- Podle původního plánu Evropské unie z roku 2022 neměly nové automobily, které přijdou na trh od roku 2035, vypouštět žádné emise CO2. To mělo zajistit, že do roku 2050 bude odvětví dopravy uhlíkově neutrální.
- Evropská komise v prosinci 2025 ale původní plán zmírnila a navrhla 90% snížení emisí. To znamená, že i po roce 2035 by se mohla prodávat například hybridní auta nebo vozidla s tzv. „range extenderem“ (malým spalovacím motorem k prodloužení dojezdu baterie).
- Návrh komise ještě musí projít schválením EU. V článku najdete aktuální informace k tématu, abyste byli v obraze.
Co znamená „zákaz spalovacích motorů“
V praxi se často mluví o tzv. „zákazu spalovacích motorů“ – ve skutečnosti se tím označuje nařízení Evropské unie 2019/631, které stanovuje emisní limity CO₂ pro nová osobní a lehká užitková vozidla. Nařízení určuje, kolik oxidu uhličitého mohou nová auta a dodávky vypouštět do ovzduší.
Cílem tohoto opatření je snížit emise z dopravy, která patří k největším zdrojům skleníkových plynů v EU, a tím přispět k plnění klimatického cíle EU: stát se do roku 2050 uhlíkově neutrální. Zapadá to do širší klimatické politiky EU (tzv. European Green Deal).
To by znamenalo, že celková bilance emisí CO₂ do ovzduší bude nulová – co se vypustí, se zároveň odstraní nebo kompenzuje. Neznamená to úplnou absenci emisí, ale nulový dopad na klima.
Doprava je jedním z největších zdrojů emisí v EU – tvoří téměř čtvrtinu všech skleníkových plynů a je hlavní příčinou znečištění ovzduší ve městech. Největší podíl má právě silniční doprava (tedy auta a dodávky), která produkuje asi 71 % emisí z dopravy.
Pro srovnání:
- letecká doprava má podíl na emisích z dopravy asi 14,5 %,
- námořní doprava zhruba 13,5 %
- a železniční doprava a ostatní zdroje jen okolo 1 %.
Původní návrh: úplný zákaz spalovacích motorů od 2035
Nařízení prošlo v posledních letech postupnými revizemi a aktualizacemi. Nejzásadnější bod legislativního procesu přišel v říjnu 2022, kdy se Evropský parlament a členské státy EU dohodly na podobě nových pravidel pro osobní a lehká užitková vozidla.
Průběžným cílem bylo snížení emisí do roku 2030 na 55 % u osobních automobilů a 50 % u dodávek. Hlavní metou byl ale rok 2035, od kdy nová auta a dodávky neměly vypouštět vůbec žádné emise CO₂. V praxi by to znamenalo, že se auta s tradičními benzinovými nebo naftovými motory zcela přestanou prodávat.
Automobilový průmysl se měl naopak přesměrovat k technologiím, které životní prostředí neznečišťují – tedy k plně elektrickým automobilům poháněným bateriemi, které mají minimální dopad na klima.
Součástí návrhu byla také podpora tzv. zero-a-low-emission vehicles (ZLEV), tedy vozidel s nulovými nebo velmi nízkými emisemi.
Co je ZLEV a jak podpora funguje
Každá automobilka má stanovený limit CO2, který její auta smí vypouštět do ovzduší. Udává se v gramech CO₂ na ujetý kilometr auta (g CO2/km). Znamená to, že průměr emisí všech vozidel, která automobilka prodá za rok, nesmí tuto hodnotu překročit.
Mechanismus ZLEV funguje jako motivační zvýhodnění:
- Pokud automobilka prodá dostatek „čistých“ vozidel (například elektromobilů nebo aut s nízkými emisemi do 50 g CO2/km) – konkrétně alespoň 25 % u osobních aut a 17 % u dodávek – může získat mírné uvolnění svého emisního cíle (limitu).
