- Recyklaci fotovoltaických panelů u nás nařizuje zákon. Podle něj se při likvidaci panelu musí alespoň 85 % jeho hmotnosti zachovat pro pozdější využití a alespoň 80 % jeho hmotnosti recyklovat.
- Jelikož fotovoltaické panely tvoří zejména snadno recyklovatelné materiály jako sklo nebo hliník, je splnění zákona obvykle bezproblémové. V praxi často dokážeme recyklovat více než 90 % hmotnosti panelu.
- Jedinou výzvou je recyklace křemíkových destiček, tzv. waferů, které jsou tvořeny převážně křemíkem, ale bývají opatřeny metalizačními vrstvami a spoji obsahujícími vzácnější kovy jako stříbro, měď nebo cín.
Recyklace fotovoltaických panelů je ze zákona povinná
Na základě směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/19/EC je u nás recyklace solárních panelů povinná. V České republice jsme tuto směrnici zahrnuli do zákona č. 542/2020 Sb. o výrobcích s ukončenou životností.
Nejdůležitější pro vás jako zákazníka je následující:
- Odpovědnost za recyklaci solárních panelů má výrobce/dovozce, který musí uzavřít smlouvu o recyklaci s kolektivním systémem zpětného odběru elektrozařízení (u nás například s firmou ASEKOL). Už při nákupu panelů byste proto měli vědět, s jakým kolektivním systémem má váš dodavatel smlouvu uzavřenou.
- Recyklační poplatek je součástí ceny fotovoltaického panelu, takže nic dalšího při odevzdávání panelu k recyklaci neplatíte.
- Vaší povinností je vysloužilé panely k recyklaci odvézt a odevzdat danému kolektivnímu systému. U menší fotovoltaiky do 30 kWp tak obvykle můžete učinit ve sběrném dvoře, u větších elektráren se na místě předání domluvíte individuálně. V obou případech je lepší do firmy předem zavolat a na předání se domluvit.
- Kolektivní systém zpětného odběru následně dle zákona zajistí, aby se nejméně 85 % hmotnosti solárního panelu zachovalo pro pozdější využití a 80 % recyklovalo.
Výjimkou jsou fotovoltaické panely pořízené před 1. lednem 2013. Před tímto datem ještě v ceně panelů nebyl zahrnutý recyklační poplatek a provozovatelé ho museli nejpozději do konce roku 2018 uhradit zpětně.
Jaké materiály solárních panelů dnes umíme recyklovat
Největší objem fotovoltaického panelu tvoří sklo (70–75 % hmotnosti). Recyklace skla je bezproblémová a dnes při ní v ideálních podmínkách dokážeme zpětně získat až 95 % čisté původní hmoty.
Druhý v pořadí je hliník (10–15 % hmotnosti panelu). Také v tomto případě při recyklaci získáme zpět cca 95 % hmotnosti absolutně čistého hliníku k opětovnému využití.
Zbylá hmotnost fotovoltaického panelu připadá na plastové fólie (přibližně 5 % hmotnosti panelu), křemíkové wafery (přibližně 5 % hmotnosti), měděné kabely a konektory a stříbrné spoje.
Největší komplikací a výzvou je recyklace křemíkových waferů. Ačkoliv tvoří jen malý podíl na hmotnosti panelu, je to ta nejcennější část plná vzácných kovů. Navíc při výrobě nového panelu je zodpovědná až za 80 % celkové spotřeby energie. Je proto ve společenském zájmu, abychom se ji naučili co nejefektivněji recyklovat nebo znovu využívat.
Jak recyklace solárního panelu probíhá
Existuje více způsobů, jak fotovoltaické panely recyklovat. Mezi nejčastější patří tyto:
- Tepelná recyklace (tzv. pyrolýza), při které se panely zahřejí na vysokou teplotu okolo 500 °C, což způsobí roztavení a odpaření plastových složek. Ostatní materiály (sklo, hliník, měď, stříbro) se pak oddělují ručně. Tato metoda je efektivní zejména pro monokrystalické a polykrystalické panely.
- Mechanicko-chemická recyklace, při které se panely mechanicky rozdrtí a následně se oddělují jednotlivé materiály pomocí separačních technologií. Materiál se plaví v proudu vzduchu nebo vody – lehčí materiály (plasty) zůstanou na povrchu a těžší (kovy) klesnou. Pomocí elektrodynamické separace se třídí kovy na železné a neželezné (měď, hliník). Tato metoda je vhodná zejména pro tenkovrstvé panely.
Okrajově se prosazují také další metody na bázi chemických nebo hydrometalurgických procesů, které slouží k preciznímu oddělení cenných kovů z křemíkových destiček. Zatím se však tyto metody ekonomicky nevyplatí, jelikož cena získaných materiálů je zpravidla nižší než náklady na recyklaci.
Pořiďte si od nás spolehlivou fotovoltaiku
Navrhneme optimální velikost elektrárny přesně podle vašich potřeb, vyřídíme za vás dotaci a přidáme nadstandardní 10letou záruku na střídač i baterii. Přebytky z výroby pak můžete využít třeba na ohřev vody, dobíjení elektromobilu nebo si je uložíte do Virtuální baterie.
Fotovoltaika od E.ONu
Jaká je budoucnost recyklace fotovoltaických panelů
Životnost solárních panelů je 25–30 let, takže vysloužilých panelů k recyklaci na světovém trhu zatím moc není. I to je jeden z důvodů, proč se 100% recyklace panelů a zejména křemíkových destiček aktuálně moc nevyplácí.
Do budoucna však bude panelů určených k recyklaci velmi rychle přibývat, a proto jde vývoj v této oblasti dopředu. V České republice už se otevírají první recyklační linky, abychom nemuseli solární panely vyvážet do zahraničí. A vědci neustále pracují na nových přístupech k recyklaci nebo znovuvyužití nejcennějších kovů.
Například v Centru materiálového výzkumu na VUT v Brně vymysleli způsob, při kterém vysloužilý wafer ze solárního panelu rozdrtí a následně k němu přidají špony vzniklé obráběním hliníku. Výsledkem jsou hliníkové puky, které je možné používat ve slévárenské výrobě. Z kusu vysloužilého solárního panelu tak může vzniknout například nový blok motoru nebo převodovky.
Mohlo by vás také zajímat:
Jak ekologická je výroba fotovoltaických panelů?
