Ekologický zemní plyn: jak se biometan vyrábí a jakou má budoucnost
- Ekologický zemní plyn je jiné označení pro biometan – plyn vyrobený z obnovitelných zdrojů.
- Ačkoli není fosilního původu, má prakticky stejné vlastnosti jako zemní plyn a je jeho plnohodnotnou náhradou.
- Výroba biometanu se v Česku teprve rozjíždí, jde nicméně o jeden z kroků k větší energetické soběstačnosti a bezpečnosti.
Jak se vyrábí biometan
Ekologický zemní plyn, tedy biometan, se vyrábí z bioplynu. Ten vzniká při rozkladu organických látek (např. bioodpadu) bez přístupu vzduchu – odborně se procesu říká anaerobní fermentace. Probíhá ve velkých nádržích, tzv. fermentorech, a jako suroviny se používají:
- zemědělská biomasa (hnůj, kejda, travní senáže, siláž kukuřice),
- potravinářský odpad (zbytky z výroby potravin a nápojů, zkažené suroviny),
- bioodpad z domácností (tříděný sběr, gastroodpad),
- čistírenské kaly z odpadních vod.
Výsledkem je směs, která obsahuje převážně metan (50–70 %) a oxid uhličitý (CO₂). Aby bylo možné tento bioplyn posílat do plynárenské soustavy, musí projít tzv. upgradací – čištěním a oddělením CO₂. Tím vzniká biometan, který má čistotu metanu nad 96 % a je prakticky nerozeznatelný od zemního plynu.
Vedlejším produktem výroby je digestát – organická hmota bohatá na živiny. Využívá se jako hnojivo a živiny vrací do půdy, čímž uzavírá koloběh surovin.
Budeme vaším spolehlivým
dodavatelem plynu
U nás získáte jistotu a záruky velkého dodavatele, ale zároveň i atraktivní ceny a osobní přístup jako u dodavatelů menších. Pokud se rozhodnete pro fixovanou cenu, můžete se spolehnout, že ji po dobu trvání smlouvy vždycky dodržíme. A papírování spojené se změnou dodavatele vyřídíme za vás.
Plyn od E.ONu
Bioplyn vs. zemní plyn
Pro spotřebitele je biometan plnohodnotnou alternativou zemního plynu – kotle, sporáky i průmyslové technologie při jeho využití fungují úplně stejně. Výhřevnost biometanu (MJ/m³) odpovídá zemnímu plynu:
- zemní plyn: výhřevnost cca 35–40 MJ/m3,
- biometan: výhřevnost cca 35 MJ/m3.
Rozdíl je pouze v původu: zatímco zemní plyn se těží v podzemních ložiscích a dováží z velkých vzdáleností, biometan lze vyrábět lokálně ze surovin, které uvádíme výše.
První bioplynová stanice v Rapotíně
Prvním projektem, který v Česku vyrábí biometan, je bioplynová stanice v Rapotíně. Funguje od roku 2016 a ročně zpracuje až 30 tisíc tun odpadu. V současnosti vyrábí bezmála 4 GWh elektrické energie, teplo pro dva tisíce domácností a více než 16 GWh biometanu – což je ekvivalent spotřeby zhruba tří tisíc automobilů při nájezdu osm tisíc kilometrů za rok.
Emise a uhlíková neutralita
Při spalování biometanu se uvolňuje CO₂, stejně jako u zemního plynu. Rozdíl je v původu uhlíku:
- u zemního plynu jde o fosilní uhlík, který byl uložený miliony let hluboko pod zemí,
- u biometanu se jedná o uhlík z biomasy, která ho navázala během několika posledních měsíců či let.
Biometan se proto považuje za uhlíkově neutrální palivo. Kdyby se bioodpad nechal volně rozkládat, uvolňoval by do atmosféry metan – plyn, který má 28–34× silnější skleníkový efekt než CO₂.
Je nicméně nutné zohlednit tzv. methane slip – úniky metanu při výrobě a distribuci. Minimalizace těchto ztrát je zásadní pro to, aby zůstal ekologický přínos biometanu vysoký.
Kde se ekologický zemní plyn používá
- Doprava: Po stlačení na bioCNG nebo zkapalnění na bioLNG pohání osobní vozy, autobusy i nákladní auta. Města využívají biometan v MHD pro čistší ovzduší (například Praha či Mladá Boleslav), logistické firmy nebo svoz odpadu často vyrábějí palivo přímo z biologického odpadu.
- Energetika a teplárenství: Biometan lze s vysokou účinností využít v kogeneračních jednotkách – chytrých zařízeních, která dokážou během jednoho spalování vyrobit zároveň elektřinu i teplo.
- Průmysl: Biometan slouží nejen jako palivo, ale i jako surovina v chemickém průmyslu – například pro výrobu hnojiv či plastů. Podniky tím mohou výrazně snižovat uhlíkovou stopu svých výrobků.
- Oběhové hospodářství: Biometan vzniká z organických zbytků a odpadů, čímž brání neřízeným emisím metanu a přispívá k uzavírání koloběhu živin.
Jaká je budoucnost bioplynu
Biometan má velký význam pro cirkulární ekonomiku i energetickou bezpečnost – umožňuje efektivně využít odpady, snížit emise a podpořit například soběstačnost obcí.
Jeho rozvoj však limitují:
- dostupnost biomasy – nelze jím nahradit veškerý fosilní plyn,
- vysoké investice – úpravny, plynovodní přípojky a distribuční síť vyžadují značné prostředky,
- konkurence ve využití biomasy – biomasa je využitelná i jako krmivo nebo hnojivo.
Evropská unie přesto počítá s významným rozvojem. V rámci plánu REPowerEU stanovila cíl vyrábět do roku 2030 až 35 miliard m³ biometanu ročně, což přibližně odpovídá 8–10 % současné roční spotřeby zemního plynu v EU v závislosti na konkrétním roce. Cílem je posílit energetickou soběstačnost a snížit závislost na dovozech fosilních paliv z politicky nestabilních zemí.
Důležitým faktorem bude i legislativa. Biometan je v EU uznáván jako obnovitelný plyn a emise CO₂ ze spalování biogenního metanu se zpravidla považují za klimaticky neutrální. Do celkové uhlíkové bilance však vstupují emise spojené s výrobou, distribucí a zejména případnými úniky metanu. Právě jejich omezení bude klíčové pro to, aby si biometan udržel status skutečně nízkouhlíkového paliva budoucnosti.
Mohlo by vás také zajímat:
Všechno, co potřebujete vědět o zemním plynu
