12 otázek pro Fakultní nemocnici Olomouc

Můžete nám svůj projekt představit vlastními slovy? V čem je podle vás jeho největší přínos?

Novostavba II. Interní kliniky je největší stavbou v areálu Fakultní nemocnice Olomouc za posledních deset let. Vedení zvažovalo i rekonstrukci a využití starého objektu, ale ukázalo se, že už neodpovídá nárokům současné medicíny a požadavkům na komfort pacientů. Těm je totiž obvykle jedno, zda je léčí technika za desítky nebo stovky milionů korun, ale velmi citlivě vnímají třeba to, jestli mají k dispozici vlastní sociální zařízení. Jsme rádi, že jim v nové budově můžeme zajistit standard té nejvyšší úrovně. V ošetřování gastroenterologických onemocnění typu nádorů tlustého střeva a konečníku jsme na světové špici, nové pracoviště spolu s novým vybavením umožňuje kvalitnější péči pro pacienty. Přínos vidíme také v tom, že během výstavby měl do budoucí podoby objektu možnost aktivně zasahovat také personál. Díky tomu vzniklo i komfortní a bezpečné prostředí pro záslužnou práci našich zaměstnanců.

Jak dlouho trvala stavba nového křídla a pro jaká oddělení slouží?

Nejde o nové křídlo, nýbrž o samostatnou budovu. Stavba byla zahájena v únoru 2017 a dokončena v září 2018. Sídlo zde našla špičková pracoviště II. interní kliniky – gastroenterologické včetně jednotky intenzivní péče a do té doby samostatného Oddělení geriatrie Fakultní nemocnice Olomouc.

Kolik zaměstnanců v budově pracuje? Kolik pacientů ošetříte?

Celkem je to šestadvacet lékařů a sto sedmnáct pracovníků v nelékařských profesích. Pracoviště tvoří čtyři oddělení s celkovým počtem devadesáti devíti standardních lůžek situovaných na jedno a dvoulůžkových pokojích s vlastním hygienickým zázemím. Na jednolůžkových boxech máme dále sedm lůžek jednotky intenzivní péče. V ambulantním traktu je k dispozici sedmnáct vyšetřoven, pracoviště digestivní endoskopie tvoří dalších sedm vyšetřoven a pokoj pro dospávání nemocných. V roce 2018 jsme hospitalizovali 2332 nemocných.  V ambulancích bylo provedeno celkem 27 734 ošetření a počet endoskopických výkonů se přiblížil 8000.

Můžete nám přiblížit, jaké ekologické prvky stavba využívá? Kolik energie se díky nim ročně uspoří?

Budova má výbornou tepelnou izolaci, využívá odpadního tepla z provozu klimatizace pro předehřev užitkové vody a zadržuje dešťové srážky prostřednictvím retenční zelené střechy.  K šetrnému zajištění tepelné pohody máme navíc převážně chlazené stropy a vzduchotechniku s velmi účinnou rekuperací. Led osvětlení je vybaveno čidly pohybu a čidly denního světla. Aktuální spotřeba energie představuje zhruba polovinu běžné spotřeby u starších budov, při výrazně vyšším komfortu vnitřního prostředí. Úspora na energiích tak činí cca 1 milion Kč.

Jaké byly náklady na výstavbu celého projektu?

Celkově projekt vyšel na 398 milionů korun.

Předpokládáme správně, že nízkoenergetické křídlo nemocnice je z hlediska stavby daleko náročnější, než kdyby se jednalo například o nízkoenergetický dům? Jaká jsou specifika, na která bylo potřeba brát při výstavbě zřetel?

Nemocnice představují energeticky mimořádně náročné provozy, protože musí fungovat nepřetržitě, udržovat čisté prostory a měnit vzduch jedenáctkrát za hodinu. Pro docílení nízké spotřeby energie je tak třeba zabývat se nejen výběrem velmi účinných technologií, ale také správnou regulací a precizním nastavením provozních diagramů.

Nemocniční prostředí bývá často strohé. Jak nová budova na pacienty a lékaře působí? Líbí se jim tam?

Po téměř dvou letech provozu můžeme konstatovat, že zaměstnanci jsou s prostory spokojeni a pozitivní ohlasy máme rovněž od pacientů. Ti mají díky jedno a dvoulůžkovým pokojům maximální míru intimity. Výstavba probíhala za přispění personálu, jak už jsme říkali, takže zázemí je skutečně kvalitní, a v neposlední řadě máme také výukové prostory pro studenty. Budova je šetrná i ve vztahu ke svým uživatelům. Ergonomické rozložení provozů a spojovací tunely ušetří čas a energii zdravotníkům stejně jako zařízení usnadňující manipulaci s nadměrně obézními pacienty. Kontrastní LED osvětlení usnadňuje orientaci osobám s poruchami zraku a půdorys budovy ve tvaru U navíc umožňuje maximální využití denního světla.

Našli bychom někde v Česku podobnou nízkoenergetickou nemocniční budovu, anebo jde o prvenství?

Jedná se o jediný objekt svého druhu v České republice.

Co pro vás znamená účast v soutěži E.ON Energy Globe?

Postup do finále je pro nás oceněním a potvrzením toho, že jdeme správnou cestou. Věříme, že i díky této medializaci se další zdravotnická zařízení budou inspirovat naším příkladem a při rekonstrukci svých často zastaralých objektů se rozhodnou hledat cesty, jak dosáhnout nízké energetické náročnosti, ne-li přímo pasivního standardu.

Plánují už některé nemocnice z okolí nebo ostatních krajů následovat vašeho příkladu?

Našeho příkladu už nyní následuje Nemocnice Šternberk, kde vzniká pavilon interních oborů v pasivním standardu. U nás jsme na dobrou praxi nízkoenergetické budovy taktéž v pasivním standardu navázali při výstavbě nového ambulantního pavilonu Hemato-onkologické kliniky, který je nyní před dokončením.

Myslíte si, že nízkoenergetické nebo pasivní stavby představují budoucnost, kterou bychom se měli ubírat?

Určitě ano – a nejen pro úsporu provozních nákladů. Šetrnost k životnímu prostředí a zásadní snížení emisí skleníkových plynů, to jsou základní předpoklady pro zachování života na planetě Zemi v podobě, jak jej známe.

A malé zasnění na závěr. Představte si, že jste v naší soutěži vyhráli… Kde se vidíte za rok? Jakou máte vizi, se kterou by vám soutěž mohla výrazně pomoci?

Vzhledem k charakteru našeho zařízení je pro nás primární poskytovat kvalitní, specializovanou zdravotní péči a umístění v soutěži E.ON Energy Globe je velmi příjemným zpestřením naší každodenní činnosti. Těší nás, že je právě naše nemocnice průkopníkem nejen v oblasti zdravotnictví, ale i architektury. Věříme, že vize udržitelného rozvoje, šetrného stavitelství a koneckonců i šetrného zdravotnictví se jednoho stane normou.