V roce 2026 E.ON spolupracuje na rozvoji dobíjecí infrastruktury přibližně s dvacítkou měst a obcí. Počet poptávek oproti předchozímu roku narostl. Zájem přichází především z distribučního území EG.D, během posledního roku však přibyly také poptávky z ostatních distribučních území. Samosprávy k pořízení stanic vede kombinace legislativy, zájmu místních obyvatel a aktuální dotační výzvy.

„Starostové se dnes nejvíce zajímají o službu jako celek. Potřebují vědět, jak bude dobíjení fungovat pro obec i pro řidiče. Náš model jim dává velkou volnost: cenovou politiku necháváme na obci, která si může zvolit také název a polep stanice. Nabízíme i možnost dynamických cen,“ říká Lukáš Bajt, Head of Emobility Sales společnosti E.ON Energie.

Pět projektů, osm stanic a dvě další realizace v přípravě

Za posledních dvanáct měsíců E.ON dokončil pro samosprávy pět projektů, v jejichž rámci vzniklo osm dobíjecích stanic. Všechny realizované stanice byly typu AC, který je vhodný tam, kde vozidla stojí delší dobu. Typicky jde o centra obcí, veřejná parkoviště nebo lokality u bytové zástavby. Aktuálně má E.ON rozpracované další dva projekty a eviduje rostoucí počet poptávek, přesné meziroční procento však společnost nemá k dispozici.

Mezi referenční realizace a spolupráce patří Tábor, Brandýs nad Labem, Tišnov, Otrokovice, Milevsko, Želiv, Vohančice a Dražice. Osm dokončených stanic za posledních dvanáct měsíců přitom nevzniklo v osmi samostatných projektech, ale v pěti realizacích. Podle orientačního odhadu společnosti E.ON připadá přibližně 75 procent těchto obecních projektů na obce do 5 000 obyvatel.

Právě zkušenost malých obcí ukazuje, že veřejné dobíjení nemusí být jen záležitostí větších měst. Vohančice mají necelé dvě stovky obyvatel, přesto už provozují dvě veřejné stanice a připravují třetí.

„Elektromobilitu ve Vohančicích bereme jako praktickou součást provozu obce, ne jako módní téma. V obci s necelými dvěma stovkami obyvatel nám stanici nikdo jiný nepostaví. Pokud ji chceme mít, musíme si ji pořídit sami,“ říká Petr Blahák, starosta Vohančic.

„Veřejná AC stanice zpravidla není investicí, která má obci sama o sobě vydělávat. Je to služba pro obyvatele a návštěvníky, podobně jako jiné prvky moderní veřejné infrastruktury. Jeden dobíjecí bod obvykle vyžaduje investici přibližně 50 až 70 tisíc korun bez DPH. Obec si přitom sama určí, kolik bude dobíjení stát a jak bude stanice vystupovat navenek,“ doplňuje Lukáš Bajt.

Podle aktuálních zkušeností z roku 2026 samosprávy nehledají především technologické novinky, ale jednoduchou a komplexní službu. E.ON dodá řešení a obec si zachová rozhodování o tom, za jakou cenu bude veřejnost dobíjet, jak se bude stanice jmenovat a jaký bude mít polep. Součástí nabídky může být také dynamické nastavení cen.

Právě jednoduchost provozu oceňují také ve Vohančicích. „Na spolupráci s E.ONem oceňuji, že nám zajistil to, co bychom si jako malá obec sami nevybudovali: zapojení do sítě E.ON Drive včetně roamingu, takže u nás dobije kdokoli s libovolnou dobíjecí kartou nebo čipem, a kompletní vyřízení plateb a fakturace. My se staráme o stanice, E.ON o zákazníky. Pro malou obec je to ideální dělba práce,“ říká Petr Blahák.

„Na trhu jsme v tomto ohledu výjimeční právě tím, kolik rozhodování necháváme samotné obci. Nevnucujeme jí jednotnou cenu ani jednotnou podobu stanice. Naším úkolem je vysvětlit službu a pomoci nastavit řešení tak, aby odpovídalo konkrétnímu místu a jeho uživatelům,“ doplňuje Lukáš Bajt.

Od sídlišť po hlavní tahy a turistická místa

Umístění stanice se v roce 2026 odvíjí především od typu obce. Města je nejčastěji plánují na sídlištích, menší obce v centru nebo na centrálním parkovišti. Poptávky směřují také k rychlejšímu dobíjení, jejich příprava však bývá delší. Pro obec na hlavním tahu nebo u turistické atrakce může být vhodná 50kW stanice, příkladem je Želiv.

