Energeticky úsporné budovy nejsou odpovědí na masivní spotřebu energie

6. 9. 2023 Redakce
3 min. čtení
Inspirace

Pasivní domy a energeticky úsporné budovy jsou v Česku stále populárnější. Jak takové budovy ale poznáme? Předseda Asociace energetických specialistů, Roman Šubrt, je definuje jako domy, které v době vzniku za dostupných materiálů a technologií lépe nepostavíte.

Úsporné budovy nejsou žádná novinka, stačí se vrátit o necelých sto let zpátky. Pokud v domě vůbec byla elektřina, k osvětlení sloužilo jen pár žárovek. Dnešní plně elektrifikované domácnosti potřebují energie mnohem víc – a proto vzniká potřeba s ní nakládat co nejšetrněji.

Roman Šubrt se tepelnými izolacemi a energetikou budov zabývá už od poloviny 80. let a vysvětluje, že: „Energeticky úsporná budova musí mít dobrý nápad a myšlenku a musí být správně dotažená za místních podmínek. Stejná stavba v jiných podmínkách vůbec fungovat nemusí. Nebudete ji vnímat jako správně postavenou.“ 

Klimaticky i energeticky pozitivní škola Českobrodská 

Ukázkovým příkladem energeticky úsporné budovy je projekt revitalizace školy Českobrodská v Praze, zároveň jde o finalistu 15. ročníku soutěže E.ON Energy Globe. Škola prošla rozsáhlou rekonstrukcí a dnes dokonce vyrábí víc energie, než spotřebuje, neprodukuje žádné emise CO2, a je tedy klimaticky i energeticky pozitivní.

Odborníci vyzdvihují biosolární střechu, pokrytou částečně zelení částečně solárními panely. Teplo do školy dodávají tepelná čerpadla, chytrý systém klimatizace využívá stínění oken či řízené větrání s rekuperací tepla a budova šetrně hospodaří i s vodou.  

Šubrt oceňuje, jak si autoři projektu poradili se složitými podmínkami na začátku: „Stavba byla plná azbestu, který se velmi obtížně ekologicky likviduje. Zároveň se budova nachází se na geologicky složitém území, kde dříve byly močály a rybníky, takže nešlo jen tak položit nové základy.“ 


Spotřebu energie nesnížíme jen díky energeticky úsporným budovám

V celosvětovém měřítku spotřebují budovy až 40 % světové energie a stojí za produkcí jedné třetiny všech emisí skleníkových plynů, ukazují data World Economic Forum z roku 2021. Energeticky úsporné budovy se logicky nabízí jako odrazový můstek pro lepší budoucnost.

Rovnítko mezi udržitelným zítřkem a energetickými budovami ale není samozřejmost. „Jsme příliš orientovaní na spotřební ekonomiku. Principy, které fungovaly dříve, dnes v praxi neuplatňujeme a musíme se je znovu naučit. Platí to jak pro cirkulární ekonomiku, tak pro úspory energie,“ upozorňuje Šubrt.

U cirkulární ekonomiky musíme začít vnímat odpady jako zdroje, ze kterých lze opět vyrábět – nikoliv se jich zbavit na skládce. Změna myšlení musí proběhnout i při spotřebě energie.

„Jsme zvyklí, že když nefunguje mobil nebo stolní lampička, vyhodíme je. Dřív se věci opravovaly. Když se dům postavil z cihel a zboural se, řemeslníci staré cihly očistili a použili je znova, klidně třikrát dokola. Dneska se to doveze na skládku a staví se z nového materiálu, údajně lepšího, ale energeticky mnohem náročnějšího“, dodává Šubrt.

Tip na článek

Přečtěte si, co radí Soňa Jonášová o přístupu k cirkulární ekonomice.

Staňte se 16. vítězem E.ON Energy Globe

Hledáme chytré nápady, projekty i aplikace a pomáháme jim růst. Vítězství a 500 000 Kč můžete být vaše.

To mě zajímá

Související články

Jak na udržitelnou módu: buďte zdrženliví v nákupech nebo oblečení recyklujte

Levný textil je spotřební zboží. Jeden kousek ‚‚rychlé módy‘‘ (fast fashion) si oblékneme v průměru pětkrát, než se ho zbavíme; k tomu mnohdy ekologicky nešetrným způsobem. Proč je to problém a jak ‚‚udržet‘‘ své módní nákupy na uzdě? 
Víc najdete zde

Akvaponie je efektivní způsob zemědělství, konvenční hospodaření však nenahradí

Na akvaponických farmách se rostliny pěstují ve vodě společně s rybami a k produkci jednoho kilogramu masa tu farmář potřebuje jen 0,7 kg krmné směsi. K tomu navíc vypěstuje i zeleninu. Farma je tak ve srovnání s konvenčním chovem kuřat nebo skotu mnohem efektivnější. Může být tohle budoucnost zemědělství?
Víc najdete zde