- Čím víc automobilka stanovený podíl nízkoemisních vozidel překročí, tím víc se jí cíl uvolní. Platí: 1 procentní bod nad minimální podíl = 1 % uvolnění (například při 26 % osobních aut je uvolnění 1 %). Maximálně to jde o 5 %.
- Díky tomu může automobilka snáz splnit flotilový limit, i když část prodaných aut má vyšší emise, aniž by automaticky čelila pokutě.
Tímto způsobem chtěla EU výrobce motivovat, aby co nejrychleji začali prodávat více aut s nulovými nebo minimálními emisemi – a připravili se tak na hlavní cíl roku 2035, kdy všechna nová auta mají být kompletně bez emisí.
Součástí dohody byla také klauzule o revizi, podle níž se měla Evropská komise k návrhu vrátit v roce 2026 a vyhodnotit, zda je plán stále dosažitelný s ohledem na aktuální technologický vývoj, situaci na trhu a ekonomické dopady.
K revizi došlo už na konci roku 2025.
Automobilový balíček 2025: navrhuje 90% snížení emisí
Evropská komise představila v prosinci 2025 tzv. automobilový balíček. Jeho součástí je změna původního cíle ze 100% snížení emisí u nových vozidel na cílové snížení o 90 %.
To znamená, že od roku 2035 by musely automobilky dosáhnout 90% redukce emisí CO₂ ve své flotile nových vozidel, přičemž zbylých 10 % emisí mohou kompenzovat jinými způsoby, například:
- použitím nízkouhlíkové oceli vyrobené v rámci EU
- nebo prostřednictvím elektropaliv či biopaliv, která mají nižší uhlíkovou stopu než běžná fosilní paliva.
Jaká auta se budou moct prodávat?
Jinými slovy: na rozdíl od původního plánu nejde o absolutní zákaz spalovacích motorů. Výrobci mohou i po roce 2035 vyrábět i jiná auta než elektromobily, pokud je vyváží nízkými emisemi u jiných vozidel nebo pomocí jiných opatření. Může jít například o:
- plug‑in hybridy – auta s větší baterií, která lze dobíjet ze zásuvky a jezdit na kratší vzdálenosti čistě na elektřinu, spalovací motor se zapojuje podle potřeby, zejména při delších jízdách,
- mild hybridy – vozy s menší baterií, která jen pomáhá spalovacímu motoru a s níž nelze jezdit čistě elektricky,
- vozy s „range extenderem“ – elektromobily, jejichž malý spalovací motor slouží jen k dobití baterie a prodloužení dojezdu, když dojde elektrická energie.
Balíček tedy zachovává důraz na elektromobilitu, ale dává výrobcům větší flexibilitu, jak klimatických cílů dosáhnout.
Nařízení se netýká aut, která už lidé vlastní a používají. Pokud budete v roce 2035 majitelem auta s benzinovým nebo naftovým motorem, můžete jej nadále používat až do konce jeho životnosti – pravidla platí jen pro nově vyráběná a prodávaná vozidla.
Systém emisních kreditů a superkreditů
Automobilový balíček 2025 navrhuje pokračování podpory vozidel s nulovými a nízkými emisemi (ZLEV) a současně počítá se zavedením tzv. superkreditů. Ty automobilky získají za malé cenově dostupné elektromobily vyrobené v EU (například plug‑in hybridy už na superkredity nárok nemají).
Cílem je motivovat výrobce, aby na trh uváděli více levnějších elektromobilů, a tím urychlili přechod k čisté mobilitě.
Platí přitom, že by se jednotliví výrobci mohli v praxi sdružovat a dohodnout se, že budou emisní cíl plnit společně – pak se posuzuje jejich průměr emisí dohromady. To je výhodné hlavně proto, že výrobce s vyšším podílem elektromobilů může „stáhnout“ průměr celé skupiny dolů a jiným automobilkám tím usnadnit splnění limitu bez pokut.
Návrh zároveň počítá s časovou flexibilitou – emisní cíle by se v přechodném období (2030–2032) nemusely posuzovat striktně jen za jeden kalendářní rok, ale výrobci by mohli případné přebytky či nedostatky vyrovnávat mezi jednotlivými roky.
