Nechali jsme si spočítat uhlíkovou stopu, abychom nedělali věci naslepo, říká manažer udržitelnosti Vladimír Víšek

5. 9. 2023 Redakce
9 min. čtení
Inspirace

Chceme mít vše postavené na číslech, abychom nedělali pocitová rozhodnutí, protože tam je potom úzká linka ke greenwashingu,“ uvádí Víšek. Proto začali průzkumem mezi zaměstnanci, změřili uhlíkovou stopu, oslovili všechny větší dodavatele, jak si stojí v udržitelnosti oni.

Nejtěžší je v rámci uhlíkové stopy spočítat úroveň Scope 3, kam se započítávají emise od zákazníků či dodavatelů. V Prusa Research to nebylo jinak. Odezva od dodavatelů, které výrobce 3D tiskáren požádal o potřebné údaje, byla nicméně víceméně dobrá. Vybírat nyní mezi nimi ty „zelenější“ ovšem naráží na realitu trhu.

Když se řekne udržitelnost v 3D tisku – co si pod tím máme představit?

Není jednoznačná odpověď, jestli je 3D technologie udržitelnější v porovnání s běžnými způsoby výroby. Vždycky hraje roli spousta kritérií.

3D tisk má v určitých oblastech větší spotřebu energie. Třeba příprava materiálu pro to, aby byl tisknutelný, vyžaduje úpravy a ty mají určitou uhlíkovou stopu či jiný negativní dopad na životní prostředí. Na druhou stranu 3D tisk má přidanou hodnotu v tom, že dokáže vyrobit něco, co běžné způsoby výroby nedokážou. Dokáže minimalizovat množství spotřebovaného materiálu, protože je založen na tom, že materiál se přidává, ale neobrábí. V rámci celého průmyslového odvětví se firmy daly dohromady a počítají LCA (analýza dopadu na životní prostředí v rámci celého života výrobku, pozn. aut.) pro různé scénáře, aby se dalo říct: Tady je 3D tisk udržitelnější varianta, tady je méně udržitelnou.

A to se bavíme jenom o výrobě. Pak jde o to, co když 3D tisk dokáže vyrobit třeba náhradní díl, který už není dostupný, a dokáže tak zásadně prodloužit život celého výrobku? Nebo co když dokáže v rozvojových zemích pomoct řešit nějaké sociální problémy? To se teď do výpočtů dopadu nezapočítává.

Naši zákazníci jsou nyní většinou jednotlivci, kutilové, ale čím dál tím víc roste segment firem. V Česku je třeba naším zákazníkem Škoda Auto, dodáváme i pro NASA, pro SpaceX Elona Muska. Světové firmy běžně 3D tiskárny používají.

Udržitelnosti se chceme věnovat na strategické úrovni. Není to tak, že bychom předtím v této oblasti nedělali nic. Během pandemie jsme skvěle zareagovali na nedostatek ochranných pomůcek, vytvořili a volně distribuovali 3D tištěné ochranné štíty. Několik let už také provozujeme inovační dílnu PrusaLab, v jejímž rámci podporujeme slibné technologické projekty. 

Máme nastavené tři hlavní pilíře. Prvním je ekologie, tedy jaký máme jako firma dopad na životní prostředí. Tam se díváme na spotřebu energie, vody, množství odpadu, který produkujeme a jak ho můžeme snížit a lépe využít principy cirkulární ekonomiky. Nechali jsme si spočítat uhlíkovou stopu celé firmy, abychom věděli, kde je největší dopad a kam máme energii soustředit, abychom nedělali věci naslepo. Takže máme spočítanou uhlíkovou stopu firmy ve Scope 1, 2 a částečně ve Scope 3. Poslední úroveň zahrnuje výrobu a těžbu komponentů, materiálů, dopravu do firmy, dopravu z firmy až po okamžik, kdy se zboží dostane k zákazníkovi.

Zatím jsme nespočítali, jaký dopad má tiskárna doma u zákazníka, když tiskne, a jaký dopad má tiskárna v momentě, kdy doslouží. Neměli jsme k tomu data. Nemáme scénáře, za které bychom se mohli postavit, a nechtěli jsme vařit z vody. Ale myslím si, že to, co teď máme spočítané, nám dává dostatečné informace, abychom mohli něco začít dělat. 

