Také je vám horko? Kde hledat pravdivé informace o změnách klimatu

V médiích se často mluví o ochraně klimatu, snižování emisí oxidu uhličitého nebo třeba o přechodu na klimaticky neutrální energetické zdroje. Mohlo by se zdát, že častým používáním se z toho staly poněkud vyprázdněné pojmy. Opak je ale pravdou, stojí za nimi snaha se nějak vypořádat se současnými klimatickými změnami.

Klimatické změny jsou přirozený jev, který je tady s námi celou lidskou historii. Současná klimatická změna je ale s největší pravděpodobností způsobená lidskou činností. Jde o globální oteplování, kdy se zemské klima posouvá směrem k vyšším teplotám. Například průměrná teplota na celé planetě je nyní podle Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) o 1,2 ˚C vyšší než v období před velkým rozvojem průmyslu. Možná se to nezdá mnoho, avšak jde o průměrnou hodnotu pro celý svět. Severní polokoule je ve srovnání s dobou před zhruba 150 lety teplejší až o 3 °C.

Hlavním viníkem současné změny klimatu jsou emise oxidu uhličitého a metanu. Tyto látky – často jsou označovány jako takzvané skleníkové plyny – způsobují, že planeta Země přijímá více tepla od Slunce, než vyzařuje do vesmíru. Tedy stejně, jako to dělá skleník. Skleníkové plyny se do atmosféry dostávají hlavně kvůli spalování fosilních paliv, ale také průmyslovou a zemědělskou činností.

Důsledky změn klimatu vlivem globálního oteplování jsou už známé. Země se více ohřívá, více energie v atmosféře má za následek častější extrémní výkyvy počasí. Potýkáme se se suchem a neobvykle horkým počasím, ale také s většími mrazy a přívalovými dešti. Vlivem oteplování tají ledovce a zvyšuje se hladina oceánů.

I v České republice jsme často svědky určitého popírání existence klimatických změn. Vynikli v tom zejména někteří z politiků. Na tom, že je globální oteplování způsobené člověkem, se však shodla většina světových klimatologů a dalších vědců. V této souvislosti se mluví o vědeckém konsenzu – za současným zvyšováním průměrné teploty na Zemi stojí lidmi způsobené emise skleníkových plynů.

Ukazuje to také nejnovější šestá zpráva Mezivládního panelu OSN pro změny klimatu (IPCC). A není to veselé čtení. Podle této zprávy máme nejvyšší čas začít se změnami klimatu něco dělat, jinak se může stát, že do konce tohoto století nebude náš život na Zemi v současné podobě možný. Jinak řečeno, naše civilizace, jak ji nyní známe, zanikne.

Obecná poučka odborníků pracujících s informacemi zní: zapomeňte na média a jděte hlavně po primárních zdrojích. Jedním z nejlepších zdrojů informací o klimatické změně je web Fakta o klimatu, za nímž stojí tým odborníků na přírodní vědy, zpracování dat a mediální komunikaci.

Najdete zde informace jak o emisích skleníkových plynů a dlouhodobých trendech počasí, tak o energetice a možném dalším vývoji společnosti v souvislosti s globálním oteplováním. Informace autoři prezentují nejčastěji formou přehledných infografik, přičemž čerpají z nejrůznějších datových zdrojů (ČHMÚ, Eurostat, NASA).

V českém mediálním prostoru se jedná o výjimečný a velmi respektovaný projekt. Ne nadarmo jsou Fakta o klimatu jedním z loňských finalistů naší soutěže E.ON Energy Globe.

Pokud chcete trochu více vědeckých dat, zkuste rovněž web Climate.gov, který provozuje americký Národní úřad pro oceán a atmosféru. Najdete zde spoustu globálních dat souvisejících s klimatickou změnou.

A nakonec se můžete začíst do známé eseje Deep Adaptation – A Map for Navigating Climate Tragedy, kterou je možné stáhnout také v českém překladu. Ano, je to ta známá esej anglického profesora Jema Bendella, jež prý způsobuje deprese a mnoho lidí přiměla k přehodnocení jejich dosavadního způsobu života. Uznávaný odborník na trvale udržitelný rozvoj Jem Bendell ji původně publikoval hlavně pro akademickou obec. Nejde však o složitý vědecký text, esej plná černého humoru je srozumitelná i běžnému čtenáři. A ti na ni slyší – od vydání si esej stáhly už statisíce zájemců a určitou pozornost vzbudila v době svého prvního vydání i u nás.

Jem Bendell v eseji říká, že na nějaký boj s klimatickou změnou už je stejně pozdě a naším úkolem je hlavně připravit se na to, co přijde. Podobně jako zmíněná šestá zpráva mezivládního panelu OSN ani Deep Adaptation rozhodně není optimistický text. Na optimismus a zlehčování už ale v souvislosti s klimatickými změnami není místo. Důležité je konat. A to jak na individuální, tak i systémové úrovni.