První rok se sdílením elektřiny. Zeptali jsme se expertky, jak se Čechům ve sdílení daří

Jak hodnotíte první rok sdílení elektřiny v Česku?

První rok považuji za velmi úspěšný. Na začátku se zapojovali hlavně fanoušci a technicky zdatnější uživatelé. Po novém roce a zejména s příchodem sluníčka se přidala další masa zákazníků, která chtěla zužitkovat své přebytky elektřiny. Jen v E.ONu jsme měsíčně zaznamenali 500 až 800 zákazníků, kteří se měsíčně do sdílení zapojovali, a výrazně přibývalo i žádostí o zapojení v rámci naší služby E.ON Partner sdílení.

Na jaká čísla jsme v Česku za ten rok dosáhli?

Ke konci září 2025 evidovalo EDC (pozn.: společnost, která umožňuje fungování komunitní energetiky) přes 31 tisíc odběrných a 19 tisíc výrobních míst. Vyplývá z toho, že skupiny sdílení jsou velmi malé – typicky jeden výrobce na jednoho až dva odběratele. Lidé si sdílení v prvním roce především zkoušeli a až teď budou přidávat nebo ubírat členy a měnit nastavení skupin. Čísla EDC také ukazují, že nejpočetnější skupinou jsou aktivní zákazníci (18 140), následují bytové domy (795) a energetických společenstev je zatím jen několik desítek.

Očekávala jste takový výsledek?

Ano, čekala jsem, že na začátku budou skupiny menší. Lidé se potřebují naučit, jak sdílení funguje, a menší skupina v podobě aktivního zákazníka je přehlednější a administrativně méně náročná. Sice je omezena na 11 odběrných míst, ale nemá územní omezení na tři obce s rozšířenou působností – jako je tomu u energetického společenství, u kterého musíte mít i licenci na sdílení elektřiny. Zákazníci si mohou v malé skupině vyzkoušet, jak sdílení funguje, a později se zapojit do společenství nebo jej sami vytvořit.

Lidé sdíleli maximálně 20 % přetoků, potenciál je vyšší

Dá se říct, kdo typicky sdílí? Kdo se skrývá za čísly?

Sdílejí především domácnosti, dále menší podnikatelé a obce. Lidé často propojují výrobu se svou další nemovitostí a hodně se sdílí i napříč rodinou. Uvedu příklad – jako výrobce z rodinného domu si sdílím elektřinu na chatu a ještě mamince do bytu. Alokační klíč (rozložení vyrobené elektřiny mezi spotřebitele) si nastavím tak, aby odpovídal spotřebě na jednotlivých místech. Na chatu, kde přes týden nejsem, si nastavím alokaci 20 % a matce přidělím 80 %, protože je přes den doma a vyrobenou elektřinu využije.

Podnikatelé často sdílejí energii mezi různými provozy, obce zase se školou, úřady nebo domovem důchodců. 

Přečtěte si: Jak funguje sdílení elektřiny krok za krokem

Máte přehled o tom, kolik elektřiny lidé sdílí?

Na základě dat našich zákazníků se setkáváme s desítkami až nižšími stovkami kWh měsíčně. Záleží na tom, jak velký je přetok do sítě u výrobce a jaká je schopnost odběru sdílené elektřiny na straně odběratelů. Naši zákazníci sdílejí v průměru maximálně 20 % přetoků do sítě, což není úplně efektivní, a potenciál je určitě větší.

Samozřejmě je to také o změně spotřebitelského chování. Když jsem sama do sdílení jako spotřebitel vstupovala, musela jsem se naučit odložené starty na myčce, pračce nebo sušičce – aby zařízení neběžela večer, ale přes den, kdy svítí slunce a probíhá sdílení.

Jak jste sdílení elektřiny pojali v E.ONu?

Chtěli jsme zákazníkům opravdu pomoci, protože jsme si uvědomovali, že sdílení nebude pro všechny snadné k pochopení. Založili jsme proto bezplatnou službu E.ON Partner sdílení, která pomáhá primárně s počáteční administrativou a dostupná je úplně pro všechny, nejen pro naše zákazníky. Tímto přístupem se výrazně odlišujeme od jiných dodavatelů a jen do konce října jsme v rámci této služby založili přes 1000 skupin. Do konce roku 2025 bude číslo o několik stovek vyšší.

