Svět se změnil a s ním i priority lidí. Výrazněji než dříve dnes rezonují geopolitické konflikty, nejistota dodavatelských řetězců a obavy z vývoje cen energií. Do popředí veřejné debaty se dostávají otázky energetické bezpečnosti a stability dodávek.
„Energetická bezpečnost dnes úzce souvisí s geopolitikou a dovozem paliv, ale neméně důležitou roli hraje také schopnost energetiky obstát v období extrémního počasí, sucha nebo dlouhodobých vln veder. Současná doba ukazuje, že žádný zdroj energie není samospasitelný, a právě proto je důležitý vyvážený energetický mix, ve kterém se doplňují jaderné, obnovitelné i další zdroje energie,“ říká Tomáš Bělohoubek, jednatel společnosti E.ON Česká republika.

Dovoz energií z nestabilních regionů vnímají Češi jako hrozbu
Celých 46 % Čechů považuje závislost Evropy na dovozu energií z rizikových regionů a politicky nestabilních zemí za jedno z největších rizik pro budoucí dodávky energie. Třetinu populace znepokojuje také nestabilní regulatorní prostředí a 30 % dopady extrémního počasí na energetickou infrastrukturu.
Zároveň právě energetickou nezávislost označilo 44 % respondentů za největší přínos budoucích změn v energetice. Téměř stejný podíl lidí vidí výhodu v ekologické šetrnosti. Bezmála třetina lidí oceňuje nižší náklady na energie. Obavy z růstu cen energií však nadále zůstávají silnější než ochota investovat do změn, které by tuto nezávislost posílily. 

Podpora nových jaderných elektráren roste, větrné zdroje oslabují
Proměnu priorit veřejnosti odrážejí také postoje k jednotlivým zdrojům energie. Nejvýraznější meziroční změna nastala u větrné energie. Podpora výroby elektřiny z větru klesla ze zhruba 80 % na 73 %, zároveň vzrostl podíl jejích odpůrců. Pokles podpory přišel v době intenzivní veřejné debaty o akceleračních zónách a rozvoji větrné energetiky. Přesto zůstává jedním z nejpodporovanějších zdrojů energie v Česku.
Podpora výroby elektřiny z jádra zůstává stabilně vysoká, a to na úrovni 71 %. Současně meziročně vzrostla podpora výstavby nových jaderných elektráren z 60 % na 65 %. Vodní a solární energie si přitom nadále drží pozici nejlépe přijímaných zdrojů energie a podporuje je více než 80 % veřejnosti.
Podle výsledků průzkumu lidé stále častěji zvažují nejen environmentální přínosy jednotlivých technologií, ale také jejich schopnost zajistit dlouhodobě spolehlivé a stabilní dodávky energie. 
„Ve veřejné debatě často stojí jednotlivé zdroje energie proti sobě. Data ale ukazují, že většina Čechů podobně ostré hranice nemá. Vysokou podporu si drží jádro i obnovitelné zdroje energie včetně biomasy, zatímco fosilní zdroje zůstávají na chvostu žebříčku,“ komentuje výsledky průzkumu Eva Maninová, Associate Director agentury IPSOS.

Podpora obnovitelných zdrojů energie končí u ceny
Stejně jako loni považuje 54 % respondentů růst cen energií za největší riziko spojené s budoucí proměnou energetiky. Zároveň 43 % podporuje další rozvoj obnovitelných zdrojů energie pouze tehdy, pokud nepovede ke zdražení pro konečné spotřebitele. Jen 16 % by bylo ochotno akceptovat vyšší ceny energií jako cenu za rychlejší přechod k nízkoemisním zdrojům.
„Přestože si Češi uvědomují význam energetické nezávislosti, jejich podpora budoucích změn má jasnou podmínku: Energie nesmí výrazně zdražit. Právě schopnost skloubit bezpečnost dodávek, dostupné ceny a modernizaci energetické soustavy bude jednou z největších výzev příštích let,“ dodává Tomáš Bělohoubek, jednatel společnosti E.ON Česká republika.

O energetické transformaci se mluví více, než jí lidé rozumějí
Debata o budoucnosti energetiky přitom probíhá v prostředí, kde většina lidí nezná ani základní pojmy. Energetická transformace souvisí s postupným přechodem od fosilních paliv k výrobě energie z obnovitelných zdrojů. Souvisí také s modernizací distribuční soustavy, větší elektrifikací a celkovou změnou a efektivnějším využívání energie.
Pouze 6 % respondentů uvedlo, že vědí, co znamená energetická transformace. Prakticky stejný podíl jako před rokem. Dalších 34 % o pojmu slyšelo, ale neumí jej blíže vysvětlit. Téměř šest z deseti Čechů o energetické transformaci nikdy neslyšelo. Povědomí o tomto pojmu se za rok prakticky neposunulo. Výsledky potvrzují, že vedle investic do energetické infrastruktury bude v následujících letech důležitá také srozumitelná komunikace změn, které českou energetiku čekají.

Kontakty
Roman Šperňák
tiskový mluvčí
E.ON
M +420 606 789 422
E roman.spernak@eon.cz
www.eon.cz