Průměrné emisní limity, které musí automobilky splnit u prodaných vozidel:
| Typ vozidla | 2025-2029 | 2030-2034 |
|---|---|---|
| Osobní auta | 93,6 g CO2/km
|
49,5 g CO2/km
|
| Dodávky | 153,9 g CO2/km
|
90,6 g CO2/km
|
Otestovali jsme za vás: jaké jsou reálné náklady na provoz elektromobilu? >>
Další návrhy v rámci automobilového balíčku
Evropská komise navrhla i další doprovodná opatření, která mají evropskému autoprůmyslu usnadnit přechod na čistší dopravu. Je to:
- Posílení výroby baterií v EU (Battery Booster). Evropská komise prosazuje, aby se baterie co nejvíc vyráběly v EU a omezil se dovoz. Proto navrhla program Battery Booster s rozpočtem 1,8 miliardy eur, který má podpořit celý proces výroby baterií. Největší část podpory (1,5 miliardy eur) má jít evropským výrobcům bateriových článků formou bezúročných úvěrů, aby se výroba v Evropě rozjela rychleji.
- Zjednodušení předpisů pro automobilky (automobilový omnibus). Cíl je ubrat byrokracii a zbytečné náklady, které dnes automobilky zatěžují při vývoji a schvalování aut. Díky tomu mají mít víc prostoru investovat do čistších technologií a zůstat konkurenceschopné i vůči světu. Očekává se, že firmy ušetří přibližně 706 milionů eur ročně.
- Ekologizace služebních vozidel (firemní vozové parky). EU prosazuje, aby velké firmy postupně pořizovaly více aut a dodávek s nulovými nebo nízkými emisemi. Proto mají členské státy dostat povinné cíle, které tento přechod urychlí. Má to mít dva dopady: zaprvé se sníží emise, protože firemní auta najedou ročně hodně kilometrů, a zadruhé se časem dostane víc „zelených“ aut i na trh ojetin – takže z toho budou těžit i běžní lidé a menší firmy, které kupují auta z druhé ruky.
Co se bude dít dál: rok 2026 rozhodne
Navržená podoba automobilového balíčku teď musí projít legislativním procesem EU, a než se stane závaznou, musí ji schválit Evropský parlament a Rada EU (členské státy). Finální znění se ještě může změnit.
Schvalování se očekává v průběhu roku 2026, přičemž jednotlivá opatření začnou platit až po formálním přijetí a zveřejnění v Úředním věstníku EU.
Cesta k omezení spalovacích motorů v EU
- Duben 2019: Evropská unie přijala nařízení (EU) 2019/631, které stanovilo emisní limity CO₂ pro nová osobní auta a lehká užitková vozidla. Jeho cílem bylo postupné snižování emisí, nikoliv zákaz spalovacích motorů.
- Červenec 2021: Evropská komise představila klimatický balík Fit for 55, jehož cílem bylo snížit emise skleníkových plynů v EU o 55 % do roku 2030 napříč všemi sektory. Součástí balíku byl i návrh zásadní revize nařízení 2019/631.
- Říjen 2022: Evropský parlament a členské státy (Rada EU) dosáhly politické dohody o podobě nových emisních pravidel pro auta, včetně cíle nulových emisí nových aut od roku 2035.
- Únor 2023: Evropský parlament formálně schválil dohodu z října 2022, tedy pravidla, podle nichž měly mít nové osobní automobily a dodávky od roku 2035 nulové emise CO₂.
- Během roku 2025: Evropská komise v rámci pravidelné revize emisní legislativy otevřela debatu o zmírnění cíle pro rok 2035 a o zavedení větší technologické flexibility.
- Prosinec 2025: Evropská komise představila nový návrh, který nahrazuje požadavek nulových emisí cílem 90% snížení emisí CO₂ u nových vozidel a počítá s kompenzacemi, alternativními palivy a emisními superkredity.
Mohlo by vás také zajímat:
Elektrický a hybridní pohon: jak fungují
