Naddimenzovat FVE kvůli zimnímu poklesu výroby nedává smysl. Zjistěte proč.
- Fotovoltaická elektrárna v zimě vyrobí – v porovnání s létem – jen asi 20–25 % elektřiny.
- Naddimenzovat fotovoltaiku jenom kvůli zimě ale určitě není optimální. Svou zimní výrobu zase o tolik nezvýšíte, naopak v létě budete řešit, jak naložit s obrovskými přetoky.
- Velká elektrárna bude navíc výrazně dražší kvůli vyššímu počtu panelů i potřebě výkonnějšího střídače.

Vypadá to jako snadná cesta k úsporám za energie a pro některé možná i k výdělku: Nainstalovat co největší fotovoltaiku, která v zimě vyrobí co nejvíc pro vaši potřebu a v létě vytvoří tolik přebytků, že je výhodně a se ziskem prodáte do sítě. Jenže v realitě to tak nefunguje. Ani výrazně naddimezovaná FVE určitě nedokáže vaši zimní spotřebu zcela pokrýt. V létě naopak budete řešit, jak naložit s velkým množstvím přebytků v době, kdy o ně nikdo moc nestojí.
Jaká je optimální velikost fotovoltaiky?
Při návrhu fotovoltaiky proto ideálně přihlížejte ke dvěma aspektům – prostorovým možnostem a vaší spotřebě elektřiny.
Proč FVE v zimě nepokryje vaši spotřebu?
I když fotovoltaika vyrábí celoročně, mezi letní a zimní výrobou je výrazný rozdíl. Na vině jsou především krátké dny a zimní počasí – zatažená obloha a případné sněžení omezují dopad přímého slunečního záření na panely. Výrobu snižuje také sníh napadaný na panelech nebo námraza.
TIP: Přečtěte si více o tom, kolik energie FVE vyrábí v zimě.
Proti snížené zimní výrobě jde naopak zvýšená spotřeba elektrické energie. V zimě trávíte více času doma, svítíte, topíte, ohříváte vodu a podobně. Navíc převážně v hodinách, kdy už je venku tma a panely nic nevyrábí. Spotřeba elektřiny je tedy vysoká, výroba z fotovoltaiky nízká a vy musíte větší část elektřiny odebírat ze sítě.
V grafu níže vidíte reálná data výroby a spotřeby elektřiny ve vybrané domácnosti v jednotlivých měsících roku. Jde o domácnost s fotovoltaikou o výkonu 7 kWp v Pardubickém kraji. Nejnižší výroba a naopak nejvyšší spotřeba je v lednu a v prosinci. Rozdíl mezi výrobou a spotřebou je v těchto měsících tak velký, že není reálné naddimenzovat fotovoltaiku, aby tento rozdíl vykryla.
Letní přetoky: co s nimi dělat?
Nejdříve řeč čísel:
S přetoky se distributoři musí vypořádat, aby neohrozili stabilitu distribuční soustavy. Pokud by měla většina domácností naddimenzovanou fotovoltaiku a jejich přetoky by byly obrovské, v síti by nastal výrazný přebytek elektrické energie. V krajním případě by mohl nastat blackout. To je jeden z důvodů, proč o vysoké přetoky domácích fotovoltaik distributoři nestojí a mnohdy je přímo zakazují tím, že vám stanoví rezervovaný výkon – pomyslné maximum, které můžete do sítě poslat.
V grafu vidíte, kolik elektřiny domácnost s fotovoltaikou (7 kWp) v jednotlivých měsících posílá a naopak odebírá ze sítě. Největší přetoky jsou během letních měsíců. Podobných FVE s přetoky jsou přitom v Česku vysoké desítky tisíc.
Stanovení rezervovaného výkonu
Rezervovaný výkon určuje, jaké množství přetoků můžete odvést do sítě. Jinými slovy se jedná o množství elektřiny, se kterým distributor počítá, že do sítě přeteče. Rezervovaný výkon uzavíráte s distributorem smluvně.

Co s nespotřebovanou elektřinou?
Jsou čtyři způsoby, jak s nespotřebovanou elektřinou, která vám přetéká, naložit.
Mohlo by vás také zajímat:

Virtuální baterie a jak funguje
Služba Virtuální baterie umožňuje zpětně využít vyrobenou elektřinu, která vám přetekla do sítě, protože jste ji už neměli kam jinam uložit.

Kilowattpeak (kWp): Co označuje
Jednotka kWp označuje špičkový výkon fotovoltaického panelu nebo celé solární elektrárny za ideálních podmínek. Při špičkovém výkonu 1 kW elektrárna za hodinu provozu vyrobí 1 kWh elektřiny.

Kolik elektřiny vyrobí solární panel
Na jeden čtvereční metr povrchu v Česku dopadá přibližně 1 kW sluneční energie. Fotovoltaické panely dokážou tuto energii přeměnit na elektřinu s účinností 18-24 %.





