Novela energetického zákona LEX OZE III lidskou řečí: co přesně se mění a jak z toho můžete těžit?

7 min. čtení
  1. LEX OZE III je novela energetického zákona, která významně usnadňuje možnost ukládání (akumulace) elektřiny nebo poskytování flexibility.
  2. Novela dále chrání koncové zákazníky – dodavatelé energií musí být transparentnější a zveřejňovat tzv. index zajištění obchodníka, dále se u nových smluv s pevnou cenou omezuje maximální výše pokuty za předčasné ukončení smlouvy.
  3. Jisté kontroverze vzbuzovala část zákona ohledně krácení dotací pro starší fotovoltaické elektrárny z let 2009 a 2010, které měly individuálně vykazovat svoji výnosnost. Tuto část ale později zrušila navazující novela LEX Plyn.

Odkdy novela LEX OZE III platí

Novelu energetického zákona podepsal prezident v půlce března 2025, čímž je definitivně přijata. V současné době se ještě očekává úprava prováděcích vyhlášek, které upřesní detaily implementace některých aspektů novely do praxe.

Účinnost novely zároveň nabíhá postupně, velká část úprav ve smyslu ochrany zákazníků začíná platit 1. srpna 2025 a připojování samostatných baterií do sítě 1. října 2025. Flexibilita a agregace vhodná pro domácnosti pak získá plnou legislativní oporu v prosinci 2027.

Akumulace energie: nově i samostatně stojící baterie

Klíčovou součástí LEX OZE III je nová právní úprava tzv. akumulace, tedy ukládání elektřiny do baterií. Dříve legislativa umožňovala využívat pouze baterie připojené přímo k výrobnímu zdroji (například k fotovoltaické elektrárně) a tyto baterie mohly sloužit pouze k ukládání elektřiny z připojeného zdroje.

Nově bude možné k distribuční i přenosové soustavě připojovat také volně stojící baterie, bez návaznosti na výrobní zdroj. To znamená, že bude mnohem jednodušší síť vyrovnávat – správci distribučních a přenosových soustav mohou do volně stojících baterií ukládat elektřinu, když jí do sítě poteče nadbytek, a naopak z nich odebírat elektřinu, když bude elektřiny nedostatek. To pomůže alespoň částečně vyřešit problém s nestabilitou výroby, která se pojí s výrobou elektřiny z obnovitelných zdrojů.

Možnost připojit volně stojící baterie k distribuční nebo přenosové soustavě je hozená rukavice potenciálním investorům, kteří si mohou nechat si za pronájem takové baterie platit. Pro správce soustav budou zajímavé hlavně velké baterie s kapacitou stovek a tisíců kWh, takže se bavíme o investici v řádu milionů Kč. Případnou návratnost takové investice je potřeba propočítat, ale první odhady naznačují, že to bude pro investory výhodné.

Agregace flexibility: příležitost pro běžné domácnosti

LEX OZE III dále definuje a umožňuje tzv. flexibilitu a agregaci flexibility. To už začíná být zajímavé i pro ty běžné domácnosti.

Nejprve ale k pojmům:

  • Flexibilita (pružnost) vyjadřuje schopnost domácnosti, obce nebo například firmy přizpůsobit výrobu/spotřebu/akumulaci aktuálním požadavkům energetické sítě. Pokud se tedy někdo přihlásí k energetické flexibilitě, říká tím, že je ochoten upravit svoje chování podle toho, jak je zrovna potřeba.
  • Agregace flexibility označuje spojení více menších flexibilních jednotek (domácností, firem, obcí atp.) do většího celku, agregačního bloku. Pro správce distribuční soustavy není příliš zajímavé, když svoje chování změní jedna domácnost – v celkovém objemu elektřiny v síti by šlo o zanedbatelné množství. Pokud se ale do agregačního bloku spojí tisíc domácností a všechny hromadně přizpůsobí svoji spotřebu, výrobu nebo akumulaci dle potřeb sítě, je to už pro správce zajímavější a bude ochoten tyto domácnosti za flexibilitu finančně odměňovat. Z tohoto důvodu na trhu vznikají specializované firmy, agregátoři flexibility – představte si je jako správce a koordinátory agregačních bloků.

Jak přesně bude flexibilita a agregace flexibility vypadat v praxi, na to si ještě musíme počkat. Ostatně flexibilita a agregace vhodná pro domácnosti má dle novely účinnost až od 1. prosince 2027.

Už nyní ale na trhu vznikají první vlaštovky – například v E.ONu odměňujeme jednotlivé zákazníky za flexibilitu akumulace (tedy baterie). Pokud nám zákazník „zpřístupní“ svoji baterku u fotovoltaiky a umožní ji občasně lehce nabít nebo vybít, odměníme ho za to fixní částkou 450 Kč měsíčně. Jde o produkt Rovnováha.

Flexibilita výroby, spotřeby nebo akumulace umožňuje poskytovat také tzv. služby výkonové rovnováhy (SVR) provozovateli přenosové soustavy – státní firmě ČEPS. Tato možnost nabývá účinnosti 1. srpna 2026. Poskytování SVR se řídí Kodexem a pro běžného smrtelníka jsou podmínky služby relativně složité. Proto je vhodné, když se svěříte do rukou výše zmíněného agregátora, který flexibilitu všech členů agregačního bloku nabídne na energetickém trhu. Například právě ČEPSu, ale klidně i dalším účastníkům trhu, tedy distributorům nebo obchodníkům.

