Blog

Green Deal a energetika: jak Zelená dohoda pro Evropu ovlivňuje českou i evropskou energetiku

Ekologie Obnovitelné zdroje energie Legislativa
5 min. čtení
  1. Energetika (zahrnující výrobu a spotřebu elektřiny a tepla a dopravu) je zodpovědná za více než 75 % emisí skleníkových plynů v EU. Green Deal se jí proto zabývá velmi detailně – řeší dekarbonizaci, energetickou účinnost, rozvoj obnovitelných zdrojů, bezpečnost dodávek nebo spravedlivou energetickou transformaci.
  2. Hlavním cílem Green Dealu je do roku 2030 snížit emise skleníkových plynů v Evropě o 55 % a do roku 2050 dosáhnout klimatické neutrality.  Dílčím cílem do roku 2040 je také snížit emise o 90 %. Srovnávací základnou je rok 1990.
  3. Klíčovými nástroji pro dosažení cílů Green Dealu jsou balíček Fit for 55 nebo navazující plán REPowerEU.

Co to Green Deal vůbec je a co nařizuje

Green Deal je strategický a právně zcela nezávazný dokument. Celý Green Deal z roku 2019 má pouhých 24 stran – stanovuje cíle v dekarbonizaci výroby elektřiny a definuje směr transformace energetického sektoru.

Mnohem důležitější než samotný Green Deal je až navazující legislativa – zejména Evropský klimatický zákon z roku 2021 a balíček legislativních opatření „Fit for 55“, postupně přijímaný v letech 2021–2023.

Až tyto zákony právně zakotvují dlouhodobé klimatické cíle EU a dělají je závaznými pro všechny instituce Evropské unie i jednotlivé členské státy. 

Evropský klimatický zákon

Tzv. Evropský klimatický zákon (oficiálně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1119 ze dne 30. června 2021) je základním právním rámcem celého Green Dealu.

Právě tento zákon zavazuje členské země k tomu, aby dosáhly klimatické neutrality do roku 2050 a snížení emisí o 55 % do roku 2030.

Evropský klimatický zákon je zároveň právním základem pro celý balíček Fit for 55, REPowerEU i všechny následující klimatické zákony (ETS, RED III, EPBD, CBAM), které popisujeme dále v článku.

Legislativní balíček Fit for 55: „prokleté“ povolenky i zákaz spalovacích motorů

Na Evropský klimatický zákon přímo navazuje balíček legislativy nazvaný Fit for 55, který byl postupně schvalován v letech 2021–2023. Jak je z názvu balíčku patrné, jeho cílem je zajistit, aby členské země splnily závazek snížit do roku 2030 emise skleníkových plynů o 55 % oproti roku 1990.

Fit for 55 je souborem více než 13 legislativních opatření. Mezi ty nejdůležitější patří:

  • revize stávajícího systému obchodování s emisními povolenkami EU ETS (poprvé zavedeného už v roce 2005),
  • zavedení nového systému emisních povolenek EU ETS 2, tzv. povolenek pro domácnosti, kterým jsme se věnovali v samostatném článku Emisní povolenky EU ETS 2: Vše, co zatím víme,
  • vytvoření Sociálního klimatického fondu (SCF) sloužícího ke kompenzaci sociálních dopadů ETS2 pro domácnosti a malé podniky,
  • revize norem emisí CO₂ pro osobní auta a dodávky, původně měla být všechna nová auta od roku 2035 zcela bezemisní (úplný zákaz spalovacích motorů), ale na konci roku 2025 došlo k další revizi a nově stačí snížit emise o 90 % (i tomuto tématu se věnujeme samostatně v článku Zákaz spalovacích motorů 2035: vše, co víme),
  • zavedení uhlíkové daně / uhlíkového vyrovnání (Carbon Border Adjustment Mechanism – CBAM), která od začátku roku 2026 zpoplatňuje dovoz oceli, cementu, hliníku, elektřiny nebo vodíku, aby i neevropští výrobci platili poplatek za vypouštění CO2 a nebyli tak neférově zvýhodnění oproti evropským výrobcům těchto surovin,
  • revize směrnice o obnovitelných zdrojích energie (Renewable Energy Directive – RED III), která stanovuje do roku 2030 dosáhnout 42,5% podílu obnovitelných zdrojů energie na konečné spotřebě elektřiny,
  • revize směrnice o energetické účinnosti (Energy Efficiency Directive – EED), která ukládá snížit spotřebu energie o 11,7 % do roku 2030 ve srovnání s rokem 2020,
  • revize směrnice o energetické náročnosti budov (Energy Performance of Buildings Directive – EPBD), podle které musí být všechny nové budovy od roku 2030 bezemisní. Kromě toho směrnice podporuje renovace stávajících budov a přechod na ekologický způsob vytápění.

Fit for 55 je stále živý dokument

Fit for 55 dále obsahuje například nařízení o infrastruktuře pro alternativní paliva (Alternative Fuels Infrastructure Regulation – AFIR), podle kterého musí být dobíjecí stanice pro elektromobily nebo auta na vodíkový pohon od sebe vzdálené maximálně 60 km.