Všem, kteří se s naší pomocí do sdílení zapojí, posíláme i kvartální report. Vidí v něm své přetoky, to, kolik nasdíleli, a odběratelé si mohou vyhodnotit nejlepší dny – jaká byla výroba a kolik si z ní ukousli. V portálu EDC tato data zatím příliš přehledná nejsou. O reporty je velký zájem a zákazníkům pomáhají i lépe nastavit sdílení i spotřebu.

A jaké výzvy sdílení přineslo?

Zákazníky trápila hlavně administrativa spojená s registrací do portálu EDC. Nové bylo i to, že do tří měsíců od registrace jim distributor montuje průběhový elektroměr. Často se ale ukázalo, že rozvaděče neodpovídaly podmínkám pro připojení chytrého elektroměru. Zákazníci tak řešili, zda se jim vyplatí investovat třeba 2 000 Kč do úprav, když sdílením ušetří jen několik stovek měsíčně.

Sdílení se nemusí vyplatit každému

Lze říct, nakolik je sdílení finančně výhodné?

Nastíním to na příkladu. Vyrábím elektřinu a sdílím ji se sestrou na mateřské. Za rok jí nasdílím 1 MWh z její celkové spotřeby 3 MWh. Každá MWh by ji vyšla zhruba na 3 tisíce Kč, takže tuto částku ušetří – jediné, co platí dál, jsou distribuční poplatky, na které žádná sleva při sdílení není. Sdílenou elektřinu jí můžu nechat zadarmo, případně za poplatek, při kterém ona stále ušetří a já si vydělám více než běžným výkupem elektřiny.

Pokud ale sestra nemá průběhové měření a před zapojením do sdílení se musí dělat úpravy rozvaděče, odečte se jí tato částka z úspory – a může se stát, že první rok na sdílení nevydělá nic a investice se vrátí až v čase.

U podnikatelů je to podobné?

Ti se mohou dostat na zajímavější úspory, zase uvedu příklad. Na jednom provozu mám velkou fotovoltaiku, ze které sdílím do tří dalších provozů, ve kterých běží směnný provoz od rána do odpoledne – tedy v době, kdy probíhá sdílení. Elektřina z fotovoltaiky, která by jinak přetekla do sítě, se rozdělí do tří provozoven, do kterých se podaří nasdílet 10 MWh. Ve výsledku tedy za 10 MWh nebudu platit dodávku elektřiny do těchto provozoven, což mi může ušetřit zhruba 30 000 Kč.

Jaké výhody má sdílení elektřiny oproti alternativám, třeba prodeji do sítě nebo virtuální baterii?

Když sdílíte, děláte službu více lidem – podporujete komunitu. Pokud se zapojíte do flexibility, nesdílíte elektřinu s ostatními, ale propůjčíte vlastní zařízení k vyrovnávání možné odchylky. Služba Virtuální baterie od E.ONu je určitě zajímavá, mohou ji ale využít jen ti zákazníci, kteří od nás mají fotovoltaiku. Dále lze využít službu E.ON Rovnováha, kdy využíváme vaši baterii jako zdroj flexibility a řídíme ji tak, abyste elektřinu do sítě dodávali nebo z ní odebírali, když je to nejvíc potřeba – a měsíčně za to dostanete zaplaceno. Sdílení a flexibilita jsou tedy dva naprosto různé způsoby, jak využívat fovotoltaiku a baterii.

Dalším úhlem pohledu je výhodnost. Pokud mám minimální přetok, nedává smysl sdílet a je lepší zvolit produkt E.ON Rovnováha. Pokud mám ale přetoky větší, můžu je sdílet, ať už bezúplatně, nebo za odměnu. Pak je na zákazníkovi, aby si propočítal, co pro něj bude výhodnější. 

Na začátku obklopovaly sdílení různé mýty a nepravdy. Co se opakovalo nejvíc?

