- Novela energetického Lex plyn nabyla účinnosti 1. srpna 2025. Jejími hlavními přínosy jsou zjednodušení výstavby nových plynových elektráren a obnovitelných zdrojů energie, zákaz mařičů nebo dočasná finanční podpora uhelných elektráren.
- Dále se novela pokusí zamezit spekulativním rezervacím výkonu v síti a ruší kontroverzní kontroly individuální výnosnosti starších fotovoltaik z let 2009 a 2010.
- Hlavním cílem novely je zavčasu připravit Českou republiku na plánovaný odchod od uhlí a podpořit rozvoj obnovitelných zdrojů.
Podpora výstavby velkých plynových elektráren a OZE
Nejdůležitější novinkou Lex plyn je podpora výstavby nových plynových elektráren a obnovitelných zdrojů energie (OZE), které mají v nejbližších letech svým výkonem nahradit uhlí. Od toho se Česko hodlá v roce 2033 zcela odstřihnout.
Novela proto určuje, že
- plynové elektrárny o výkonu nad 100 MW
- a obnovitelné zdroje o výkonu nad 15 MW
jsou nově zařazeny mezi tzv. stavby pro energetickou bezpečnost. To má vést k urychlení povolovacích procesů, jelikož tyto stavby budou správními orgány projednávány přednostně před projekty, které strategický význam nemají.
Novela také zkracuje lhůty pro vydání povolení a omezuje možnost opravných prostředků proti rozhodnutím úřadů. Také se prodlužuje platnost environmentálního stanoviska z původních 5 na 7 let.
Tyto změny mají vést k rychlejšímu a jednoduššímu povolování velkých plynových elektráren a větrných nebo solárních parků.
Mohlo by vás zajímat: Obnovitelné zdroje a cena elektřiny: co elektřinu skutečně zdražuje a proč?
Zákaz mařičů energie
Lex plyn dále zakazuje kontroverzní mařiče elektrické energie, které sloužily k „pálení“ nadbytečné elektřiny v síti – měnily elektřinu na teplo a toto teplo bez užitku vypouštěly do vzduchu.
Jakkoliv byly mařiče užitečné v poskytování tzv. záporné flexibility (zbavovaly přetíženou síť nadbytečné elektřiny), nově se nesmí zapojovat a používat v rámci služeb výkonové rovnováhy. Novela tedy předpokládá, že vzniklé teplo z mařičů bude nějakým způsobem efektivně využito, například k ohřevu vody. Za porušení této podmínky hrozí pokuta až 5 milionů Kč.
Nevratné poplatky za rezervaci výkonu v síti
Ještě na začátku léta 2025 bylo v přenosových a distribučních soustavách v Česku rezervováno 23 000 MW výkonu, což na mnohých místech znemožňuje připojování dalších zdrojů do sítě. Poplatek za rezervaci byl totiž 100% vratný, takže investor jej dostal celý zpět, i když svůj investiční záměr nakonec nezrealizoval. Po celou dobu rezervace ale blokoval kapacitu v síti.
Lex plyn proto zavádí, že poplatek (nebo jeho část) za rezervaci výkonu bude nevratný. To by mělo odradit ryzí spekulanty, kteří si výkon v síti rezervovali jen tak „pro jistotu“ a nebyli si vlastně moc jistí, zda zdroj vůbec někdy postaví a do sítě připojí.
Konkrétní částky nevratných plateb zatím nejsou známé, určí je až Energetický regulační úřad (ERÚ) svou vyhláškou. Spekuluje se, že nevratná bude polovina registračního poplatku. S jistotou zatím víme jen to, že výše nevratné platby bude záviset na napěťové úrovni připojení nového zařízení a na tom, jak dlouho rezervace kapacity potrvá. Maximální nevratná částka bude 50 milionů Kč.
Nové povinnosti se vztahují také na již uzavřené smlouvy o připojení – pokud do 1. srpna nebyla výroba či akumulace do sítě připojena. Investoři si musí tuto povinnost pohlídat, jinak hrozí, že jejich smlouva zanikne a o svou rezervaci přijdou.
Finanční podpora uhelným elektrárnám
Poslední důležitou novinkou Lex plyn je posílení pravomocí ERÚ v rámci tzv. kapacitního mechanismu. ERÚ v případě naléhavé potřeby může elektrárně „přikázat“, aby vyráběla elektřinu.
- V praxi tak ERÚ ve spolupráci se správcem přenosové soustavy (ČEPS) bude přikazovat uhelným elektrárnám, aby vyráběly v době, kdy máme nedostatek elektřiny z jiných zdrojů (například v zimě). Za toto bude provozovatele uhelných elektráren finančně odměňovat.
- Cílem je, aby uhelné elektrárny nezavíraly svoje provozy ještě před rokem 2033, kdy je Česko plánuje odstavit. Zvyšující se cena emisních povolenek a tlak na odchod od uhlí totiž dostávají uhelné elektrárny na hranici ziskovosti.
Konec kontrol výnosnosti FVE z let 2009 a 2010
Jedním z nejvíce propíraných témat Lex plyn byla paradoxně věc, která s ní skoro vůbec nesouvisí. Předchozí novela energetického zákona Lex OZE III totiž nařizovala, aby velké fotovoltaické elektrárny z let 2009 a 2010 nově podléhaly individuálním kontrolám výnosnosti, a pokud by byly nepřiměřeně ziskové (finančně překompenzované), navrhovala krácení dotační podpory. Po velkých debatách a vlně nevole Lex plyn nakonec návrh těchto kontrol zcela vypustil a zrušil.
Mohlo by vás také zajímat:
Emisní povolenky pro domácnosti EU ETS 2: Všechno, co zatím víme
$780-310-2x$.jpg?guid=f420feef-03e8-4c0e-8f9e-ec2fee5967b1&last-modified=638975021975142984)
