Síť rychlodobíječek pro elektromobily roste, rozvíjí se také dobíjecí roaming

Podle statistik Ministerstva průmyslu a obchodu ČR bylo v Česku ke konci března tohoto roku v provozu 978 veřejných nabíjecích stanic s téměř dvěma tisíci nabíjecích bodů. Pro srovnání, běžných čerpacích stanic s benzínem a naftou jsou u nás zhruba 4 000. Houstne také síť rychlodobíjecích stanic, které zvládnou dobít elektromobil na dalších asi 200 km jízdy přibližně za deset minut.

Na rozdíl od běžné dobíjecí stanice nebo domácího wallboxu dobíjí rychlodobíjecí stanice elektromobil stejnosměrným proudem o vysokém výkonu. Tento typ stanic v ČR nejčastěji nabízí výkon 50 kW, což je hodnota, kterou většina v současnosti vyráběných elektromobilů dokáže využít na maximum.

Takzvané ultra rychlé dobíjecí stanice pak mohou auto dobít výkonem 175 kW a více. V takovém případě je dobití moderního elektrického auta záležitostí zhruba deseti minut a během této doby se akumulátor vozu dobije z 20 % na přibližně 80 % své kapacity. Další dobíjení na plnou kapacitu pak sice trvá déle, ale u rychlodobíječek se s ním ani moc nepočítá. Auto díky nim získá zásobu energie třeba i na 250 km a více.

Vysoce výkonné a ultra rychlé dobíjecí stanice sice využijí jen některé elektromobily, jako je například Tesla model 3 nebo Audi e-tron, lze však očekávat, že nové modely elektromobilů budou ultra rychlé dobíjení podporovat. Výkon 175 kW přitom není u dobíjení aut stejnosměrným proudem konečná. „Naši stanici ve Vystrkově jsme projektovali jako modulární, takže v blízké budoucnosti může nabídnout výkon až 350 kilowattů. Tak trochu jsme tím předběhli dobu a jsme v několikaletém předstihu připraveni na vysoké dobíjecí výkony,“ říká Martin Klíma, vedoucí oddělení Mobility Services společnosti E.ON Energie. Právě E.ON totiž v roce 2019 první ultra rychlou dobíjecí stanici ve Vystrkově poblíž dálnice D1 otevřel.

Podle dat Ministerstva dopravy ČR jezdí nyní v Česku něco málo přes deset tisíc elektrických aut. Ve srovnání s množstvím běžných vozů na benzín, naftu nebo plynná paliva jde jen o nepatrný zlomek. Mohlo by se proto zdát, že budování nákladné sítě dobíjecích stanic je pro tak málo uživatelů zbytečné. Opak je ale pravdou. „Rozvoj potřebné infrastruktury musí předcházet pozvolnému, ale v současnosti už jistému zvyšování počtu elektrických aut na českých silnicích. Nesmí se prostě stát, že majitelé elektromobilů budou čekat fronty na dobíjení,“ popisuje nutnost rozvoje sítě dobíjecích stanic Jakub Kott, koordinátor provozu dobíjecích stanic společnosti E.ON.

Ultra rychlé dobíjení elektromobilů něco stojí a dá se říci, že všichni poskytovatelé veřejného dobíjení mají cenovou politiku nastavenou tak, že vysokému výkonu odpovídá i vyšší cena za kilowatthodinu. Výhodnější ceny pak samozřejmě mají zákazníci registrovaní u daných poskytovatelů. Například zákazníci v systému E.ON Drive mohou „tankovat“ elektřinu u DC dobíječek za 11,90 Kč/kWh a v ultra rychlé dobíječce za 14,90 Kč/kWh. Neregistrovaní zákazníci mají dobíjení dražší, třeba v síti ultradobíječek IONITY zaplatí neregistrovaný elektromobilista 21 Kč/kWh.

Stále častěji se uplatňuje dobíjecí roaming, kdy je pomocí čipové karty jednoho dodavatele možné dobíjet auto i ve stanicích konkurenčních sítí. Například zákazníci registrovaní v systému E.ON Drive mnohou pomocí své čipové karty dobíjet také ve stanicích provozovaných společnostmi ČEZ, PRE a též u stanic IONITY. Co je ale neméně důležité, brzy by mělo být možné dobíjet libovolně ve všech evropských stanicích sítě E.ON Drive. Podle vyjádření Claudie Viohl, CEO skupiny E.ON v České republice, je už celý takový systém ve „finální fázi implementace“.

Všichni klíčoví hráči na dobíjecím trhu v ČR hodlají své sítě dále rozšiřovat. Například E.ON, jehož historicky nejstarší dobíjecí hub na dálnici D1 ve Vystrkově patří k velmi vytíženým, chce v blízké budoucnosti vybudovat dalších 12 ultra rychlých dobíjecích stanic. Osm z nich bude osazeno třemi stojany a každý bude mít výkon 300 kW. Budou tak schopny odbavit až šest vozidel najednou. Další čtyři huby budou disponovat dvěma stojany o stejném výkonu 300 kW, které zvládnou naráz dobíjet čtyři vozidla. Huby by měly do budoucna vzniknout například v Brně, Hradci Králové, Ústí nad Labem, Českých Budějovicích, Olomouci a Praze.

Přesto však před provozovateli stojí ještě spousta problémů, a hlavně legislativních nejasností. „Jako jeden z hlavních hráčů na poli budování veřejné infrastruktury se setkáváme s celou řadou problematických věcí, které naši práci brzdí. Potřebujeme například zpřesnit a jasně určit podmínky pro instalace dobíjecí infrastruktury v garážích rezidenčních i komerčních budov, novelizovat zákon o pohonných hmotách či ustanovit jasné podmínky výstavby veřejných dobíječek,“ uvádí Martin Klíma, vedoucí oddělení Mobility Services společnosti E.ON, které má výstavbu dobíjecí infrastruktury na starost. I přesto však dobíjecí síť napříč českými městy roste a dá se říci, že v rozvoji elektromobilní infrastruktury Česká republika drží krok se zbytkem Evropy.