LASAR - Oprava satelitů a likvidace kosmického smetí
Čeští inovátoři historicky vždy patřili mezi světovou špičku a projekt LASAR je toho jen dalším důkazem. Jeho autoři navrhli a testují efektivní řešení, jak likvidovat problematické kosmické smetí a jak na dálku opravit nefunkční družice. Krom toho má ale i edukativní rozměr. Propojuje totiž studenty středních škol, zaměstnance odborných technologických firem a pracovníky výzkumných institucí. O projektu jsme s i povídali s jeho zakladatelem Simonem Klingou.
Jak vlastně LASAR funguje?
Naše oprava spočívá v tom, že zasáhneme solární panely nefunkčního satelitu laserovým paprskem ze Země. A tenhle náhlý energetický impuls způsobí, že se satelit resetuje a „vzpamatuje“. Tedy v tom ideálním případě.
A co když se to nepovede?
Pokud družice touto metodou už nejde oživit, pak se použije výkonnější laser, který z ní odtaví část materiálu, a tím ji odchýlí zpět do zemské atmosféry. Díky tomu se na oběžné dráze uvolní místo a poškozená družice bezpečně shoří při pádu do atmosféry.
Projekt je velmi ambiciózní, jakou měl odezvu v zahraničí?
Poměrně velkou. Asi největší úspěch je, že projekt LASAR uspěl v soutěži Conrad Challenge pořádané americkou kosmickou agenturou NASA. Díky tomu jsme získali "letenku" na raketě Falcon 9 společnosti SpaceX a už několik měsíců tak na oběžné dráze krouží družice LASARsat, která slouží k testování celého řešení.
Váš projekt vzniknul jako studentský. Pracujete se studenty i teď?
Ano. Chceme studentům naší práci přiblížit a motivovat další lidi k práci v podobném oboru, a proto umožňujeme komunikovat s naším satelitem i dalším zájemcům z řad studentů převážně středních škol.
Jak to v praxi funguje?
Když navážeme spolupráci s některou ze škol, tak jí dodáme potřebnou technologii – primárně antény, aby mohla s naším satelitem komunikovat. Ale není to jen o LASARu samotném, pořádáme také tematicky zaměřené workshopy. Zájemci z řad středoškoláků si tak mohou vyzkoušet práci s reálnými vesmírnými technologiemi a kdo ví, třeba právě tady začne něčí kariéra v některém vesmírném programu.
Související články
Za odpady není nutné platit, ale naopak za ně dostávat zaplaceno. Stačí změnit způsob myšlení
92 % odpadu v České republice končí na skládkách nebo ve spalovnách, jen 8 % vracíme zpět do oběhu a znovu využíváme. Přitom například v Nizozemsku je toto číslo trojnásobné. Podle Soni Klepek Jonášové, zakladatelky a ředitelky Institutu Cirkulární Ekonomiky, nic nebrání tomu, abychom v budoucnu efektivně využívali téměř veškerý odpad, který vyprodukujeme. Je k tomu však potřeba silná vůle a změna myšlení.
Jak budovat v dětech pozitivní vztah k přírodě? Berte je ven a ukazujte jim přírodu naživo
Ideálně k tomu vždy doplňte kontext a souvislosti – místo biflování seznamu stěhovavých ptáků spíše dětem vysvětleme, proč někteří ptáci migrují a jaký vliv na ně může mít globální oteplování. Jaké jsou další trendy v ekologickém vzdělávání?