Ostrovní domy – ostrovy čistoty a svobody

30. 4. 2020 Josef Horký
7 min. čtení
Rozhovor

Život mimo sítě, s minimálními dopady a maximálním ohledem na životní prostředí. I takové domy v Česku stojí – a to jen díky moderním technologiím.

Populární zlidovělé moudro praví: Pokrok nezastavíš. A to ani v oblasti pro člověka nejdůležitější – v otázce samotného domova, bydlení. Domů se značnými energetickými ztrátami i v naší končině neustále ubývá – a s trochou štěstí bude za pár let problematické na nějaký takový vůbec narazit, alespoň ve velkých městech. Doba se však mezitím vrtnula o další velký krok dál.

Proč mít bydlení, které přes své zdi ztrácí i třeba jen kilo Jouly tepla? Proč být napojený na elektrickou síť, vodovod, kanalizaci… když to jde jinak?

Koncept ostrovních domů je v České republice stále novinkou, která ukazuje energeticky úsporným způsobem, jakým směrem se bude bydlení možná vyvíjet. Jedním z největších průkopníků domů „off the grid“ je rozhodně projekt Pavla Podruha Český soběstačný dům, který se od roku 2016 snaží urychlit nástup udržitelných technologií do domácností. Je také jedním z vítězů soutěže E.ON Energy Globe, která každý rok oceňuje nejlepší projekty v oblasti ekologie, úspor a inovací

Vodík se už nyní ukazuje jako slibná budoucnost domácích akumulátorů.

V systému HPS Picea figuruje namísto domácí elektrocentrály na fosilní paliva soustava baterie, elektrolyzéru, vodního zdroje, vodíkové nádrže a palivového článku. Elektrolyzér energií ze solárních panelů vyrábí z vody pomocí elektřiny vodík, který je ukládán do nádrže schopné pojmout 350-1000 kWhel. 

Emisí je pouze kyslík, z celého zařízení se navíc rekuperací získává teplo k ohřevu vody. 


Větším oříškem než zdroj elektrické energie je její uchování – akumulátor musí mít vysokou životnost a kapacitu přinejmenším několika kWh. Bez něho by se domácnost ve dnech bez jasného počasí nebo v zimních měsících ocitala „bez šťávy“. Mnohé ostrovní domy proto mají v rukávě záložní, byť méně ekologickou alternativu – dieselový agregát. Případně zajímavější a „zelenější“ variantu v podobě peletového kotle vybaveného výměníky tepla nebo efektivnějším Stirlingovým motorem.

Důležité je samozřejmě i teplo – kvalitní izolace je základem každého off the grid domu, bez ní budete pracně nastřádanou energií jenom mrhat. Doporučované jsou nejen obklady z tvrdého dřeva, izolace všech stěn, stropů i oken (ideálně třeba s trojitými skly), chytré omítky zabraňující růstu mechů (samozřejmě, pokud se nejedná o nějakou variantu živé stavby, kde jsou naopak zatravněné fasády žádoucí), ale třeba i logické triky jako rozmístění skel tak, aby čelily slunci co nejdéle.

Zatímco zmiňované zdroje elektřiny patří mezi nejmodernější technologické výdobytky lidstva, vodu si ostrovní domy zprostředkovávají staletími prověřeným postupem – prostou studnou, tedy vodou uloženou v podzemí, případně zachycují a filtrují vodu dešťovou, která je vhodná kupříkladu pro splachování toalety, na praní či k údržbě zahrady. Důležitým faktorem je však i střídmé a šetrné nakládání rezervoárem – například výše zmíněný projekt Pavla Podruha (Český soběstačný dům) přechází na vodu z vrtu až v momentě, kdy se dešťovka vyčerpá.

A co s odpady? V základnějších verzích ostrovních domů je kanalizační přípojka nahrazena jímkou či septikem, případně suchým záchodem s kompostovacím efektem. Pokročilé varianty už počítají s ekologičtějším řešením – vlastní čističkou odpadních vod, případně v kombinaci s čističkou kořenovou. I takto pročištěnou vodu můžete posléze využít třeba na zalévání.

