návrhu až do zprovoznění, nebo přijít k výběrovému řízení, kde je hotová stavební dokumentace a povolení a my provádíme realizaci.

Proč jste si vybrali právě společnost E.ON?

Václav Šíma, Penny Market:

Samotné výběrové řízení náročné nebylo. Nejtěžší bylo si definovat zásadní body pro co nejlepší a nejvýhodnější řešení. Důležitým, ale ne jediným faktorem byla cena, dále kvalita solárních panelů, jejich životnost, zkušenosti daného dodavatele a flexibilita daného řešení v rámci našich podmínek. E.ON nám toto všechno dokázal nabídnout a od začátku prokazoval, že má velký zájem s námi tento projekt realizovat a spolupracovat s námi, což pro nás bylo také důležité.

V jaké fázi projekt momentálně je?

Jiří Kropš, E.ON:

Na základě rámcové smlouvy jsme obdrželi zakázku na prvních patnáct prodejen. Z toho pět už je fyzicky dokončeno a probíhá proces zprovoznění. Tedy kolaudace, licence a takové věci. Dalších deset je momentálně na stavebním úřadě. A co se týče dalších záměrů, tak víme, že Penny má vytipováno zhruba dalších patnáct lokalit.

Václav Šíma, Penny Market:

Nyní máme rozpracováno přes 30 projektů na konkrétních prodejnách, přesně jak říká pan kolega Kropš. Od projekční fáze přes projednávání povolení až po samotnou realizaci. Nejblíže dokončení jsou aktuálně projekty v Odoleně Vodě, Unhošti a Borovanech.

Jsou elektrárny nějak typizované z hlediska počtu a výkonu panelů? Jak jsou jednotlivé instalace velké?

Jiří Kropš, E.ON:

Penny se snaží koncipovat elektrárny co nejvíc podobné. Všechny byly v základu navrženy na 99,9 kW výkonu. Důvodem je, že nad 100 kW je nutné udělat dispečerské řízení a instalace se zbytečně prodražuje. Z pohledu spotřeby by ani větší elektrárna nedávala smysl. V případech, kde tento výkon není možné dodržet z důvodu plochy střechy nebo podmínek připojení z distribuční soustavy, občas vznikají omezení. Několik elektráren je tedy o menším výkonu, ale to, co jsem popsal, platí zhruba pro 90 % z nich. Na prodejnách používáme 370 Wp na panely, což vychází zhruba na 268 panelů na prodejnu. K tomu si připočtěte jeden střídač. To jsou základní komponenty, z nichž se elektrárna skládá.

Václav Šíma, Penny Market:

Projekt vždy uzpůsobujeme na konkrétní prodejnu, proto se od sebe mohou nepatrně lišit. Obecně se dá říct, že je to okolo 250 panelů, ale tento počet se mění podle velikosti využitelné plochy. Například projekt na prodejně ve Vizovicích předpokládá instalaci 270 panelů s výkonem 99,9 kWp.

Jak jsou vyřešené případné přetoky energie? Je součástí instalace také bateriový systém, nebo se svádí do sítě?

Jiří Kropš, E.ON:

Bateriový systém jsme nepoužili, protože právě v tomto případě by neměl velký smysl. Troufám si říct, že prodejna potravin je úplně ideálním objektem pro instalaci fotovoltaiky. Solární panely, jak známo, nejvíce vyrábí v létě a přes den, ale prodejny právě přes den jedou naplno a celý den se v nich svítí a chladí – musí jet mrazáky a ledničky. Elektrárny se navrhují podle spotřeby tak, aby ke zbytečnému přetoku nedocházelo. Pokud k němu i tak dojde, jedná se jen o malé objemy, krátkodobé odběrové poklesy. Představte si to třeba tak, že na chvilku vypne chlaďák. Přebytek se pak dodá do sítě, což je efektivnější než pro takto malé výkyvy instalovat bateriové úložiště.

Václav Šíma, Penny Market:

Akumulace získané energie je téma, kterým se také zabýváme. Bohužel, zatím toto řešení vzhledem k jeho stávajícím ekonomickým nárokům nevyužíváme. Na druhou stranu, už při návrhu projektu i jeho realizaci s tímto řešením počítáme, tak abychom mohli bateriový systém napojit, jakmile to ekonomicky výhodné bude. Energie, kterou získáme ze solárních panelů, bude většinou spotřebována v rámci provozu dané prodejny a případné přebytky budou dodávány do veřejné sítě.

Kolik z celkové energetické spotřeby provozovny fotovoltaika pokryje? Případně, jaká bude zhruba plánovaná úspora?

