Větrná elektrárna přeměňuje pohybovou energii větru na elektřinu. Její listy fungují podobně jako křídlo letadla a přes hřídel roztáčejí generátor.
Moderní turbíny měří přes 200 metrů, mají výkon 4–7 MW a vyrábět elektřinu začínají už při rychlosti větru kolem 3 m/s.
V roce 2026 v Česku stojí přes 200 větrných elektráren, které pokryjí zhruba 1 % naší spotřeby. Průměr EU je přitom 19 %.

Co to je větrná elektrárna

Větrná elektrárna (VTE) je zařízení, které přeměňuje energii proudícího vzduchu na elektrickou energii. Patří mezi obnovitelné zdroje, jelikož její „palivo“ – vítr – se přirozeně obnovuje, nic nestojí a při výrobě elektřiny nevznikají emise. Na rozdíl od fotovoltaické elektrárny (FVE) může vyrábět i v noci i v zimě – stačí, aby foukalo.

Princip větrné elektrárny se dá přirovnat k obrácenému ventilátoru: ventilátor spotřebovává elektřinu, aby rozpohyboval vzduch, VTE naopak nechává vzduch, aby elektřinu vyráběl.

Moderní větrná elektrárna se skládá z několika částí:

Rotor – otáčivá část elektrárny složená z listů (lopatek) a náboje, ke kterému jsou listy připevněny. Listy jsou z 80–90 % vyrobeny z kompozitu a jejich jádro se vyrábí z balzového dřeva nebo pěny.
Gondola (strojovna) – skříň na vrcholu stožáru, která v sobě ukrývá hlavní hřídel, generátor, brzdu a řídicí systém. Gondola se umí natáčet dle směru větru.
Tubus – většinou ocelový stožár, který nese gondolu i rotor. Uvnitř tubusu vedou kabely a servisní výtah nebo žebřík.
Anemometr a směrovka – čidla na střeše gondoly, která měří rychlost a směr větru.
Základ – masivní železobetonová deska, která kotví celou konstrukci.
Měnič a transformátor – upravují vyrobenou elektřinu tak, aby ji bylo možné odeslat do sítě.

V běžné řeči se zaměňují pojmy větrná elektrárna a větrná turbína. Turbína je však pouze technologickou částí elektrárny, která provádí přeměnu energie (rotor, strojovna, generátor). Elektrárna označuje celé zařízení, „od země až k vrtuli“.

Jak z větru vzniká elektřina

Vítr jako zdroj energie

Vítr vzniká proto, že Slunce ohřívá zemský povrch nerovnoměrně. Ohřátý vzduch stoupá vzhůru a na jeho místo proudí chladnější – tím vznikají rozdíly v atmosférickém tlaku a pohyb vzduchu. Směr větru dále ovlivňuje rotace Země i tvar krajiny, vegetace a vodní plochy. Větrná elektrárna pak zachytává pohybovou (kinetickou) energii proudícího vzduchu.

Mechanika větrné elektrárny

List větrné elektrárny má speciální profil (podobný křídlu letadla) a je po své délce zkroucený. Jeho špička při otáčení opisuje mnohem větší kruh než část u náboje a pohybuje se výrazně rychleji (u turbíny Vestas V162 dosahuje rychlosti zhruba 85 m/s). Když vzduch list obtéká, vzniká na jedné straně listu podtlak a na druhé přetlak. Rozdíl tlaků vytváří vztlakovou sílu, která roztáčí celý rotor. Zkroucení listu zajišťuje, že vzduch obtéká každou část pod správným úhlem.

Podle údajů ze směrovky se gondola i s rotorem otáčí tak, aby vždy mířila proti větru. Při slabším větru jsou listy natočené tak, aby zachytily co nejvíc energie. Při silném větru je řídicí systém pootočí, aby se stroj nepřetěžoval. Pokud je potřeba elektrárnu zastavit, natočí se listy „po větru“ a rotor se zastaví.

Převod energie do sítě

Mezi rotor a generátor VTE je vložena převodovka, která zrychluje otáčky (u modelu Vestas V162 má převodovka má poměr 1:44 a generátor se otáčí rychlostí až 431 otáček za minutu). Někteří výrobci převodovku vynechávají a používají velký generátor napojený přímo na rotor – takový generátor pracuje i při pomalých otáčkách.