Za zmínku stojí také ReFuelEU Aviation a ReFuelEU Maritime stanovující ekologické požadavky na letecká paliva a paliva v námořní dopravě. Původní balíček Fit for 55 je neustále doplňován a aktualizován, například o Nařízení o metanu v energetice nebo Balíčkem pro dekarbonizovaný plyn a vodík.

REPowerEU jako reakce na válku na Ukrajině

REPowerEU je strategický plán z května 2022, který vznikl jako okamžitá reakce na ruskou agresi na Ukrajině a energetickou krizi. Doplňuje balíček Fit for 55.

Hlavním cílem plánu je do roku 2027 ukončit závislost EU na ruských fosilních palivech, urychlit zelenou transformaci, snížit ceny energií a posílit energetickou bezpečnost.

Klíčovými body plánu jsou tyto:

  • Aktualizace směrnice o energetické účinnosti EED. Původní Fit for 55 počítal s 9% snížením spotřeby energie do roku 2030 oproti roku 2020, REPowerEU navrhoval přísnější 13% snížení spotřeby. Nakonec došlo ke kompromisu 11,7 %.
  • Aktualizace směrnice o obnovitelných zdrojích energie RED III. Původní Fit for 55 počítal s 40% podílem OZE na spotřebě do roku 2030, REPowerEU navrhoval přísnější 45% podíl. Nakonec došlo ke kompromisu 42,5 %.
  • Nová pravidla pro naplněnost zásobníků plynu. Plán přikazuje evropským zemím zajistit 80–90% naplnění zásobníků před začátkem topné sezóny.

Kromě toho REPowerEU urychlil hledání nových dodavatelů plynu (z Norska, USA, Kataru, Alžírska nebo Ázerbájdžánu) a výstavbu solárních elektráren.

Průmyslový plán Zelené dohody: aby Evropa zůstala konkurenceschopná

Evropská komise si uvědomuje, že rychlé snižování emisí skleníkových plynů může snižovat konkurenceschopnost evropského průmyslu. Proto na začátku roku 2023 představila Průmyslový plán (v originále Green Deal Industrial Plan), který konkurenceschopnost Evropy do detailu řeší.

Tento Průmyslový plán již není tak úzce spjatý s energetikou, přesto je důležité vědět, že zavádí mimo jiné:

  • nařízení o průmyslu pro nulové čisté emise (Net-Zero Industry Act NZIA), které má za cíl, aby EU do roku 2030 vyráběla alespoň 40 % svých potřeb čistých technologií domácími kapacitami a nebyla tolik závislá na Číně a dalších zemích,
  • akt o kritických surovinách (Critical Raw Materials Act CRMA), který chce co nejvíce diverzifikovat dodávky kritických surovin (například lithia), aby EU nebyla lehce vydíratelná.

Na Průmyslový plán dále navazuje Clean Industrial Deal z roku 2025. V březnu 2026 pak Evropská komise navrhla Industrial Accelerator Act. Kromě výše popsaného tyto plány usnadňují obchodování s exotickými zeměmi, zrychlují přístup k financování nebo urychlují rekvalifikaci potřebných pracovníků pro čisté technologie.

Změny tržních pravidel a energetické infrastruktury

Ačkoliv hlavním cílem Green Dealu a navazujícího Evropského klimatického zákona je snížení emisí skleníkových plynů a „ozelenění“ evropské energetiky, nezapomíná se ani na další důležité faktory, které s  transformací úzce souvisí.

Za zmínku stojí zejména reforma trhu s elektřinou, jejíž cílem jsou stabilnější ceny pro zákazníky – díky dlouhodobým kontraktům a menší závislosti na cenách fosilních paliv ve světě. Praktická aplikace však zatím ještě pokulhává.

Spadá sem také Revize směrnice o zdanění (ETD), která má za cíl sjednotit zdanění energií a paliv v jednotlivých zemí EU. Tento návrh ale zatím zůstává jen na papíře.

Dalším důležitým plánem je posílení a větší propojení evropských energetických soustav pod názvem TEN-E, které má vést k větší energetické bezpečnosti a stabilitě.

Je tedy zřejmé, že Green Deal zdaleka není jen o „emisních povolenkách“ a „zákazu spalovacích motorů“ (byť tato témata logicky nejvíce rezonují). Zelená dohoda přináší velký souhrn změn a opatření, díky kterým by evropská energetika v dalších dekádách měla být nejen čistější, ale také odolnější a více nezávislá.

Mohlo by vás také zajímat:

Povinná fotovoltaika od roku 2026: co přináší nová evropská legislativa

Od roku 2026 platí v Evropské unii nové povinnosti spojené s instalací fotovoltaiky na budovách.

Přečíst celý článek

CO2 a energetika: jak emise přispívají ke změně klimatu a proč je to problém?

Energetika patří mezi hlavní zdroje emisí skleníkových plynů na světě. V Česku se podílí zhruba na 32,6 % všech emisí.

Přečíst celý článek

Velké srovnání: Kolik CO2e vzniká při výrobě 1 MWh elektřiny z uhlí, jádra či obnovitelných zdrojů?

Pokud chceme porovnat reálný dopad jednotlivých zdrojů energie, nestačí se dívat jen na to, kolik emisí vyprodukují při výrobě.

Přečíst celý článek
Zobrazit všechny články