- Pasivní dům je stavba, která nabízí způsob, jak žít komfortně a přitom s minimální spotřebou energie. Efektivně využívá tepelnou energii svých obyvatel, spotřebičů i slunce.
- Splňuje přísná kritéria energetických úspor při provozu domu – roční spotřeba tepla na vytápění nesmí přesáhnout 15 kWh/m², což je zhruba 3× méně než u běžné novostavby.
- Pasivní dům se obvykle vytápí jen 15–20 dní v roce, takže vyúčtování za palivo nebo elektřinu tvoří jen malý zlomek domácích výdajů.
Co přesně je to pasivní dům
Pasivní dům je stavba navržená tak, aby minimalizovala spotřebu energie potřebnou na vytápění a chlazení. Díky specifické konstrukci, použitým materiálům a moderním technologiím udržuje pasivní dům stabilní teplotu po celý rok bez nutnosti výrazného vytápění nebo klimatizace.
V pasivním domě se spojuje efektivní využití tepelné energie s automatizovaným větráním. Díky tomu máte neustále přísun čerstvého vzduchu a dobře se vám dýchá, aniž byste při větrání vypouštěli energii ven.
Co musí splňovat pasivní dům
Někdy se mylně zaměňuje pasivní stavba s nízkoenergetickým domem. Rozdíl je ale veliký – zatímco nízkoenergetický dům je navržen tak, aby měl nižší spotřebu energie než běžné domy, pasivní dům jde dál, usiluje o maximální snížení energetické náročnosti a platí pro něj přísnější kritéria:
- Roční spotřeba tepla na vytápění nesmí přesáhnout 15 kWh/m² podlahové plochy – to je výrazně méně než u standardních novostaveb, přestože i ty jsou dnes dost úsporné a spotřebují kolem 50 kWh/m² ročně.
- Při testu vzduchotěsnosti se nesmí za hodinu vyměnit víc než 60 % vnitřního objemu vzduchu, což zajišťuje minimální tepelné ztráty a stabilní vnitřní klima.
- Celková roční potřeba primární energie (včetně vytápění, ohřevu vody, osvětlení nebo domácích spotřebičů) nepřekročí 120 kWh/m² vytápěné plochy za rok.
Jak funguje pasivní dům
Na principu maximální energetické efektivity. V praxi to znamená, že:
- využívá sluneční záření jako levný zdroj energie a světla
- a získanou energii udržuje, případně akumuluje.
Jinými slovy – pasivní dům co nejvíc využívá tepelnou energii, kterou v různém množství vyzařuje slunce, živí tvorové a zapnuté spotřebiče.
Aby to bylo možné, stavba obvykle nebývá příliš členitá, ale naopak velmi kompaktní. Okna mívají trojité zasklení a dům je dostatečně izolovaný. Díky tomu lépe drží teplo. V ideálním případě jsou společenské místnosti orientované na jih, kde čerpají energii ze slunečních paprsků.
Klíčovým prvkem pasivního domu je automatizovaný systém řízeného větrání s rekuperací tepla, čímž se přivádí do domu čerstvý vzduch a zároveň se využívá teplo z odváděného vzduchu. Laicky řečeno – odváděný vzduch, který jde ven, předá až 90 % tepla vzduchu, který jde dovnitř. Tím se vnitřek domu ohřeje prakticky zadarmo a teplo neuniká okny ani dveřmi. Díky tomu stačí pasivní dům vytápět obvykle jen 15–20 dní v roce, i když venku mrzne.
Pasivní dům versus běžné stavby: rozdíly ve spotřebě
Výdaje na vytápění pasivního domu jsou asi 3× nižší než u dnešních novostaveb, majitelé pasivních domů tak ušetří přes 6 000 Kč ročně.
|
|
Spotřeba energie na vytápění v kWh/m2/rok
|
Cena vytápění plynem v Kč/rok |
|---|---|---|
| Pasivní dům |
méně než 15 kWh |
méně než 2 700 Kč |
| Nízkoenergetický dům |
méně než 50 kWh |
méně než 9 000 Kč |
| Běžná novostavba | 80–140 kWh | 14–25 000 Kč |
| Dům ze 70.-80. let | nad 200 kWh | nad 36 000 Kč |
Spotřebu za vytápění počítáme podle průměrné ceny 1,5 Kč/kWh zemního plynu, při podlahové ploše domu 120 m2.