Hlavní gros naší uhlíkové stopy? Není překvapivé, že přes 90 procent je ve Scope 3 a velká část z toho jsou nakupované suroviny a komponenty. Určitou část stopy dělaly provedené investice a pak doprava ven z firmy. Jsou to čerstvá data a teď je náš úkol s tím začít něco dělat. Chceme mít vše postavené na číslech, abychom nedělali pocitová rozhodnutí, protože tam je potom úzká linka ke greenwashingu. Začali jsme vyrábět recyklované filamenty z odpadu, který vzniká při výrobě z prvotních zdrojů. A oba filamenty jsme potom porovnali v analýze. Chtěli jsme vědět, jaký má dopad, pokud započteme energii nutnou k rozdrcení materiálu a výrobě recyklované náplně. Vyšlo nám, že filament z recyklátu má o více než 50 procent nižší uhlíkovou stopu. A také všechny další dopady z analýzy LCA jsou nižší. Nechali jsme si také spočítat LCA včetně uhlíkové stopy naší nejprodávanější tiskárny, abychom viděli, kde je největší prostor pro zlepšení.

Další pilíř je zaměřen na lidi, to je ta sociální část. Jde o to, aby se zaměstnancům u nás dobře pracovalo, aby pracovní prostředí bylo bezpečné. A pak jde o dodavatelský řetězec. Na to jsme se začali soustředit minulý rok a oslovili jsme všechny dodavatele, kteří tvoří minimálně jedno procento objemu našich dodávek. Aktivně s nimi teď diskutujeme, jakým způsobem řeší environmentální a sociální témata ve své výrobě a u svých subdodavatelů.Jde o několik desítek dodavatelů a byl to pelmel různých reakcí. Některé firmy nás překvapily, že mají poměrně propracovaná pravidla, kde se můžeme inspirovat, jiné firmy to zatím neřešily. Takže naši roli vidím i v tom dodavatelský řetězec kultivovat a nabídnout dodavatelům, že to můžeme uchopit společně. Třeba v oblastech, kde si zatím nejsme jistí, jsme navrhli vytvoření pracovních skupin, že bychom téma mohli řešit společně. Naši dodavatelé komponentů pro výrobu tiskáren a materiálů, ze kterých vyrábíme tiskový materiál pochází z Česka, Evropské unie, USA a z Asie. Pro zajímavost, jeden, dva dodavatelé vyloženě řekli, že takové věci nehodlají řešit, že na to nemají čas. Ale překvapili nás dodavatelé, kteří poslali často i mapku, kde měli zakresleno, kudy jede surovina kamionem, kudy lodí. Pak byli dodavatelé, kteří řekli: Nejste první, kdo se nás na to ptá, my už to tady máme připravené. Čekali jsem horší odezvu.

Když jsme posbírali podklady, předali jsme je společnosti CI3, se kterou spolupracujeme, a ta z nich vypočítala uhlíkovou stopu. 

Výpočet uhlíkové stopy probíhá tak, že od CI3 jsme dostali strukturovanou tabulku rozdělenou podle jednotlivých kategorií, ve kterých se uhlíková stopa počítá. Tam jsme doplňovali data od spotřeby energie a vody, o produkci odpadů až po to, jak zaměstnanci cestují do práce či jakým způsobem kolik zboží jsme do jaké země dopravili a jakou dopravou. Bylo to poměrně komplexní cvičení. Celý výpočet jsme si pak ještě nechali ověřit u firmy Envitrail.

U třetího pilíře se díváme na to, jak 3D technologie dokáže řešit environmentální nebo sociální problémy dneška. To je třeba zmiňovaná výroba náhradních dílů, ale máme i projekty, které kolegové realizují v Gambii, kde 3D tiskárny pomáhají s tiskem nedostupných zdravotnických pomůcek či náhradních dílů pro přístroje. Takže se díváme hodně i na tu sociální část, jak by ji 3D tisk mohl pomoci řešit. 

Je něco, co se nám zatím nedaří?

Jsem sám zvědavý na to, jak se nám podaří se poprat se snižováním uhlíkové stopy. Pro výrobní firmu to vidím jako velký oříšek. Plus jsme v pronajaté budově, což nás také limituje. Takže se budeme muset hodně učit a inspirovat od ostatních.

Související články

Jak na udržitelnou módu: buďte zdrženliví v nákupech nebo oblečení recyklujte
Levný textil je spotřební zboží. Jeden kousek ‚‚rychlé módy‘‘ (fast fashion) si oblékneme v průměru pětkrát, než se ho zbavíme; k tomu mnohdy ekologicky nešetrným způsobem. Proč je to problém a jak ‚‚udržet‘‘ své módní nákupy na uzdě? 
Víc najdete zde
Energeticky úsporné budovy nejsou odpovědí na masivní spotřebu energie
Pasivní domy a energeticky úsporné budovy jsou v Česku stále populárnější. Jak takové budovy ale poznáme? Předseda Asociace energetických specialistů, Roman Šubrt, je definuje jako domy, které v době vzniku za dostupných materiálů a technologií lépe nepostavíte.
Víc najdete zde