V Česku jsme s využíváním větru jako zdroje energie oproti zbytku Evropské unie pozadu. Větrné elektrárny u nás pokryjí jen zhruba 1 % spotřeby elektřiny. To je 15x méně, než je průměr Evropské unie.

Naše výrazné zaostávání by se ale mohlo v dohledné době změnit – minimálně to předpokládá analýza, kterou připravil Ústav fyziky atmosféry Akademie věd ČR. Podle ní by za 15 let, tedy v roce 2040, mohla větrná energie v Česku pokrývat 10–31 % spotřeby elektřiny.  

Například v Rakousku na vítr už dnes spoléhají 11x víc než my. A v Německu větrná energie pokryje dokonce 23 % veškeré spotřeby.  

Je zajímavé, že v každé zemi přistupují k větrné energii trochu jinak. Zatímco ve Španělsku stojí většina větrných elektráren na pevnině, Britové hodně sází na elektrárny postavené na moři.

Když se podíváme mimo Evropu, prvenství ve výrobě elektřiny z větru drží Čína. Právě tam najdeme i největší projekt na výrobu větrné energie – Gansu Wind Farm.

Světová rada pro větrnou energii odhaduje, že do roku 2030 větrná energie vytvoří pracovní příležitosti až pro 4 miliony lidí. To už není zanedbatelné číslo.