Sdílení elektřiny pro domácnosti, firmy a komunity  

Vyrobená elektřina se musí ve skupině sdílení spotřebovat během 15minutového intervalu tak, jak její výrobu zaznamená chytrý elektroměr. Pokud k tomu nedojde, odchází do sítě jako přebytek. Elektřina vyrobená ve 12:01 se tak musí spotřebovat do 12:14. V případě, že výrobna zrovna žádnou elektřinu neprodukuje, není co sdílet.  

Tento přístup je jednotný v celé Evropě a vychází z nejkratšího intervalu, v jakém jsou chytrá měřidla schopná zaznamenat data o výrobě. Spotřeba vyrobené elektřiny v reálném čase není možná a 15minutové intervaly jsou tomu nejblíž, jak to současná technologie dovoluje.  

Elektroenergetické datové centrum vzniklo v roce 2023 a pro celý koncept komunitní energetiky je naprosto klíčové. Jeho úlohy jsou následující:   

• Zajišťovat komunikaci a předávat data mezi účastníky sdílení. Mezi ně kromě odběrných míst, která se ho přímo účastní, patří také třeba dodavatelé energií, distributoři nebo Energetický regulační úřad. 
• Registrovat účastníky sdílení.
•  Vyhodnocovat sdílení v rámci jednotlivých skupin.  

Od 1. 1. 2023 už můžete sdílet elektřinu v rámci jednoho objektu – to znamená mezi byty, které mají jednu přípojkovou skříň. Týká se to třeba bytových domů nebo rodinných domů s několika bytovými jednotkami. Jde o elektřinu, kterou vyrobí zdroj umístěný v daném domě, například fotovoltaika na střeše. Konkrétní podmínky upravuje aktuální znění vyhlášky o pravidlech trhu s elektřinou č. 408/2015 Sb.  

Od 1. 8. 2024 se kromě toho můžete registrovat i jako aktivní zákazník nebo společenství do portálu EDC a sdílet elektřinu s využitím veřejné distribuční soustavy. Registraci u EDC potřebujete i v případě, že sdílíte v bytovém domě bez využití distribuční soustavy.  

V novele zákona je hned několik způsobů sdílení elektřiny:  

• Sdílení aktivním zákazníkem: Elektřinu, kterou vyrobíte, pošlete na jiné odběrné místo – buď sobě, nebo někomu jinému. Například elektřinu, kterou si vyrobíte v rodinném domě, tak využijete na chatě. Takhle můžete elektřinu sdílet až s 11 dalšími odběrnými místy. Tato možnost platí pro domácnosti, firmy i obce.
• Energetická společenství: Jde o sdružení jednotlivých členů, kteří si dohodnou pravidla pro sdílení vyrobené elektřiny. Elektřinu si rozdělí podle předem stanoveného poměru, kterému se říká alokační klíč. Právní formou energetického společenství je družstvo nebo spolek a musí být registrované u Energetického regulačního úřadu. Společenství pak předá energetickému datovému centru (EDC) alokační klíče a kódy EAN všech odběrných míst, která se zapojí do sdílení.  

U sdílení zákazníka nebo výrobce elektřiny můžete elektřinu sdílet po celém území České republiky – až mezi 11 odběrnými místy. Odběrné místo s výrobnou se tak může nacházet například v Plzni – tedy na území ČEZ Distribuce – a odběrné místo, kam se bude vyrobená elektřina posílat, zase v Českých Budějovicích na území EG.D.

V případě energetických společenství je pak sdílení omezené na souvislé území maximálně 3 obcí s rozšířenou působností nebo území hlavního města Prahy. Elektřina se navíc nedá sdílet do zahraničí. Kromě toho zákon omezuje maximální počet míst v jedné skupině sdílení na 1 000.  

Na úvod je potřeba říct, že neexistuje žádný zákon na sdílení elektřiny. Koncept komunitní energetiky řeší vyhláška o Pravidlech trhu s elektřinou a novela energetického zákona č. 458/2000 Sb., které se také říká LEX OZE II.

Sdílení elektřiny v rámci jedné budovy 
Tento případ upravuje aktuální znění vyhlášky o Pravidlech trhu s elektřinou č. 408/2015 Sb. Sdílení elektřiny v rámci jedné budovy je možné od 1. 1. 2023 a nejčastěji se vztahuje na případy, kdy má bytový dům vlastní solární elektrárnu.     

Ostatní případy sdílení 
Všechny ostatní varianty sdílení spadají pod LEX OZE II. Tato novela energetického zákona dává rámec komunitní energetice v širším smyslu slova, kdy od léta 2024 umožní sdílení přebytků z výroby elektřiny mezi nejrůznějšími subjekty, pokud vytvoří takzvanou skupinu sdílení. Pro lepší představu o tom, co LEX OZE II. přináší, uvedeme příklady sdílení:   

• Fotovoltaika na vašem domě vyrábí elektřinu, kterou můžete okamžitě spotřebovat třeba na chatě, pošlete ji sousedovi, případně do bytu někomu z rodiny nebo přátel.  
• Elektřinu ze solární elektrárny, kterou vlastní vaše firma, sdílíte do dalších svých provozoven kdekoliv v Česku.  
• Fotovoltaika na střeše budovy školy vyrábí elektřinu hlavně v létě, kdy ji ale škola nejméně potřebuje. Provozovatel školy může elektřinu využít v jiných budovách, které se využívají i přes léto.  

Alokační klíč určuje, jaký podíl elektřiny ze společného zdroje připadne jednotlivým členům skupiny sdílení. Měl by být nastavený tak, aby se vyrobená elektřina v každém okamžiku maximálně využila. Odběrné místo s největší průměrnou spotřebou by tak logicky mělo získat největší podíl.  

Průběhové měření, jinak také chytré měření, je zkrátka elektroměr, který umí průběžně zaznamenávat údaje o vyrobené a odebrané elektřině. Distributoři ho odečítají na dálku, takže k odběratelům s chytrým elektroměrem už nemusí chodit odečítači.  

• Výrobce elektřiny musí mít výrobnu uvedenou do provozu.
• Předávací místo výroby i spotřeby musí mít zajištěné průběhové měření.
• Předávací místo výroby musí mít samostatný EAN – takzvaný výrobní. Mikrozdroje s kombinovaným EAN se do sdílení jako výrobny zapojit nemůžou.
• Skupina sdílení musí být zaregistrovaná v informačním systému EDC. Každé předávací místo může být součástí jen jedné skupiny sdílení.  

Ano, sdílení „sám sobě“ v rámci jednoho elektroměru je možné. Zákon tento typ sdílení ale řadí do kategorie „Sdílení s využitím distribuční sítě“, a vztahuje se na něj proto platba distribučních poplatků.