Přísnější energetické požadavky pro novostavby od roku 2022
I u klasických novostaveb se v posledních letech hledí na energetickou úspornost čím dál víc. Od roku 2022 musí všechny novostavby v České republice splňovat standard budovy s téměř nulovou spotřebou energie (nZEB), což vychází z evropské směrnice o energetické náročnosti budov (EPBD).
Novostavby musí být navržené tak, aby měly velmi dobré tepelně-izolační vlastnosti, kvalitní okna, řízené větrání a využívaly značný podíl energie z obnovitelných zdrojů, jako je fotovoltaika nebo tepelná čerpadla. Jejich potřeba tepla na vytápění se obvykle pohybuje kolem 15–50 kWh/m² ročně, což je na úrovni nízkoenergetických domů.
Legislativa se bude dále zpřísňovat – podle nové evropské směrnice budou muset mít od roku 2030 všechny novostavby nulové emise.
Výhody pasivních domů
- Úspora na vytápění – díky kvalitní izolaci a rekuperaci tepla si domy efektivně udržují teplo a potřeba vytápění je minimální, tím jsou náklady na vytápění několikanásobně nižší než u běžných domů.
- Čerstvý vzduch bez průvanu – automatizované větrání zajišťuje stálý přísun čistého vzduchu, aniž by bylo nutné dům větráním ochlazovat.
- Příjemná teplota v každém ročním období – v zimě si dům drží teplo a v létě se nepřehřívá, takže je uvnitř stále příjemné klima.
- Zdravější prostředí – díky filtraci vzduchu se z vnitřního prostředí odstraňují alergeny, v domě se drží méně prachu a pylů a netvoří se plíseň, což ocení hlavně alergici a astmatici.
- Ekologický provoz – domy s nízkou spotřebou energií snižují i uhlíkovou stopu, navíc často využívají obnovitelné zdroje (třeba pomocí solárních panelů), čímž přispívají k ochraně životního prostředí a udržitelnosti.
Stáhněte si velkou brožuru o úsporách energií
Jaké spotřebiče nebo činnosti “žerou” v domácnostech nejvíc energie? Proč byste měli prát na nižší teplotu? A na kolik ideálně vytápět ložnici? Přečtěte si v naší brožuře o úsporách energií.
Nevýhody pasivních domů
- Vyšší pořizovací náklady – stavba pasivních domů je dražší o 10–20 % oproti novostavbám (prodraží se hlavně kvůli kvalitní izolaci, těsnému plášti a rekuperaci), většinou se ale tyto náklady vrátí během několika let díky výrazně nižším účtům za vytápění, klimatizaci i celkový provoz.
- Náročnější projekt a výstavba – plánování i samotná stavba pasivního domu je technicky složitější a vyžaduje pečlivé znalosti architektů i realizačních firem, dům navíc potřebuje složité systémy větrání a minimální tepelné mosty, což komplikuje a prodlužuje proces výstavby.
- Složitě proveditelné stavební úpravy – kvůli vzduchotěsné obálce a složité konstrukci je pozdější rozšíření domu, přestavba nebo změna dispozic obtížná a velmi nákladná.
- Přizpůsobení se provozu domu – obyvatelé pasivního domu se musí naučit správně používat všechny technické systémy a zvyknout si na jiný způsob regulace teploty a větrání.
Na stavbu pasivního domu využijete dotace
Energeticky úsporné novostavby podporuje především program Nová zelená úsporám (NZÚ). V rámci dotačního programu Oprav dům po babičce můžete dostat až 400 tisíc Kč na stavbu nového nízkoenergetického domu a až milion Kč na kompletní rekonstrukci a zateplení staršího domu. Dotace tak pokryje náklady třeba na:
- zateplení,
- instalaci tepelných čerpadel, solárních panelů a dalších obnovitelných zdrojů,
- rekuperační systémy,
- případně i projektovou přípravu, zelené střechy nebo využití dešťové vody.
Myslete na to, že o dotaci se žádá ještě před tím, než začnou stavební práce. Je také důležité dodržet termín pro zaplacení prvního výdaje, který nesmí být starší než 12 měsíců před podáním žádosti.
Více o dotacích na stavbu pasivních nebo nízkoenergetických domů si přečtete v našem článku.
Mohlo by vás také zajímat:
Jaké dotace můžete čerpat na elektromobily a dobíjecí stanice?
