Fluor může být dobrý pomocník, ale velmi záleží na jeho formě. Zatímco například fluorid v zubní pastě pomáhá bojovat proti zubnímu kazu, s dalšími formami to tak slavné není. Patří mezi ně například polyfluorované alkylové látky (PFAS).

Jsou to látky odolné proti vodě, mastnotě a teplu. Zní to možná zajímavě, ale právě kvůli těmto vlastnostem se nerozkládají a hromadí se v tělech organismů.

Pravděpodobně snižují plodnost i imunitu a můžou poškozovat játra, ledviny i štítnou žlázu.

V minulosti se tyto látky používaly mimo jiné do běžkařských vosků. Na závodech už se vosky na lyžích kontrolují. Rekreační běžkaři ale dobírají staré zásoby, takže v okolí upravených stop bývají i v současnosti naměřené významné hodnoty PFAS ve sněhu. A ze sněhu se tyto látky šíří do půdy, odkud je přijímají třeba žížaly. Mají je pak v těle v obrovských koncentracích.

Z půdy se PFAS dostávají do vody – a to včetně té, která nám doma teče z kohoutku. Úpravny pitné vody totiž tyto látky zatím nečistí.

PFAS jsou ale i jinde – v teflonových vrstvách na nádobí, na žehličkách nebo v impregnačních přípravcích na oblečení i obuv. Do kanalizace je tedy vypouštíme s vodou z praní.

Používejte bezfluorové vosky – jsou dnes stejně kvalitní a ekologicky šetrné. Ptejte se v prodejnách lyžařských potřeb nebo třeba v infocentrech Správy KRNAP. Případně využijte výměnné programy starých vosků, které nabízí některé firmy.