Plnohodnotný život pro neslyšící 

​Dnes je to 74 let ode dne, kdy vznikla Světová federace neslyšících. K této příležitosti vyhlásila OSN v roce 2018 Mezinárodní den znakových jazyků. Jeho cílem je podpořit jazyková práva neslyšících po celém světě. Přístup ke znakovým jazykům pro ně totiž představuje cestu ke vzdělání, práci i společenskému životu.

Znakový jazyk… nebo spíš znakové jazyky? 

  1. Možná vás to překvapí, ale znakový jazyk není jen jeden. Každý stát, nebo dokonce region, má svůj vlastní. Například znakové jazyky Čechů a Slováků jsou různé, i když si v mluvené řeči rozumíme.
  2. Stejně tak v každé anglicky mluvící zemi používají jiný znakový jazyk. Vznikaly totiž přímo v komunitách neslyšících, s mluveným jazykem nemají vůbec nic společného. Neslyšící Američan, Brit a Australan by si tedy navzájem moc nerozuměli.
  3. Znakové jazyky mají vlastní gramatiku i větnou strukturu. Nejsou to jen gesta – mají například i vlastní způsob vyjadřování emocí.
  4. Významnou součástí každého znakového jazyka je mimika. Jen podle ní totiž často poznáme, jestli jde o oznamovací nebo tázací větu, rozkaz, případně třeba zápor. Například otázku značí zvednuté obočí a mírně nakloněná hlava.
  5. Znakový jazyk se stále vyvíjí a vznikají nové znaky, které odpovídají moderní době. Hezkým příkladem je znak pro telefon – starší generace používá tradiční gesto sluchátka u ucha, zatímco mladí lidé už vycházejí z mobilního telefonu.
  6. Naše zákony uznávají znakový jazyk až od roku 1998.

Chceme, aby náš web byl přístupný pro opravdu všechny. Proto na něm například hlídáme kontrasty, kvůli slabozrakým, a jde ho taky ovládat klávesou Tab. To pomáhá lidem s tělesným omezením

Líbí se vám tahle stránka?