Jiří Kropš, E.ON:

Na konkrétní úsporu vám bude muset odpovědět pan kolega, protože jsme nebyli u prvotního návrhu, který vypracovával jejich projektant. Ale orientačně elektrárny, a typicky ty instalované na prodejny, mají návratnost kolem sedmi osmi let. Při nákladech na instalace kolem dvou milionů korun.

Václav Šíma, Penny Market:

Předpokládáme, že v průměru nám energie získaná ze slunce prostřednictvím solárních panelů pokryje cca 35 % celkové spotřeby dané prodejny.

Jiří Kropš, E.ON:

A já bych ještě doplnil, že na naše zařízení poskytujeme záruku patnáct let na mechanické části panelů a pětadvacet let na pokles jejich účinnosti. U střídačů, což je taková druhá základní komponenta, je pak záruka dvacet let a na celek, na spotřební materiál, jističe a podobné věci, je pětiletá.

Takže, pokud to chápu dobře, jde o investici, která bude v záruce zhruba dvojnásobnou dobu své vlastní splatnosti... Proč to nemá každý?

Jiří Kropš, E.ON:

Ne u každého projektu to takhle dobře vychází. U velkých zákazníků a vysokého napětí ta návratnost bez dotací už není takhle růžová a pohybuje se třeba kolem šestnácti let. Ale, jak jsem říkal, zrovna prodejny jsou ideálním spotřebitelem, kde se fotovoltaika skutečně hodí. Méně výhodné to začíná být přesně na přechodu mezi nízkým a vysokým napětím. U nízkého je ale návratnost skutečně zajímavá.

Jak jste spokojeni s dosavadní spoluprací s E.ONem? V jaké roli E.ON vůči Penny momentálně figuruje?

Václav Šíma, Penny Market:

Naše spolupráce je na vysoké úrovni. Sdílíme vzájemně všechny potřebné informace, každý projekt má jasně definovaný proces, který společně dodržujeme, a společně posouváme celý projekt neustále kupředu. E.ON je pro nás důležitý partner nejen z pohledu realizace a instalace solární technologie, ale spolupracujeme i na rozvoji naší sítě dobíjecích stanic pro elektromobily, a zároveň nám E.ON zajišťuje 100 % zelené energie pro celou naši síť prodejen a skladů.

Půjde o ojedinělou instalaci, nebo v Penny do budoucna uvažujete o rozšíření solárů i na další provozovny? Případně už se tak děje?

Václav Šíma, Penny Market:

Zcela jistě plánujeme toto řešení aplikovat na další prodejny. V tuto chvíli máme vytipováno 70 prodejen, kde nám dává instalace solárních panelů smysl. Současně je rozvoj fotovoltaiky jedním z velkých projektů celé skupiny REWE a je významně podporován.

Bude fotovoltaický systém nějak propojen s nabíječkami elektromobilů, které před svými provozovnami Penny instaluje? Nebo bude fungovat čistě k napájení vnitřního provozu?

Václav Šíma, Penny Market:

Nyní připravujeme unikátní projekt u naší prodejny v Lehovci, kde stávající dobíjecí stanici pro elektromobily plánujeme dovybavit přístřeškem se solárními panely. Tím vznikne autonomní dobíjecí stanice, díky níž bude pro dobíjení elektromobilů využita z 90 % energie ze slunce. Na prodejně instalovaný fotovoltaický systém pak bude dodávat elektřinu výhradně do prodejny a se stanicí na sobě nebudou závislé.

Jsou nějaké další ekologické projekty, které Penny v současnosti plánuje nebo realizuje?

Václav Šíma, Penny Market:

V současné době intenzivně pracujeme na projektech využití solární energie a rozvoji a rozšíření sítě dobíjecích stanic pro elektromobily. Jedná se o desítky projektů v nejrůznějších fázích realizace. Dále připravujeme naši první realizaci prodejny s  certifikací BREEAM nebo projekty s využitím dešťové vody. Zapojili jsme se také do projektu, jehož cílem je zvýšení výsadby stromů v obytných částech měst a obcí, a zvyšujeme výsadbu stromů v okolí našich nových nebo modernizovaných prodejen. Nesmíme rovněž zapomínat na to, že podporujeme projekty Ukliďme Česko, Hodina Země – zhasněte pro planetu, bojujeme proti plastům a tak dále.

Jiří Kropš, E.ON:

Coby E.ON s Penny spolupracujeme na výstavbě sítě dobíjecích stanic pro elektromobily, jak zmínil pan Šíma. To mají na starosti kolegové, takže vám více podrobností bohužel neřeknu. Penny je pro nás ale dlouhodobým a významným partnerem, kterého si vážíme, takže se v budoucnosti rádi zúčastníme dalších společných projektů. Samozřejmě, pokud vyhrajeme výběrové řízení.