Energetická soběstačnost

Energeticky soběstačná domácnost si vyrobí veškerou energii, kterou spotřebuje (na vytápění, ohřev vody a celkový provoz domácnosti), aniž by odebírala elektřinu nebo plyn (případně i vodu) z veřejných sítí. Majitelé takového domu pak neplatí za odběr elektřiny nebo plynu, netýkají se jich blackouty ani případné zdražování energií. A navíc snižují svou uhlíkovou stopu.

V praxi to znamená, že:

• dům má vlastní zdroje energie – nejčastěji fotovoltaické panely, solární kolektory, malou větrnou elektrárnu nebo tepelná čerpadla,
• vyrobená energie se ukládá do baterií nebo jiných akumulačních systémů, takže dům funguje i v noci nebo v době, kdy momentálně energii nevyrábí,
• spotřeba se optimalizuje pomocí inteligentního řízení – třeba praní nebo nabíjení auta se spouští tak, aby se energie využila co nejefektivněji,
• obyvatelé domu mají často i vlastní zásoby vody – například díky sběru dešťovky a využívání čističky vod.

Plně energeticky soběstačné jsou takzvané ostrovní domy. Často bývají nazývány jako „off-grid“, což v překladu znamená mimo síť. Jedná se totiž o domy, které nejsou napojeny na veřejné sítě – elektřinu, plyn, často ani vodu či kanalizaci. Mnohdy stojí v odlehlých částech někde za městem, kam síť nedosahuje, a tak je pro ně energetická soběstačnost jedinou volbou. Veškerou energii si tedy vyrábí samy, typicky pomocí fotovoltaických panelů, malých větrných elektráren a dalších obnovitelných zdrojů (v kombinaci s bateriovou akumulací a využitím tepelného čerpadla).

Svoboda v podobě odpojení od sítě je ale vykoupena nutností strategicky řídit vlastní spotřebu a přizpůsobovat chod domácnosti aktuální dostupnosti energie. Proto si obyvatelé takových domů:

• pečlivě plánují energeticky náročnější činnosti (jako je praní, ohřev vody nebo nabíjení auta) na hodiny, kdy je dostatek slunečního světla,
• používají energeticky úsporné spotřebiče,
• akumulují přebytečnou energii do dostatečně velkých baterií nebo jiných akumulačních systémů, aby zvládli pokrýt spotřebu i v noci nebo během dnů, kdy je méně slunce či větru,
• omezují spotřebu ve špatném počasí nebo využívají záložní generátor.

Soběstačnost se řeší i ve větším měřítku než u jednotlivých domácností nebo firem. Energetická soběstačnost na úrovni státu znamená, že daná země dokáže pokrýt vlastní spotřebu energie převážně ze svých výrobních zdrojů, aniž by byla závislá na dovozu z jiných zemí. Případně jí vyrobí tolik, že se sama stane vývozcem. To je důležité pro energetickou bezpečnost – když stát nemusí tolik energie dovážet, není tolik ohrožený výpadky dodávek.

Současně ale platí, že čím víc stát přechází k obnovitelným zdrojům, tím víc naráží na jejich kolísavou výrobu. Elektřina ze slunce nebo větru totiž nemusí být vždy dostupná přesně tehdy, kdy je potřeba.

Částečně to řeší například propojení distribučních sítí mezi členskými státy Evropské unie, kdy si země mohou elektřinu navzájem dodávat. Ve výsledku jde ale stále o dovoz. Přechod na méně stabilní obnovitelné zdroje tak soběstačnost států částečně i oslabuje. Proto si každý stát drží v záloze stabilní zdroje, ať už jde o jaderné nebo plynové elektrárny, schopné rychle zaskočit při výpadcích výroby. 

Prvním krokem k energetické soběstačnosti je takzvaný pasivní dům. Ten nemusíte nutně stavět od základů, stačí pár úprav a proměníte v něj i svůj stávající dům nebo dokonce byt. A s financováním úprav vám pomůžou dotace na pasivní dům. V rámci dotačního programu Oprav dům po babičce můžete dostat až 400 tisíc Kč na stavbu nového nízkoenergetického domu a až milion Kč na kompletní rekonstrukci a zateplení staršího domu.

Pasivní bydlení si nevyrábí vlastní elektřinu ani teplo, ale jeho spotřeba je velmi malá – maximálně 15 kWh/m² za rok. Ke snížení spotřeby energie na vytápění využívá třeba i vhodnou orientaci na slunný jih nebo kvalitní izolaci. Díky těmto principům si pasivní dům vystačí s minimálním množstvím energie na vytápění – často 5–10× menším než u běžné stavby.

Začněte takto:

• Zateplíte dům. Je to jedno z nejefektivnějších opatření ke snížení nákladů za energie – zateplení fasády vám ušetří až 40 % energie na vytápění, zateplení střechy klidně 20 %. U starších staveb se zaměřte i na výměnu oken a dveří, čímž uspoříte dalších 15 %. Na dílčí zateplení v menším rozsahu využijete dotační program Nová zelená úsporám Light, který vás při kombinaci více opatření podpoří částkou až půl milionu korun.
• Přejdete na úspornější zdroj vytápění, například instalací tepelného čerpadla, které energii získává přímo na vašem pozemku. I na tepelná čerpadla využijete dotace – většina domácností dostane až 90 tisíc Kč na tepelné čerpadlo vzduch–voda.
• Nainstalujete si aktivní větrací systém s rekuperací tepla – ten odebírá teplo ze vzduchu, který z domu odchází, a předává ho čerstvému vzduchu přicházejícímu dovnitř. Díky tomu je čerstvý vzduch příjemně teplý a dům tolik neztrácí energii na vytápění.