Zákaz spalovacích motorů od roku 2035: vše, co zatím víme

V praxi se často mluví o tzv. „zákazu spalovacích motorů“ – ve skutečnosti se tím označuje nařízení Evropské unie 2019/631, které stanovuje emisní limity CO₂ pro nová osobní a lehká užitková vozidla. Nařízení určuje, kolik oxidu uhličitého mohou nová auta a dodávky vypouštět do ovzduší.

Cílem tohoto opatření je snížit emise z dopravy, která patří k největším zdrojům skleníkových plynů v EU, a tím přispět k plnění klimatického cíle EU: stát se do roku 2050 uhlíkově neutrální. Zapadá to do širší klimatické politiky EU (tzv. European Green Deal).

To by znamenalo, že celková bilance emisí CO₂ do ovzduší bude nulová – co se vypustí, se zároveň odstraní nebo kompenzuje. Neznamená to úplnou absenci emisí, ale nulový dopad na klima. 

Evropská komise představila v prosinci 2025 tzv. automobilový balíček. Jeho součástí je změna původního cíle ze 100% snížení emisí u nových vozidel na cílové snížení o 90 %.

To znamená, že od roku 2035 by musely automobilky dosáhnout 90% redukce emisí CO₂ ve své flotile nových vozidel, přičemž zbylých 10 % emisí mohou kompenzovat jinými způsoby, například:

• použitím nízkouhlíkové oceli vyrobené v rámci EU
• nebo prostřednictvím elektropaliv či biopaliv, která mají nižší uhlíkovou stopu než běžná fosilní paliva.

Jaká auta se budou moct prodávat?

Jinými slovy: na rozdíl od původního plánu nejde o absolutní zákaz spalovacích motorů. Výrobci mohou i po roce 2035 vyrábět i jiná auta než elektromobily, pokud je vyváží nízkými emisemi u jiných vozidel nebo pomocí jiných opatření. Může jít například o:

• plug‑in hybridy – auta s větší baterií, která lze dobíjet ze zásuvky a jezdit na kratší vzdálenosti čistě na elektřinu, spalovací motor se zapojuje podle potřeby, zejména při delších jízdách,  
• mild hybridy – vozy s menší baterií, která jen pomáhá spalovacímu motoru a s níž nelze jezdit čistě elektricky,
• vozy s „range extenderem“ – elektromobily, jejichž malý spalovací motor slouží jen k dobití baterie a prodloužení dojezdu, když dojde elektrická energie.

Balíček tedy zachovává důraz na elektromobilitu, ale dává výrobcům větší flexibilitu, jak klimatických cílů dosáhnout.

Evropská komise navrhla i další doprovodná opatření, která mají evropskému autoprůmyslu usnadnit přechod na čistší dopravu. Je to:

• Posílení výroby baterií v EU (Battery Booster). Evropská komise prosazuje, aby se baterie co nejvíc vyráběly v EU a omezil se dovoz. Proto navrhla program Battery Booster s rozpočtem 1,8 miliardy eur, který má podpořit celý proces výroby baterií. Největší část podpory (1,5 miliardy eur) má jít evropským výrobcům bateriových článků formou bezúročných úvěrů, aby se výroba v Evropě rozjela rychleji.
• Zjednodušení předpisů pro automobilky (automobilový omnibus). Cíl je ubrat byrokracii a zbytečné náklady, které dnes automobilky zatěžují při vývoji a schvalování aut. Díky tomu mají mít víc prostoru investovat do čistších technologií a zůstat konkurenceschopné i vůči světu. Očekává se, že firmy ušetří přibližně 706 milionů eur ročně.
• Ekologizace služebních vozidel (firemní vozové parky). EU prosazuje, aby velké firmy postupně pořizovaly více aut a dodávek s nulovými nebo nízkými emisemi. Proto mají členské státy dostat povinné cíle, které tento přechod urychlí. Má to mít dva dopady: zaprvé se sníží emise, protože firemní auta najedou ročně hodně kilometrů, a zadruhé se časem dostane víc „zelených“ aut i na trh ojetin – takže z toho budou těžit i běžní lidé a menší firmy, které kupují auta z druhé ruky.