- Exkluzivní rozhovor s místopředsedou představenstva E.ONu Janem Zápotočným o rizicích blackoutu.
- Je česká energetická síť proti plošným výpadkům odolná? A lze vůbec docílit 100% ochrany?
- Dozvíte se také, co se při blackoutu děje, a proč by domácnosti měly mít zásoby na prvních 72 hodin bez elektřiny.
Stabilita sítě a realita blackoutu
Elektřina je dnes páteří moderní společnosti a Jan Zápotočný zdůrazňuje, že role energetiků spočívá především v prevenci výpadků. Přestože se daří sítě udržovat stabilní i při zapojování hůře predikovatelných zdrojů, dosažení 100% stability sítě je v podstatě nemožné. Investice do absolutní (100%) bezpečnosti by byly extrémně vysoké a ekonomicky neúnosné.
Předchozí rozsáhlé výpadky v Evropě (např. v Praze, Berlíně či na Balkáně) ukázaly, že v České republice fungují automatické systémy, které dokáží zastavit řetězovou reakci a lokalizovat výpadek do co nejmenší oblasti. Klíčová je také připravenost Integrovaného záchranného systému (IZS), který musí mít přesné plány (např. prioritní vyprošťování osob z výtahů, které jsou vystaveny slunci a rychle se přehřívají).
Transformace infrastruktury: od centrální k decentralizované
Historicky byla energetická síť stavěna na principu „velký zdroj – distribuce – spotřebitel“. Dnešní moderní energetika však čelí zásadním změnám:
- Obousměrné toky: Energie do sítě dnes dodává velké množství malých zdrojů, což mění směr toků, s nímž se původně nepočítalo.
- Nepredikovatelnost: Chování klientů a výroba z obnovitelných zdrojů jsou hůře předvídatelné než v minulosti.
- Zátěž sítě: Masivní přechod z plynu na elektřinu (tepelná čerpadla) a rozvoj elektromobility zvyšují nároky na kapacitu sítě, která na takové zátěže nebyla dimenzována.
- Lokalizované problémy: Síť může být přetížena lokálně v místech, kde je vysoká koncentrace výroby (např. větrné elektrárny) nebo spotřeby, což vyžaduje drahá technologická řešení.
Obnovitelné zdroje energie jako „obětní beránek“
Jan Zápotočný uvádí, že obnovitelné zdroje energie (OZE) jsou často neprávem označovány za hlavní viníky nestability sítě. Ve skutečnosti jsou OZE zdrojem velmi levné a ekologické energie, jakmile jsou postaveny. Problémem není jejich existence, ale naše připravenost a investice do flexibility.
- Energetická bezpečnost: Závislost pouze na jádře by byla extrémně drahá, zatímco uhlí a plyn mají své limity (omezené zdroje uhlí, absence vlastních nalezišť plynu v Evropě, ekologické dopady).
- Nutnost flexibility: K vyrovnávání nepredikovatelné výroby z OZE potřebujeme flexibilní zdroje (plynové elektrárny) a schopnost sítě pracovat s dynamikou spotřeby.
Scénář blackoutu a pravidlo 72 hodin
V případě rozsáhlého výpadku dochází k rychlé eskalaci problémů: zhasnou světla, přestane fungovat topení, nefungují platební systémy, elektronické dveře v obchodech ani semafory, což vede k dopravním kolapsům. Po určitém čase selhávají záložní zdroje mobilních operátorů a přestává téct voda kvůli výpadku čerpadel.
Analýzy ukazují, že 72 hodin je kritická doba, kterou by měly domácnosti zvládnout překlenout pomocí vlastních zásob, než se podaří obnovit dodávky pro kritickou infrastrukturu. Mezi základní doporučení patří:
- Mít doma zásobu vody a jídla na tři dny.
- Vlastnit rádio pro příjem informací.
- Neotevírat zbytečně lednici a mrazák pro udržení chladu.
- Nepanikařit a postupovat podle pokynů státu.
Mohlo by vás také zajímat:
Energy Walk #10: Jak se zapojit a profitovat z moderní energetiky?