Jelikož rychlost větru se neustále mění, ani rotor se neotáčí stabilní rychlostí. V generátoru se otáčí magnetické pole, které ve vinutí indukuje elektrický proud (na stejném principu funguje například dynamo) – elektřina však kvůli proměnlivosti otáček nemá stálou frekvenci. Měnič ji proto upravuje na frekvenci 50 Hz, se kterou pracuje elektrická síť, a transformátor zvyšuje napětí, aby bylo možné elektřinu přenášet do distribuční soustavy.

Naprostá většina velkých VTE má třílistý rotor. Tři listy jsou kompromisem mezi výkonem, stabilitou a cenou. Rotor s jedním nebo dvěma listy se točí rychleji, ale je hůře vyvážený, více vibruje a hlučí. Čtyři a více listů zvýší hmotnost i cenu VTE, ale výrobu přitom navýší jen nepatrně.

Větrná elektrárna a rychlost větru

Provoz větrné elektrárny se dá rozdělit do tří pásem podle rychlosti větru (níže uvedené hodnoty platí pro moderní turbínu Vestas V162 o jmenovitém výkonu 6,2 MW):

Fáze provozu	Rychlost větru	Typ větru
Rozběh – elektrárna začíná vyrábět	3 m/s	Slabý vítr, šumí listy stromů
Jmenovitý výkon – elektrárna vyrábí naplno	10,5 m/s	Čerstvý vítr, hýbou se menší stromy
Odstavení – z bezpečnostních důvodů	24 m/s	Vichr, který láme větve

Na síle větru záleží víc, než by se mohlo zdát. Když vítr fouká dvakrát rychleji, nese v sobě osmkrát víc energie. I pocitově „jen trochu silnější“ vítr proto znamená výrazně vyšší výrobu.

Výkon a technické parametry větrné elektrárny

Výška větrných elektráren

Moderní větrné elektrárny v Evropě měří zpravidla 200 až 270 metrů. Výška se počítá od země ke špičce listu v nejvyšší poloze – tedy jako výška náboje plus délka listu. VTE se stavějí vysoké, jelikož ve větší výšce bývá vítr silnější a stabilnější než u země.

Starší české elektrárny bývaly výrazně nižší – vůbec první česká větrná elektrárna na Hostýně z roku 1993 měla výšku stožáru pouze 31 metrů. Nejvyšší VTE v Česku dnes stojí ve Vrbici na Karlovarsku a tyčí se do výšky 189,5 metrů.

Představy o „přehnané výšce“ stožárů patří mezi nejčastější mýty o VTE. Ty podrobně rozebíráme v článku 10 nejčastějších mýtů o větrných elektrárnách.

Výkon větrné elektrárny

Nové VTE mají instalovaný výkon zhruba 4–7 MW, přičemž nejvýkonnější české stroje vyrábějí s výkonem 4,2 MW (např. elektrárna v Žipotíně na Svitavsku). Většina starších elektráren u nás má výkon zhruba 2 MW (např. zmíněná nejvyšší elektrárna ve Vrbici 2,35 MW). VTE na moři se instalují s výkonem 15 MW i více, největší čínské stroje přesahují 20 MW.

Instalovaný výkon udává, jaký nejvyšší výkon může turbína dodávat za ideálního větru. Skutečná roční výroba závisí na tom, jak často a jak silně v dané lokalitě fouká. Pro představu: moderní turbína s výkonem 6 MW dokáže ročně vyrobit až 13 000 MWh, což odpovídá spotřebě zhruba 3–4 tisíc průměrných domácností.

Účinnost větrné elektrárny

Fyzikální maximum účinnosti větrné elektrárny popisuje tzv. Betzův limit: turbína může teoreticky zachytit nejvýše 59,3 % energie větru, který rotorem proudí. Moderní elektrárny za optimálních podmínek dosahují 70 až 85 % této hodnoty, tedy přibližně 40–50 % energie větru.

Účinnost VTE se často měří pomocí koeficientu ročního využití. Ten ukazuje, jak blízko má průměrný výkon elektrárny v určitém období ke jmenovitému výkonu (tj. kolik VTE skutečně vyrobila oproti tomu, kolik by vyrobila, kdyby běžela po celý rok naplno).

V roce 2025 vyrobily české větrné elektrárny podle oEnergetice.cz 604 GWh elektřiny. Jejich instalovaný výkon byl 372 MW. To odpovídá koeficientu využití zhruba 18,5 % – výroba přitom byla nejnižší od roku 2018, přestože elektráren mírně přibylo. V roce 2023 vycházel koeficient přibližně na 23 %. Nejlepší elektrárny na dobrých místech dosahují dlouhodobě přes 25 %.

