Bezpřetoková fotovoltaika očima zákazníka: 80% pokrytí spotřeby, desítky tisíc Kč úspory
Kdyby si Karel Socher z jihočeských Trhových Svin nepořídil fotovoltaiku, čekal by jej v roce 2023 po skončení fixace extrémní cenový náraz – z původních 19 tisíc Kč ročně by za elektřinu platil trojnásobek.
Dnes platí méně než 10 tisíc Kč ročně a elektřinou z fotovoltaiky pokryje více než 80 % svojí spotřeby.
V druhé polovině roku 2026 navíc distributor v jeho lokalitě povolil přetoky, takže zbytek spotřeby nově pokrývá levnější elektřinou z virtuální baterie, kterou si přes léto nastřádá.
Při konci fixace hrozila 3× dražší elektřina
V roce 2023 vrcholila energetická krize a elektřina na trhu byla extrémně drahá. Karlovi Socherovi v té době končila výhodná fixace – při roční spotřebě asi 5,3 MWh do té doby platil za elektřinu přibližně 19 tisíc Kč.
„Kdybych v té době refixoval, měl bych cenu asi třikrát vyšší a platil téměř 60 tisíc Kč ročně. To jsem nehodlal akceptovat, takže padlo rozhodnutí, že si pořídíme fotovoltaiku. Až později jsem zjistil, že v mém případě musí být dočasně bezpřetoková, ale vypočtené úspory nám i přesto dávaly smysl. Díky FVE teď totiž platíme za elektřinu jen asi 10 000 Kč ročně,“ říká Karel Socher.
Parametry bezpřetokové FVE Karla Sochera
Výkon: 5,8 kWp
Baterie: 11,6 kWh
Roční výroba: cca 4,4 MWh (dočasně omezováno, aby nedošlo k přetokům)
Pokrytí spotřeby v domě: cca 83 %
Roční odběr elektřiny ze sítě: cca 1 MWh
Náklady na elektřinu: cca 10 000 Kč ročně
Stačilo jen lehce přizpůsobit chování přes den
U bezpřetokové fotovoltaiky je potřeba veškerou elektřinu spotřebovat nebo uložit do baterií v okamžiku, kdy vzniká. Pokud pro ni zrovna není využití, elektrárna sníží svůj výkon a nevyrábí naplno. Proto si Karel Socher pořídil relativně velkou baterii (dvojnásobek kapacity oproti výkonu panelů) a také s rodinou lehce pozměnili svoje chování.
„Energeticky náročnější spotřebiče, tedy pračku nebo sušičku, teď zapínáme výhradně přes den, abychom elektřinu z fotovoltaiky co nejvíce využili. Přes sluneční sezónu elektřinou z fotovoltaiky napájíme i bojler pro ohřev užitkové vody, v topné sezóně k tomuto účelu využíváme kotel na dřevo. Díky tomu máme jen minimální odběr ze sítě, za celý rok do 1 MWh,“ uvádí Karel Socher, který teď za elektřinu platí méně než 10 000 Kč ročně. Značnou část z toho přitom tvoří povinné fixní platby za stálý plat nebo kapacitu jističe.
I přes zimu fotovoltaika vyrobí cca 400 kWh elektřiny
Ačkoliv výrobní špička každé fotovoltaiky nastává na konci jara a v létě, také v zimě dokáže něco vyrobit. U Karla Sochera platí obecný vzoreček 40-30-20-10, tedy, že v létě vyrobí přibližně 40 % elektřiny, na jaře 30 %, na podzim 20 % a v zimě 10 %.
I přes zimu tak fotovoltaika poskytne něco kolem 400 kWh elektřiny. Jelikož klient topí kotlem na dřevo a jeho spotřeba v zimě není extrémně vysoká, pokryje fotovoltaika přibližně třetinu zimní spotřeby.
Celoročně se pak elektřinou z FVE daří pokrýt 83 % spotřeby, aniž by se kvůli tomu rodina musela omezovat.
Překvapilo mě, že i v těch nejzamračenějších zimních dnech vám FVE dá třeba 2 kWh. Dokonce, i když na ní ležela tenká vrstva sněhu, vyrobila asi 0,5 kWh. Sníh pak velmi rychle sám sklouzl, takže další dny šla výroba zase nahoru.
Přetoky dříve hlídal střídač, nyní už míří do virtuální baterie
Případ Karla Sochera dokazuje, že i bezpřetoková fotovoltaika může být pro svého majitele přínosná a ušetřit desítky tisíc Kč ročně. Potenciálním přetokům zabraňuje střídač a dělá to zcela automaticky.
Zákaz přetoků navíc v tomto případě nebyl trvalý, po necelých třech letech provozu distributor v lokalitě přetoky povolil. „Fotovoltaika mi bezvadně fungovala i bez přetoků, ale samozřejmě je super, že už je mám povolené. S E.ONem jsme se domluvili na službě Virtuální baterie, takže očekávám, že cca 1,5 MWh ročně přeteču do sítě a vyberu si později. Díky tomu na elektřině ušetřím dalších pár tisíc Kč,“ plánuje Karel Socher.
Zařídit celou fotovoltaiku trvalo jen půl roku
Fotovoltaickou elektrárnu Karlu Socherovi navrhoval E.ON, instalaci provedla naše partnerská firma. A dle slov klienta vše proběhlo vzorově.
„Dal bych jim 9/10. Komunikace byla bezvadná, všechno mi vysvětlili, termíny stíhali nebo dělali věci ještě rychleji, než bylo domluveno. První poptávku jsem poslal někdy v únoru 2023, v září toho roku už byla FVE na střeše a vyráběla. Podotýkám, že to bylo v době boomu, kdy byl zájem o fotovoltaiky enormní a firmy vůbec nestíhaly.“
Všem potenciálním zájemcům o (bezpřetokovou) fotovoltaiku by pak Karel Socher vzkázal, ať do toho určitě jdou. „Jasně, dnes už na FVE nemůžete brát dotaci, ale ceny technologií za poslední tři roky klesly, navíc můžete žádat o bezúročný úvěr. Za mě navíc fotovoltaika není jen o penězích a návratnosti, je také o nezávislosti a soběstačnosti. Pokud máte dostatečně velkou baterku, můžete i při blackoutu v nějakém omezeném režimu klidně den nebo dva fungovat, aniž byste to pocítili. A to pro mě má obrovskou hodnotu.“
Mohlo by vás také zajímat
Sdílení elektřiny je nejlepší způsob, jak naložit s přebytky z FVE, říká pionýr sdílení Ondřej Pícha
Ondřej Pícha provozuje dvě fotovoltaické elektrárny (5 kWp + 10 kWp) v Praze a jižních Čechách. Přebytkovou elektřinu sdílí od prvního možného termínu, tedy od 1. září 2024.
David Kukla o sdílení elektřiny přes E.ON Propojeno: sdílením pokryjeme až 40 % spotřeby
David Kukla je terapeut, věnuje se tradiční čínské medicíně a funkčním dechovým technikám. Vedle toku životní energie čchi dnes sleduje i to, kam proudí elektřina z jeho fotovoltaiky.
FVE v zimě: kolik skutečně vyrobí a musíte ji ometat od sněhu?
Fotovoltaické panely vyrobí během zimy méně elektřiny především kvůli krátkým dnům a zatažené obloze. Rozdíl ve výrobě mezi zimou a létem bývá přibližně 1:4–1:5.