Proč je vůbec akumulace a flexibilita potřeba?

Možná vás napadá otázka, proč vůbec novela zákona v roce 2025 řeší akumulaci, flexibilitu či agregaci, když jsme doteď nic takového nepotřebovali.

Je to tím, že energetika prochází bezprecedentní transformací. Posledních cca 150 let elektřinu vyráběly jen elektrárny (nejprve uhelné, časem jaderné) se stabilním a předvídatelným výkonem. A vyrobená elektřina se pomocí přenosové a distribuční soustavy rozváděla do firem a domácností, které měly relativně stabilní a předvídatelnou spotřebu. Řízení a vyrovnávání sítě tak bylo vlastně jednoduché.

Dnes máme díky rozvoji obnovitelných zdrojů v Česku stovky tisíc (hlavně fotovoltaických) elektráren, které vyrábí nepředvídatelně. Domácnosti i firmy s fotovoltaikou část roku odebírají elektřinu ze sítě, část roku jsou víceméně soběstačné a část roku vyrobenou elektřinu naopak do sítě posílají. To klade na vyrovnávání přenosové i distribuční soustavy obrovské nároky, které je potřeba řešit právě akumulací nebo flexibilitou.

Větší ochrana zákazníků

Novela LEX OZE III dále přikazuje obchodníkům (tedy dodavatelům energií) alespoň 2× ročně zveřejňovat tzv. index zajištění obchodníka – kolik procent nasmlouvané energie má obchodník pro svoje zákazníky s pevnou cenou předem nakoupeno a zajištěno. Pokud bude tento index nízký (řekněme pod 50 %), budete vědět, že dodavatel více než polovinu potřebné energie pro svoje zákazníky nakupuje až na poslední chvíli na krátkodobých trzích. To není nutně špatně, ale představuje to pro vás vyšší riziko v případě, že cena na trzích vzroste. Pokud jste konzervativnější a chcete mít větší jistotu, volte obchodníky s vyšším indexem zajištění.

LEX OZE III k ochraně zákazníků dále přispívá takto:

  • Stanovuje maximální výši pokuty, pokud předčasně vypovíte smlouvu s pevnou cenou, kterou jste s dodavatelem energií uzavřeli na dobu určitou. Dodavatel vám smí naúčtovat maximálně 40 % z částky, kterou byste jinak za nasmlouvané energie zaplatili v případě dodržení smlouvy až do konce.
  • Lidem, kteří sdílí elektřinu, musí dodavatel nabídnout produkt, který sdílení nijak nezakazuje ani neomezuje. Není ale vyloučeno, že tento produkt bude za odlišných podmínek než pro „nesdíleče“, a zohlední se tak odlišný charakter dodávky.
  • Noví žadatelé o licenci na obchodování s energiemi musí doložit vysokoškolské vzdělání a 3 roky praxe v oboru. Krom toho Energetický úřad neudělí licenci žadateli, který v předchozích 5 letech neuspěl při podnikání v energetických odvětvích (například skončil v konkurzu nebo o licenci přišel).

Krácení podpor solárním zdrojům z let 2009 a 2010

Poslední klíčová změna LEX OZE III se týkala provozovatelů fotovoltaických elektráren s výkonem nad 30 kWp, které byly uvedeny do provozu v letech 2009 a 2010. Nově měly podléhat individuálním kontrolám výnosnosti, a jestliže by se prokázalo, že jejich výnosnost (přesněji vnitřní výnosové procento) přesahuje 8,4 % ročně, měly jim být kráceny dotace. A to navzdory tomu, že původně měli dotační podporu v plné výši přislíbenou až do konce roku 2030.

Tato změna vyvolala velké kontroverze a někteří provozovatelé dotčených fotovoltaik zvažovali, že proti Česku zahájí arbitráž, jelikož úpravy vnímali jako zpětnou změnu nastavených pravidel, za kterých do FVE investovali. Vláda se naopak hájila tím, že je její povinností řádného hospodáře kontrolovat, zda elektrárny nejsou finančně překompenzované.

Navazující novela LEX Plyn z června 2025 nakonec ale individuální kontroly výnosnosti FVE z let 2009 a 2010 zcela zrušila a vypustila.


Poznámka: Článek na základě nových informací a prováděcích předpisů pravidelně aktualizujeme a doplňujeme.

Mohlo by vás také zajímat:

Aktuálně platná legislativa pro komunitní energetiku
Od roku 2024 platí novela energetického zákona Lex OZE II, která odstartovala komunitní energetiku v Česku.
Víc najdete tady
Jak moc obnovitelné zdroje prodraží elektřinu
V každé kilowatthodině elektřiny automaticky platíte příspěvek na podporu obnovitelných zdrojů energie.
Víc najdete tady
Jaký potenciál mají obnovitelné zdroje v energetickém mixu
Teoreticky může svět dosáhnout energetického mixu 100% složeného z obnovitelných zdrojů.
Víc najdete tady