Když soběstačnost, tak úplná. Pěstovat si vlastní ovoce a zeleninu, kterým se co do kvality nemohou supermarketové „produkty“ rovnat ani v nejmenším, je bezpochyby cesta. A komu se nelení, ten si může chovat třeba i vlastní slepice či další domácí zvířenu.

Návrat do budoucnosti

Podobný styl života podle názoru odborníků svádí k další střídmosti a ohleduplnosti k životnímu prostředí (což může být samozřejmě způsobeno tím, že lidé, kteří se rozhodnou jít cestou ostrovních domů, mají k ekologickému smýšlení podstatně blíž než většina populace).

Přitom to zní jako jakási ironie – dlouhá tisíciletí lidstvo čekalo na inženýrské sítě, odpady a čistou vodu, aby se posléze vracelo „ke kořenům“. Byť vědou a technologií notně vylepšeným.

Není se však čemu divit. Nejen z pohledu ekologie jsou čísla ostrovních domů sympatická. Off the grid řešení se totiž vyplatí také vaší peněžence. Přestože v základu je jejich vybudování o 10‒30 % nákladnější než standardní „dům na klíč“ o totožné užitné ploše, díky absenci plateb za elektřinu, vodu či některé potraviny se však návratnost pohybuje mezi 10‒20 lety – samozřejmě vždy v závislosti na detailech samotného projektu. S využitím dotačních programů, jichž je pro projekty tohoto typu každoročně několik vypsáno, se může zkrátit třeba na polovinu.

Podobných projektů, tj. ostrovních domů, kontejnerových, 3D-tištěných (které nabízí například společnost haus.me) a další soběstačných staveb, jsou u nás zatím desítky. Off the grid trendů však bude přibývat – ve Spojených státech je takových domů přibližně 200 000. A to rozhodně není zanedbatelné číslo.

Kromě bohémského odmítnutí života připojeného k elektrickým stožárům a kanalizačním potrubím nabízí ostrovní domy ještě jednu věc, tentokrát nikoliv jen svým majitelům. Kromě důkazu, že soběstačnosti za pomoci moderních i dávno prověřených technik a technologií dosáhnout jde, je to především inspirace pro ostatní - i ty připojené. Všechny vychytávky, o kterých jsme se tu bavili, mohou totiž vylepšit i běžný dům. A nemusí ani stát na samotě, kde lišky dávají dobrou noc.


Vizualizace v článku byly použity s laskavým svolením autorů projektu Český soběstačný dům.

Autorem vizualizací je Ing. Arch. Vojtěch Lichý - vizualizace: vdvrk.com

Související články

Nejlepší ekologický projekt Česka získá půl milionu korun

E.ON Energy Globe hledá patnáctého vítěze. Aplikace Nesnězeno, obec Hostětín, Domov pro seniory Podhradí nebo naposledy start-up Myco. Všechny tyto projekty se v minulých letech zúčastnily soutěže E.ON Energy Globe, která v Česku hledá a oceňuje inovativní nápady v oblasti ekologie, udržitelnosti a ochrany přírody a uspěly jak v očích odborné poroty, tak následně v hlasování veřejnosti. 
Víc najdete zde

První oceněný český ekologický projekt na celosvětovém Energy Globe World Award. Myco od poroty dostalo Cenu uznání

Své vítěze zná už 23. ročník celosvětové ekologické soutěže Energy Globe World Award. Ze 180 vítězů národních kol se potřetí v historii probojoval mezi finalisty český projekt. A vůbec poprvé si z galavečera odnesl tuzemský zástupce i ocenění. Kyjovský start-up Myco získal od poroty, v jejímž čele stojí Maneka Gándhí, Cenu uznání udělenou dvěma projektům napříč kategoriemi.
Víc najdete zde