Na začátku si hodně lidí myslelo, že si elektřinu vyrobí a spotřebují ji až později, což ale nejde. Sdílení probíhá tak, že přetečená elektrická energie se musí v 15minutovém intervalu na straně odběratele ve shodném čase spotřebovat. Tento mýtus se nám ale daří celkem dobře zákazníkům postupně vysvětlovat.

Také jsme zaznamenali snahu udělat skupinu sdílení co největší, s co největším počtem odběratelů, protože si zákazníci mysleli, že to bude efektivní. Pokud ovšem k jedné výrobně přiřadím 10 sporadicky využívaných nemovitostí, nevysdílím takřka žádnou elektrickou energii. Mnohem větší smysl má přidat pár odběratelů se spotřebou v době, kdy je dostupná výroba elektrické energie.

Když jsme dělali výzkum o nejčastějších mýtech, zjistili jsme i to, že přes 80 % zákazníků nevěřilo, že sdílení může být zdarma. Opak je pravdou a je na každém, jestli se domluví na odměně. Přijde mi hezký i ten komunitní rozměr – já někomu nasdílím energii a on mi za to dá například pytel jablek nebo jiné produkty ze zahrady.

Role zákazníků se mění, teď o elektřině sami rozhodují

Jak vidíte sdílení elektřiny v dohledné budoucnosti? 

Určitě čekám větší rozvoj komunitního sdílení, skupin sdílení stále přibývá. Je dobré říct, že také EDC je v pilotním režimu a bude se dál rozvíjet. Do budoucna se změní současná omezení například u společenství a třeba i alokační klíč bude mnohem dynamičtější. V EDC nepůjde pouze o sdílení, nastavovat se budou i další služby, jako je agregace a flexibilita. V souvislosti s tím se bude měnit i produktová nabídka dodavatelů. I my v E.ONu budeme připravovat produkty tak, aby se nové energetice přizpůsobily.

Změní se i role zákazníků?

Ano, role zákazníků se změní zásadně. Dosud jsme byli konzumenty dodané elektřiny, jednou za rok nám přišla faktura a my ji zaplatili nebo se těšili z přeplatku. Trh se ale hodně proměnil a dnes si můžeme elektřinu sami vyrábět a sami si aktivně volit, jak s ní naložíme. Sdílení elektrické energie, ale i třeba produkty flexibility lidem dávají možnost se zapojit aktivně.

Poslechněte si: Rozhovor s Janem Zápotočným o tom, jak naložit s přetoky

Jak to bude s distribučními poplatky, na které při sdílení zatím žádná sleva neplatí?

Podle dostupných informací by se od 1. 1. 2027 měla měnit tzv. tarifní struktura, která se distribučních poplatků týká, konkrétní podobu ale zatím neznáme. Nejprve se změna dotkne zákazníků na hladině vysokého napětí a velmi vysokého napětí (VN, VVN). Pokud se bavíme o domácnostech, tak se jejich distribuční platba odvíjí od distribuční sazby a hodnoty hlavního jističe. Uvažuje se také nad tím, že by nastavení distribučních poplatků bylo dynamičtější a více odráželo skutečné chování zákazníka, ale domácností se tato změna dotkne zřejmě až kolem roku 2030.

Jak jste s prvním rokem spokojená z pohledu E.ONu?

Jsem moc ráda, že jsme v E.ONu uchopili sdílení jinak a rozhodli se s ním pomoci našim zákazníkům i nezákazníkům v úplných začátcích. Zákazníci se tak mohou spolehnout, že díky službě E.ON Partner sdílení jim pomůžeme s počáteční administrativou. Zásadní jsou i reporty, které jim posíláme – mají díky tomu přehled, jak si jejich skupina sdílení vede. Velmi pozitivní je i zpětná vazba zákazníků, píší nám, že bez nás by se s tím trápili, takhle to mají s minimem práce. Rozhodně ale nekončíme a službu plánujeme rozvíjet i do budoucna a upravovat ji tak, aby byla pro naše zákazníky co nejpříjemnější.