- Od roku 2026 platí v Evropské unii nové povinnosti spojené s instalací fotovoltaiky na budovách.
- Změny nejsou plošné a neplatí pro všechny – vždy záleží na typu budovy, její velikosti, ale také na technické či ekonomické náročnosti.
- V Česku musíme první fázi legislativy zavést nejpozději do 29. května 2026. Čtěte, koho se nové povinnosti týkají a jaká je aktuální situace.
Povinné fotovoltaiky přináší směrnice EPBD
Novou legislativu zavádí přepracovaná evropská směrnice o energetické náročnosti budov (EPBD – Energy Performance of Buildings Directive). Vstoupila v platnost v roce 2024 a členské státy Evropské unie ji musí začlenit do svých zákonů nejpozději do 29. května 2026.
Hlavním cílem směrnice je snížit energetickou náročnost budov a emise skleníkových plynů – právě budovy totiž v EU dlouhodobě zodpovídají za přibližně 40 % celkové spotřeby energie.
Směrnice současně navazuje na plán REPowerEU, který Evropská komise představila v roce 2022 jako reakci na energetickou krizi a snahu snížit závislost Evropy na dovozu fosilních paliv. Jeho cílem je urychlit rozvoj obnovitelných zdrojů, snížit spotřebu energie a posílit energetickou soběstačnost členských zemí.
Budovy, kterých se povinné fotovoltaiky týkají
Směrnice rozlišuje několik kategorií budov:
- veřejné budovy (např. školy, úřady, nemocnice),
- nebytové budovy (kanceláře, obchodní centra, výrobní a logistické haly),
- nové obytné budovy (novostavby rodinných a bytových domů).
Je důležité zmínit, že směrnice nevyžaduje dodatečnou instalaci solárních panelů na stávající rodinné a bytové domy. Povinnost se týká především nových staveb nebo rozsáhlých rekonstrukcí.
Harmonogram povinných FVE: 2026–2030
Zavádění povinností fotovoltaik probíhá postupně a vždy pouze tam, kde je instalace vhodná a proveditelná.
| Termín | Jakých staveb se to týká | Co přesně se nařizuje |
|---|---|---|
| 29. květen 2026 |
Všechny nové budovy |
Návrhy nových budov musí maximalizovat solární potenciál a být „solar-ready“, tj. připravené na budoucí instalaci FVE. Platí pouze pro žádosti o stavební povolení podané po tomto datu. |
| 31. prosinec 2026 |
Nové veřejné a nebytové budovy nad 250 m² |
Povinnost instalace solárních systémů, pokud je to technicky a ekonomicky proveditelné. |
| 1. leden 2027 |
Nové nebytové budovy |
Povinnost instalace solárních systémů u nových komerčních, administrativních a průmyslových budov podle národních pravidel. |
| 31. prosinec 2027 |
Stávající nebytové budovy nad 500 m² při větší renovaci |
Povinnost instalace solárních systémů, pokud je to vhodné a proveditelné (dle národních kritérií a výjimek). |
| 1. leden 2028 |
Stávající veřejné budovy nad 2 000 m² |
Povinnost instalace solárních systémů u větších veřejných budov. |
| 1. leden 2029 |
Stávající veřejné budovy nad 750 m² |
Rozšíření povinnosti na další skupinu veřejných budov. |
| 31. prosinec 2030 |
Stávající veřejné budovy nad 250 m² |
Dokončení postupného rozšíření povinnosti na menší veřejné budovy. |
| 1. leden 2031 |
Nové obytné budovy a zastřešená parkoviště |
Povinnost instalace solárních systémů u novostaveb rodinných a bytových domů a u zastřešených parkovišť přiléhajících k budovám. |
Konkrétní detaily (výjimky, způsob kontroly či metodiky) stanoví vždy národní legislativa, která u nás teprve vzniká.
„Solar-ready“: příprava místo okamžité instalace
Nová legislativa zavádí pojem „solar-ready“. Znamená to, že budova musí být už při návrhu a výstavbě připravená na budoucí instalaci fotovoltaiky – i když se řešení zatím neinstaluje.
V praxi to znamená například:
- konstrukční řešení střechy s dostatečnou nosností,
- prostor pro technologii a kabelové trasy,
- vhodnou elektroinstalaci a připravenost pro připojení.
Cílem je předejít stavbě budov, u kterých by byla pozdější instalace fotovoltaiky technicky složitá nebo ekonomicky nevýhodná.
Mohlo by vás zajímat: Na jakou střechu umístit solární panely? >>
Solární standard: povinnost neplatí plošně
Směrnice v článku 10 zavádí postupné požadavky na instalaci solárních technologií na vybraných budovách – tzv. EU Solar Standard.
Princip solárního standardu je prostý: instalace fotovoltaiky se vyžaduje pouze tam, kde je technicky proveditelná a ekonomicky smysluplná.
Neznamená to tedy, že každá střecha musí mít fotovoltaiku. Posuzují se konkrétní parametry jako například:
- orientace a využitelná plocha střechy,
- statika a konstrukční řešení budovy,
- památková nebo krajinná ochrana,
- bezpečnost a funkční využití objektu,
- ekonomická návratnost investice.
Pokud instalace není vhodná nebo proveditelná, povinnost se neuplatní.
Pokud vás zajímají podrobnosti, implementaci EU Solar Standard detailněji popisují doporučení organizace SolarPower Europe.
Výjimky z povinnosti FVE a ekonomická proveditelnost
Směrnice EPBD počítá s výjimkami a ukládá státům povinnost nastavit transparentní pravidla, kdy instalace solárních systémů povinná nebude.
Ekonomická proveditelnost se obvykle posuzuje podle návratnosti nebo celkových životních nákladů, přičemž konkrétní metodiku stanoví jednotlivé státy.
Zohlední se také možnost využití modelů bez vysoké počáteční investice, například:
- PPA model (Power Purchase Agreement) – třetí strana fotovoltaiku nainstaluje a provozuje, vlastník budovy pouze odebírá vyrobenou elektřinu za předem danou cenu,
- energy-as-a-service – dodavatel zajistí technologii, provoz i údržbu a vlastník platí za energii nebo službu, nikoliv za samotnou elektrárnu.
Tyto modely mohou významně rozšířit dostupnost solárních řešení i pro majitele budov s omezeným kapitálem.
Proč EU podporuje výrobu elektřiny přímo v místě spotřeby
- Jedním z hlavních důvodů je maximální využití stávajících střech a snížení zatížení distribuční soustavy.
- Velké nebytové objekty mají vysokou denní spotřebu, takže významná část vyrobené elektřiny se spotřebuje okamžitě.
- EU očekává, že solární standard pomůže využít obrovský potenciál střech – odhadovaný až na stovky gigawattů instalovaného výkonu – a zvýšit energetickou soběstačnost budov.
Co si z nové legislativy odnést
„Povinná fotovoltaika od roku 2026“ není plošný příkaz pro všechny. Pravidla se zavádějí postupně a týkají se hlavně nových veřejných a nebytových budov, případně novostaveb – vždy s ohledem na technickou a ekonomickou proveditelnost.
Pro domácnosti je důležité, že stávající rodinné domy nebudou muset zpětně fotovoltaiku instalovat. U novostaveb se naopak solární řešení stane běžnou součástí návrhu, minimálně ve formě připravenosti „solar-ready“.
Z dlouhodobého pohledu se nicméně stávají solární technologie standardní součástí moderních budov – podobně jako energetický štítek nebo tepelná izolace.
Mohlo by vás také zajímat:
Sdílení elektřiny v roce 2026: vlastní skupina, nebo online tržiště s elektřinou?
