Ostrovní domy – ostrovy čistoty a svobody

Populární zlidovělé moudro praví: Pokrok nezastavíš. A to ani v oblasti pro člověka nejdůležitější – v otázce samotného domova, bydlení. Domů se značnými energetickými ztrátami i v naší končině neustále ubývá – a s trochou štěstí bude za pár let problematické na nějaký takový vůbec narazit, alespoň ve velkých městech. Doba se však mezitím vrtnula o další velký krok dál.

Proč mít bydlení, které přes své zdi ztrácí i třeba jen kilo Jouly tepla? Proč být napojený na elektrickou síť, vodovod, kanalizaci… když to jde jinak?

Koncept ostrovních domů je v České republice stále novinkou, která ukazuje energeticky úsporným způsobem, jakým směrem se bude bydlení možná vyvíjet. Jedním z největších průkopníků domů „off the grid“ je rozhodně projekt Pavla Podruha Český soběstačný dům, který se od roku 2016 snaží urychlit nástup udržitelných technologií do domácností. Je také jedním z vítězů soutěže E.ON Energy Globe, která každý rok oceňuje nejlepší projekty v oblasti ekologie, úspor a inovací

Větším oříškem než zdroj elektrické energie je její uchování – akumulátor musí mít vysokou životnost a kapacitu přinejmenším několika kWh. Bez něho by se domácnost ve dnech bez jasného počasí nebo v zimních měsících ocitala „bez šťávy“. Mnohé ostrovní domy proto mají v rukávě záložní, byť méně ekologickou alternativu – dieselový agregát. Případně zajímavější a „zelenější“ variantu v podobě peletového kotle vybaveného výměníky tepla nebo efektivnějším Stirlingovým motorem.

Důležité je samozřejmě i teplo – kvalitní izolace je základem každého off the grid domu, bez ní budete pracně nastřádanou energií jenom mrhat. Doporučované jsou nejen obklady z tvrdého dřeva, izolace všech stěn, stropů i oken (ideálně třeba s trojitými skly), chytré omítky zabraňující růstu mechů (samozřejmě, pokud se nejedná o nějakou variantu živé stavby, kde jsou naopak zatravněné fasády žádoucí), ale třeba i logické triky jako rozmístění skel tak, aby čelily slunci co nejdéle.

Zatímco zmiňované zdroje elektřiny patří mezi nejmodernější technologické výdobytky lidstva, vodu si ostrovní domy zprostředkovávají staletími prověřeným postupem – prostou studnou, tedy vodou uloženou v podzemí, případně zachycují a filtrují vodu dešťovou, která je vhodná kupříkladu pro splachování toalety, na praní či k údržbě zahrady. Důležitým faktorem je však i střídmé a šetrné nakládání rezervoárem – například výše zmíněný projekt Pavla Podruha (Český soběstačný dům) přechází na vodu z vrtu až v momentě, kdy se dešťovka vyčerpá.

A co s odpady? V základnějších verzích ostrovních domů je kanalizační přípojka nahrazena jímkou či septikem, případně suchým záchodem s kompostovacím efektem. Pokročilé varianty už počítají s ekologičtějším řešením – vlastní čističkou odpadních vod, případně v kombinaci s čističkou kořenovou. I takto pročištěnou vodu můžete posléze využít třeba na zalévání.

Když soběstačnost, tak úplná. Pěstovat si vlastní ovoce a zeleninu, kterým se co do kvality nemohou supermarketové „produkty“ rovnat ani v nejmenším, je bezpochyby cesta. A komu se nelení, ten si může chovat třeba i vlastní slepice či další domácí zvířenu.

Podobný styl života podle názoru odborníků svádí k další střídmosti a ohleduplnosti k životnímu prostředí (což může být samozřejmě způsobeno tím, že lidé, kteří se rozhodnou jít cestou ostrovních domů, mají k ekologickému smýšlení podstatně blíž než většina populace).

Přitom to zní jako jakási ironie – dlouhá tisíciletí lidstvo čekalo na inženýrské sítě, odpady a čistou vodu, aby se posléze vracelo „ke kořenům“. Byť vědou a technologií notně vylepšeným.

Není se však čemu divit. Nejen z pohledu ekologie jsou čísla ostrovních domů sympatická. Off the grid řešení se totiž vyplatí také vaší peněžence. Přestože v základu je jejich vybudování o 10‒30 % nákladnější než standardní „dům na klíč“ o totožné užitné ploše, díky absenci plateb za elektřinu, vodu či některé potraviny se však návratnost pohybuje mezi 10‒20 lety – samozřejmě vždy v závislosti na detailech samotného projektu. S využitím dotačních programů, jichž je pro projekty tohoto typu každoročně několik vypsáno, se může zkrátit třeba na polovinu.

Podobných projektů, tj. ostrovních domů, kontejnerových, 3D-tištěných (které nabízí například společnost haus.me) a další soběstačných staveb, jsou u nás zatím desítky. Off the grid trendů však bude přibývat – ve Spojených státech je takových domů přibližně 200 000. A to rozhodně není zanedbatelné číslo.

Kromě bohémského odmítnutí života připojeného k elektrickým stožárům a kanalizačním potrubím nabízí ostrovní domy ještě jednu věc, tentokrát nikoliv jen svým majitelům. Kromě důkazu, že soběstačnosti za pomoci moderních i dávno prověřených technik a technologií dosáhnout jde, je to především inspirace pro ostatní - i ty připojené. Všechny vychytávky, o kterých jsme se tu bavili, mohou totiž vylepšit i běžný dům. A nemusí ani stát na samotě, kde lišky dávají dobrou noc.

Vizualizace v článku byly použity s laskavým svolením autorů projektu Český soběstačný dům.

Autorem vizualizací je Ing. Arch. Vojtěch Lichý - vizualizace: vdvrk.com