12 otázek pro progresivní sběr odpadů v Praze

Můžete nám váš projekt představit vlastními slovy? V čem je podle vás jeho největší přínos?

Pilotní projekt sběru gastroodpadu z domácností je vůbec první svého druhu. Doposud probíhal pouze u jídelen a restauračních zařízení v režimu živnostenského odpadu. Praha si uvědomuje, že tento odpadní segment má značný potenciál, například kvůli dalšímu využití v bioplynových stanicích. V nich by bylo možné vyrábět biometan, který lze dále zužitkovat například jako pohon autobusů MHD nebo vozidel Pražských služeb. Bylo by to výhodné i proto, že vozidla na CNG mají oproti naftovým nižší emise i provozní náklady. V současnosti tedy zkoumáme, na kolik by se podobný krok vyplatilo realizovat, a pilotní projekt provádíme na území městských částí Prahy 5, 6 a 7. Vícekomoditní sběr tříděného odpadu probíhá v Praze Štěrboholy, kde testujeme nový způsob sběru více typů odpadu do jedné nádoby v souvislosti s plánovanou výstavbou nové linky s optickým systémem třídění, která je schopná třídit jednotlivé obalové složky dle požadavků odběratelů. V případě zavedení by tato nová forma sběru mohla v budoucnosti Praze značným způsobem ušetřit finanční prostředky na svoz tříděného odpadu. Mimo to by došlo i k poklesu dopravního zatížení a produkce emisí.

Co přesně znamená „vícekomoditní sběr“ odpadu? Jaký je hlavní rozdíl oproti běžným černým popelnicím na smíšený odpad?

Vícekomoditní sběr odpadu znamená sběr více složek tříděného odpadu do jedné nádoby. V našem případě to je papír, plasty, nápojové kartony a kovové obaly. Tyto komodity jsou sbírány dohromady a k jejich dotřiďování dochází až později na třídičce.

V jaké fázi se projekt momentálně nachází? Už běží, nebo se jeho spuštění teprve plánuje? Kde a kdy by se měl spustit?

Oba pilotní projekty momentálně probíhají a máme již průběžné výsledky. Jak u projektu sběru gastroodpadu, tak u vícekomoditního sběru tříděného odpadu provádíme rozbor směsného komunálního odpadu, abychom měli údaje o tom, jak se v průběhu projektů mění procento jednotlivých složek, případně jaký vliv mají projekty na jeho složení.

Součástí „vícekomoditního sběru“ by měla být i nová optická třídicí linka. Můžete nám popsat, jak by měla fungovat? Jde o první podobné zařízení u nás, nebo bychom ho našli i někde jinde?

Vybudování optické třídicí linky není přímo součástí projektu, ale výsledky projektu by mohly výrazně podpořit argumentaci k její výstavbě. V současné době se optické třídicí linky používají hlavně v Německu, Rakousku a dalších zemích EU.

Co všechno je možné vyhazovat do nových sběrných nádob na gastroodpad a kde bychom je nalezli? Jde se tak kupříkladu zbavovat i použitých rostlinných a živočišných tuků a olejů?

Tento projekt je určen především pro bytové domy se stanovištěm separovaného odpadu v domovním vybavení. Pro účely tohoto pilotu byly na sběr gastroodpadů zvoleny speciální hnědé nádoby s oranžovým víkem o objemu sto dvacet litrů. Do těchto nádob domácnosti odkládají kuchyňské zbytky jak rostlinného, tak živočišného původu. Jedná se zejména o bioodpad z kuchyní, jako jsou kosti, maso, zbytky nedojedených pokrmů, prošlé potraviny nebo i zbytky ovoce a zeleniny.

Co se s živočišným odpadem dále děje? Kde končí a jak je zužitkován oproti běžnému vyhození do kontejneru na směsný odpad?

Vysbíraný materiál je odvážen na bioplynovou stanici, kde je na vstupu vážen, monitorován a drcen. Pro BPS jsou vhodné odpady s vyšším obsahem vody, tedy potraviny, které již prošly nějakým procesem zpracování – jako uvařená jídla, potraviny s prošlou lhůtou spotřeby, cukrovinky a podobně. Dále odpady živočišného původu jako tuky, odpady ze zpracování mléka, masa nebo třeba prošlé nápoje. Právě kvůli vyššímu obsahu vody není vhodné tyto odpady likvidovat ve spalovnách, respektive zařízeních na energetické využití odpadu, protože snižují výhřevnost.

Je Praha v přístupu ke zpracování gastroodpadů v republice první, anebo podobné aktivity probíhají i v jiných městech? Případně v zahraničí?

Zpracování gastroodpadů v bioplynových stanicích je běžné, ale dle dostupných informací žádná obec v České republice možnost třídit gastroodpad svým občanům nenabízí. Veškerá produkce je zatím v rámci živnostenské činnosti. Naopak v zahraničí je třídění gastroodpadu běžnou součástí systému nakládání s odpady. Naše projekty se inspirovaly městy, jako je Milano nebo Bristol, které jsou Praze svou velikostí a počtem obyvatel podobné.

Co pro vás znamená účast v soutěži E.ON Energy Globe?

Je to možnost naše projekty představit veřejnosti a rozšířit povědomí o problematice odpadů v hlavním městě. Dále díky soutěži můžeme inspirovat jiná města a obce k realizaci podobných projektů, a tím tak přispět ke zlepšení životního prostředí.

Co všechno patří do kontejnerů na sběr kovového odpadu a kde přesně bychom tyto kontejnery nalezli?

Sběr kovových odpadů je již dlouho součástí systému nakládání s komunálním odpadem v hlavním městě. Sběrné nádoby na kovy jsou součástí stanovišť separovaného sběru v ulicích města. V projektu vícekomoditního sběru kovy figurují pouze jako jedna ze sbíraných komodit.

Jaký objem odpadů se už v rámci Pilotního projektu vícekomoditního sběru odpadu v MČ Praha Štěrboholy stačilo vytřídit?

V první fázi pilotního projektu vícekomoditního sběru tříděného odpadu – tedy v období od 14.6.2019 do 30.5.2020 byl tímto způsobem vytříděno 263 kilogramů kovů, 2 613 kilo plastů a 953 kilo nápojových kartonů. Tyto dopady jsou po vytřídění zařazené do dalšího zpracování a prodeje druhotných surovin. Nyní projekt pokračuje dál ve druhé fázi.

A gastroodpady?

Projekt ke sběru gastroodpadu z domácností začal v prosinci 2019. Za celou dobu trvání projektu bylo vysbíráno 25,35 tun gastroodpadu. Všechen gastroodpad je zpracováván na bioplynové stanici v Přibišicích u Benešova. Vzniklým produktem je methan a digestát, který se používá jako hnojivo.

A malé zasnění na závěr. Představte si, že jste v naší soutěži vyhráli… Kde se vidíte za rok? Jakou máte vizi, se kterou by vám soutěž mohla výrazně pomoci?

V případě, že by naše projekty v soutěži E.ON zvítězily, měli bychom samozřejmě velkou radost. Hlavně bychom ale byli rádi, že by se o problematice odpadů a možnostech jejich využití dozvěděla i širší veřejnost. Chtěli bychom občany motivovat, aby se do projektů také aktivně zapojili. Ve výhledu dalších let bychom chtěli, aby se tyto projekty rozšířily na celé území města a staly se součástí systému nakládání s odpady v hlavním městě Praze.