- Větrné elektrárny mohou ptákům ztěžovat hnízdění, migraci nebo jim i přivodit smrt, ale ve srovnání například s auty nebo skleněnými budovami představují výrazně menší riziko.
- Mapa citlivosti ptáků pomáhá určit, ve kterých lokalitách stavět větrné elektrárny bezpečně a kde se jim raději vyhnout.
- Vliv větrných elektráren na hmyz, zejména včely a další opylovače, zatím není zcela prozkoumaný. Některé studie varují před úhyny, jiné naopak ukazují, že okolí turbín může hmyzu prospívat.
Kolik ptáků uhyne kvůli větrným elektrárnám
S rostoucím počtem větrných elektráren se častěji diskutuje i o jejich vlivu na přírodu – zejména na volně žijící ptáky. Obavy se nejčastěji týkají možnosti kolizí ptáků s rotory nebo narušení přirozeného prostředí v místech, kde ptáci hnízdí, loví nebo táhnou.
Podle dostupných dat však nejde o problém, který by vážně ohrožoval celé ptačí populace. Vědecké studie ukazují, že mnohem více ptáků uhyne každoročně například při nárazech do oken budov, na silnicích nebo při střetu s elektrickým vedením.
Přesná data o úhynu ptáků v důsledku větrných elektráren v České republice zatím chybí – je to i proto, že u nás nejsou větrníky zatím příliš rozšířené. Na našem území jich stojí něco málo přes 200, zatímco například v sousedním Rakousku jich mají kolem 1 500.
Pro lepší představu o možném vlivu na ptactvo proto využijeme statistiky ze Spojených států, kde je větrná energetika rozšířená (přes 75 000 turbín) a data o úhynech mají podrobně zpracovaná.
K nejčastějším kolizím dochází u ptáků, kteří plachtí a hůř manévrují – například u dravců (káně, poštolka, orel mořský), sov nebo čápů. Více postiženi bývají mladí ptáci, kteří mají méně zkušeností, a také samci během hnízdní sezóny, kdy více létají za potravou nebo se chovají rizikově – například skřivani, kteří při letu zpívají.
Jak se chovají ptáci v blízkosti větrných elektráren
Některé druhy ptáků vnímají větrné elektrárny jako rušivý prvek a záměrně se jim vyhýbají. Husy, labutě, kachny nebo jeřábi si často udržují odstup až 800 metrů, i když v krajině chudé na vhodné biotopy se mohou přiblížit i na 200 metrů. Ptáci si na turbíny časem nezvyknou – odstup dodržují dlouhodobě. Tím sice ztrácejí část životního prostoru, ale zároveň jsou méně ohroženi kolizí s rotory.
Během migrace mohou větrné elektrárny představovat překážku, kterou ptáci musí obletět nebo přeletět výš. To mírně zvyšuje jejich energetickou náročnost, což může ovlivnit kondici některých druhů, jako jsou jeřábi, čejky nebo dropi. Při kratších přeletech ale ptáci obvykle reagují bez problémů.
Větrné elektrárny mohou ohrozit i netopýry, kteří patří mezi ohrožené živočichy. Některé druhy netopýrů přitahují turbulence kolem rotoru, kde může dojít k úhynu i bez přímého kontaktu. Čeští vědci proto vyvíjejí systém, který pomocí akustických senzorů a radaru rozpozná přítomnost netopýrů a automaticky zpomalí nebo zastaví turbíny. Díky tomu lze riziko střetu výrazně snížit.
Mapa citlivosti ptáků pomáhá s jejich ochranou
V létě 2025 představila Česká společnost ornitologická mapu citlivosti ptáků vůči výstavbě větrných elektráren. Každému čtverci o velikosti 1 × 1 kilometr je přiřazeno hodnocení citlivosti na výstavbu – od nízké až po extrémní. Vysoké skóre značí, že se v dané oblasti nacházejí druhy ptáků, které by mohly být větrnými turbínami výrazně ohroženy.
Mapa slouží jako praktický nástroj pro investory, úřady i ochranáře. Pomáhá identifikovat území, kde je vhodné výstavbu větrných parků důkladněji posuzovat nebo se jí zcela vyhnout. Ministerstvo životního prostředí tuto mapu začlenilo mezi oficiální podklady pro plánování obnovitelných zdrojů a využívá ji při posuzování nových projektů.
Co víme o vlivu turbín na včely a motýly
Zatímco u ptáků a netopýrů je vliv větrných elektráren dobře zdokumentován, u hmyzu – a zejména opylovačů, jako jsou včely, čmeláci nebo motýli – podrobná data zatím nemáme. Přehledová studie z roku 2023 shrnuje, že hmyz může být k turbínám přitahován kvůli odrazům světla, vibracím nebo teplotním změnám v okolí rotorů. Turbíny mohou ve srovnání s okolní krajinou působit jako výrazný vizuální prvek – zejména pokud jsou natřeny na bílo a odrážejí ultrafialové záření, které hmyz vnímá.
Konkrétní odhady dopadů se liší. Například německá studie z roku 2021 uvádí, že jedna větrná turbína v mírném pásmu může během letní sezóny usmrtit až 40 milionů hmyzích jedinců. Přesto ale zatím neexistují přesvědčivé důkazy, že by tyto ztráty měly zásadní dopad na celé populace hmyzu.
Oproti tomu výzkum z Polska naznačuje, že vhodné prostředí kolem turbín, například biopásy neobdělávané půdy, může naopak sloužit jako útočiště pro opylovače v zemědělsky intenzivně využívané krajině. Všichni se však shodnou v tom, že problematika zasluhuje další výzkum, zejména s ohledem na klesající početnost hmyzu v Evropě.
Budeme vaším spolehlivým dodavatelem
Jsme tu pro všechny, kdo chtějí mít jistotu spolehlivé dodávky elektřiny a plynu. S přechodem k nám vám pomůžeme a zařídíme i veškerou potřebnou administrativu. Tak pojďme na to!
Mohlo by vás také zajímat:
Novela zákona Lex plyn: jak přesně mění českou energetiku?
$780-310-2x$.jpg?guid=f420feef-03e8-4c0e-8f9e-ec2fee5967b1&last-modified=638975021975142984)