Jaký reálný potenciál mají obnovitelné zdroje v energetickém mixu

V České republice byl ke konci roku 2025 ve všech elektrárnách instalovaný výkon přes 21 GW. Obnovitelné zdroje mají na tomto výkonu přibližně třetinový podíl, konkrétně máme

• 4,4 GW v solárních elektrárnách,
• 2,2 GW ve vodních elektrárnách
• a asi 0,3 GW ve větrných elektrárnách.

Je však potřeba zdůraznit, že „tabulkový“ výkon elektrárny není ten nejdůležitější parametr. Důležitější je, kolik elektrárna o daném výkonu dokáže reálně vyrobit elektřiny. Zatímco 1GW uhelná elektrárna vyrobí cca 4–6 TWh elektřiny ročně, například u solární elektrárny je toto číslo násobně menší, přibližně 1 TWh ročně.

Důvod je ten, že zatímco uhelná elektrárna může vyrábět elektřinu nonstop 24/7 (výroba se musí zastavit pouze při plánovaných odstávkách během údržby), solární elektrárna vyrábí jen za světla a za vhodných podmínek.

I když tedy na instalovaném výkonu všech elektráren v Česku mají OZE třetinový podíl, na celkovém pokrytí spotřeby elektřiny se podílí jen asi z 18 %.

Spočítat přesné optimum, tedy výkon, který by pro jednotlivé obnovitelné zdroje v Česku znamenal nejvyšší pokrytí spotřeby (maximum využitelné energie) při zachování co nejnižších přebytků (minimum nadbytečné energie), je ošemetné. Vždy totiž záleží na počasí, spotřebě elektřiny, rozložení spotřeby v čase a podobně. Přesto se lze pomocí průměrování a s využitím historických dat dopočítat k relativně přesným číslům.

• Maximální potenciál solární energie se u nás pohybuje okolo výkonu 24 GW, který by dokázal vyrobit 18 TWh využitelné energie, a pokrýt tak roční spotřebu Česka přibližně z 27 %. V tomto případě by asi čtvrtina roční výroby z fotovoltaik (6 TWh) odtekla do sítě ve formě přetoků, pokud bychom ji nedokázali včas uložit do baterií. Další navýšení instalovaného výkonu by již jen málo zvýšilo pokrytí spotřeby, ale významně navyšovalo množství přetoků.
• Maximální potenciál větrné energie se u nás pohybuje na úrovni 7 GW. Větrníky v tomto případě vyrobí téměř 19 TWh elektřiny a pokryjí dalších asi 28 % roční spotřeby Česka. Přetoky do sítě jsou v tomto případě zanedbatelné v řádu jednotek procent. Čistě matematicky by bylo výhodné větrníků postavit ještě více, ale limitem je geografický profil našeho území – nemáme vysoké hory ani pobřežní oblasti, ve kterých pravidelně fouká vítr.
• Maximální potenciál vodní energie tak detailně prozkoumaný není – z důvodu našeho přírodního profilu, globální změny klimatu a nejistoty ohledně množství vody v řekách a roli přehrad se nové vodní elektrárny příliš nestaví. Aktuálních 2,2 GW výkonu a roční výroba asi 3 TWh elektřiny je tak číslem, které se v nejbližších letech příliš měnit nebude.