Spaní pod širákem: Jak a kde si podle zákona ustlat

Ze všeho nejdřív je potřeba ujasnit si hlavní pojmy – tedy táboření a bivakování.

Táboření

To je situace, kdy si postavíte stan, rozložíte další věci a případně rozděláte i oheň. A to jak na jednu, tak víc nocí.

Bivakování

Jinak bychom ho mohli označit také jako nocování. Jde o případ, kdy v přírodě jednorázově přespíte takzvaně pod širákem. Rozložíte si jen karimatku a spacák nebo mezi stromy zavěsíte hamaku. Ráno vše zase sbalíte a místo opustíte s tím, že tam po vás nezůstane ani stopa.

I když tyto pojmy nejsou v zákoně přesně definované, můžeme je považovat za poměrně ustálené a řídit se podle nich.  

Pokud se bez stanu neobejdete, máte v zásadě dvě možnosti:

• Tou první je oficiální kemp, kde máte veškeré pohodlí a jistotu, že nic neporušujete. Nevýhodou je ale ztráta soukromí, které v přírodě většinou hledáme.
• Druhou možností jsou nouzová nocoviště. Najdete je například na Šumavě. Tato místa jsou určená pro legální přespání ve stanu, pokud se vydáte na nějakou delší trasu, například Stezku Českem.

Dobrou zprávou je, že přespat pod širákem – za předpokladu, že po vás na místě nic nezůstane – se dá v Česku téměř kdekoli. I u bivakování ale platí několik výjimek:  

• Národní parky. Protože v nich podle zákona nesmíte ani sejít z cesty, je tady i přespávání minimálně velmi nepraktické. Pokud se rozhodnete strávit noc v národním parku, koledujete si o tučnou pokutu.  
• Přírodní rezervace a památky. Ani tady se do nocování nepouštějte, protože jde o velmi chráněná místa.
• Oblasti s výslovným zákazem nocování. Takové místo poznáte podle jasného značení u cesty. Naštěstí se to ale neděje moc často.
• Soukromé pozemky. Než se rozhodnete v soukromém lese nebo na louce přespat, měli byste vždy získat souhlas majitele.  

• Nikdy nerozdělávejte oheň. Pokud si potřebujete něco ohřát nebo uvařit, spolehněte se raději na plynový vařič.  
• Neodhazujte na místě žádné odpadky. A to ani „nevinný” ohryzek od jablka.
• Pokud jdete vykonat potřebu, vše by mělo skončit zakopané pod zemí. Kromě toaletního papíru a kapesníčků – ty si odneste s sebou.
• Nekácejte stromy, nelámejte větve, neryjte do kůry ani netrhejte květiny.
• Nerušte klid zpěvem ani hlučnými debatami. Vysvětlete dětem, že na místě nemají hlasitě dovádět.  

• Místo na přespání si ideálně najděte už za světla. Budete tak přesně vědět, kam si leháte. 
• Vyhněte se oblastem v bezprostřední blízkosti vody. Nikdy nevíte, kdy hladina nečekaně stoupne.
• Doklady a cennosti mějte přes noc ve spacáku. Abyste pak ráno nezjistili, že jste najednou bez nich.