Vohančice kombinují oba typy dobíjení. Od září 2025 provozují 50kW DC stanici na parkovišti u mateřské školy a 22kW AC stanici na parkovacích stáních v nové lokalitě Haltýře. Parkování u obou je zdarma.

„Stanice slouží návštěvníkům a projíždějícím řidičům, ale hlavně místním. Většina obyvatel si sice nabíjí auto doma, přesto se čas od času stane, že jsou obě stanice obsazené elektromobily našich občanů. Proto teď stavíme třetí, AC stanici na návsi,“ popisuje Petr Blahák.

„Největší smysl má vždy řešení, které odpovídá konkrétnímu místu. Na sídlišti je důležité pohodlné dobíjení během delšího stání, kdy právě díky dynamickým cenám můžeme přes noc prodloužit volné minuty, aby uživatel nebyl zpoplatněn za delší stání u dobíjecí stanice. U hlavního tahu nebo turistického cíle může být vhodnější rychlejší stanice. Neprodáváme obci jen technologii, ale hledáme model, který bude dlouhodobě fungovat pro její obyvatele i návštěvníky,“ vysvětluje Lukáš Bajt.

Dotace mohou být impulsem, ekonomika ale není jediným měřítkem

V roce 2026 je vedle legislativy a zájmu obyvatel dalším impulsem nová dotační výzva Ministerstva dopravy. Podpora je určená pro AC dobíjecí stanice, podmínkou je však nejméně 20 dobíjecích bodů. Pro samostatnou menší obec proto nemusí být snadno využitelná, přesto dotační téma při rozhodování samospráv hraje významnou roli.

Investice do jednoho dobíjecího bodu se podle údajů E.ONu z roku 2026 pohybuje přibližně mezi 50 a 70 tisíci korunami bez DPH. Veřejná AC stanice přitom zpravidla není rentabilním projektem sama o sobě. Obec ji pořizuje především jako službu obyvatelům a návštěvníkům a také jako součást své nabídky moderní infrastruktury.

Podobně k ekonomice provozu přistupují ve Vohančicích. „Ceny jsme nastavili tak, aby pokryly náklady, ne aby na nich obec vydělávala. Původních 5 a 10 korun za kWh ale náklady nepokrývalo, takže jsme museli cenu upravit na 8 korun za kWh u AC a 12 korun za kWh u DC stanice,“ vysvětluje Petr Blahák.

„U menších obcí není hlavním cílem rychlá návratnost. Důležitější je, aby investice odpovídala reálnému využití a aby provoz nezatěžoval obec další administrativou. Jednoduchá AC stanice na dobře zvoleném místě může přinést větší užitek než nákladná technologie, pro kterou se obtížně hledá dostatek uživatelů,“ říká Lukáš Bajt.
 

Dobíjení lze propojit s obecní fotovoltaikou

Také v roce 2026 se objevují úvahy o propojení dobíjení s obecní fotovoltaikou. Ne u každého projektu je takové spojení technicky možné, konkrétním příkladem jsou právě Vohančice. Obec má vlastní elektromobil a fotovoltaické elektrárny na všech obecních budovách s celkovým výkonem přibližně 100 kWp a bateriovými úložišti o kapacitě zhruba 150 kWh.

„Veřejné dobíjení pro nás bylo logickým dalším krokem. Přebytky z fotovoltaiky dnes prostřednictvím sdílení elektřiny posíláme do dobíjecích stanic,“ popisuje Petr Blahák.

Podle E.ONu dává propojení s fotovoltaikou smysl, pokud odpovídá místním podmínkám a reálnému provozu stanice. Vohančice jsou tak konkrétním příkladem toho, jak může obec spojit vlastní výrobu elektřiny, její sdílení a veřejnou dobíjecí infrastrukturu.

Bateriová úložiště ani projekty spojené s energetickými komunitami se v ostatních aktuálně řešených obecních realizacích neobjevují. U baterií jsou podle aktuálních zkušeností překážkou vysoké pořizovací náklady a obtížně hledatelný ekonomický model.

„Na obcích je vidět, že elektromobilitu začínají vnímat jako součást širšího rozvoje. Nemusí jít o složitý energetický projekt. Dobře zvolená lokalita, vhodný výkon a jednoduchý provoz často přinesou větší užitek než drahé řešení, pro které se obtížně hledá využití,“ uzavírá Lukáš Bajt.