Rok	Výkon na konci roku	Výroba	Koeficient využití
2025	372 MW	604 GWh	cca 18,5 %
2024	363 MW	696 GWh	cca 22 %
2023	342 MW	701 GWh	cca 23 %

Kdyby všechny české větrné elektrárny s výkonem 372 MW běžely celý rok naplno 24/7, vyrobily by zhruba 3 259 GWh (372 MW × 8 760 hodin v roce). Ve skutečnosti vyrobily 604 GWh, tedy asi 18,5 % z tohoto maxima.

Nižší koeficient ale neznamená, že by VTE po většinu roku stála – elektrárny vyrábějí 70–85 % času, jen ne vždy na plný výkon. Často vyrábějí více v chladnějších částech roku (tím dobře doplňují FVE), i v zimě se však vyskytují období bez větru, kdy větrné elektrárny nepracují.

Ukazuje se také, že vyšší výkon instalovaných VTE neznamená automaticky vyšší výrobu. Záleží na počasí v daném roce – jak moc/málo fouká. Proto je důležité větrné elektrárny instalovat do vhodných oblastí, kde je pravděpodobnost větru vyšší.

Více o výkonu obnovitelných zdrojů se dočtete v tomto článku.

Jaká je životnost větrných elektráren

Životnost starších větrných elektráren se pohybovala okolo 20–25 let, nové projekty se plánují zhruba na 30 let. Například ČEZ uvádí u svého projektu VTE Norberčany zamýšlenou dobu provozu nejvýše 30 let, připravovaný projekt větrného parku na Frýdlantsku dostal povolení pro 30leté období provozu.

VTE se během provozu opotřebovávají, nejčastěji ložiska, převodovka a listy, které postupně „obrušuje“ déšť, kroupy nebo prach. Pravidelný servis a výměna dílů proto patří k běžnému provozu. Po uplynutí plánované životnosti lze provoz po důkladném posouzení technického stavu prodloužit. Další možností je repowering: staré stroje se na stejném místě nahradí novými, výkonnějšími.

Dosloužilá elektrárna se demontuje a pozemek se uvede do původního stavu. Například u zmíněného parku na Frýdlantsku stavební povolení ukládá investorovi povinnost po skončení provozu větrníky odstranit a území rekultivovat.

Podle evropských oborových asociací se dnes dá recyklovat přibližně 85–90 % z celkové hmotnosti větrné turbíny (ocel, měď, další kovy i beton ze základů). Největší výzvou zůstávají kompozitní listy. Zpracovávají se například v cementárnách, drtí se na plnivo do stavebních materiálů nebo se celé části listů využívají k výrobě lávek či laviček. Evropský větrný průmysl se zároveň zasazuje o celoevropský zákaz ukládání vysloužilých listů na skládky. Podrobněji o tom píšeme v článku Kam chodí odpočívat… větrníky?

Jak využíváme větrnou energii v Česku?

Podle oborových svazů je v Česku přes 200 větrných elektráren s celkovým výkonem 372 MW. VTE v Česku pokrývají zhruba 1 % tuzemské spotřeby.

Nové elektrárny přibývají pomalu. V roce 2025 bylo zprovozněno pět větrných elektráren s výkonem 13 MW a v prvním pololetí roku 2026 podle statistik ERÚ zatím nepřibyla ani jedna turbína. Pro srovnání: v Evropské unii pokrývá vítr zhruba pětinu spotřeby elektřiny, v sousedním Rakousku stojí kolem 1 500 větrných elektráren a v Polsku vítr pokrývá již 14 % spotřeby.

Vnitrostátní plán České republiky v oblasti energetiky a klimatu počítá s tím, že do roku 2030 bude v Česku v provozu 1 500 MW větrných elektráren – tedy zhruba čtyřnásobek dnešního stavu. Evropská asociace WindEurope je ale výrazně opatrnější: očekává, že Česko v letech 2026 až 2030 přidá 400 MW a v roce 2030 dosáhne výkonu 770 MW.

Větrné elektrárny v Česku stojí hlavně ve vyšších polohách – v Krušných horách, v Nízkém Jeseníku a jeho okolí nebo na Vysočině. Potenciál ale máme i jinde, například na jižní Moravě.

Výstavbu mají urychlit akcelerační oblasti pro obnovitelné zdroje energie – předem posouzená území, ve kterých by povolovací proces měl trvat zhruba rok místo dnešních deseti i více let. Co přesně akcelerační oblasti jsou a jaká pravidla v nich platí, vysvětlujeme v samostatném článku.

Větrné elektrárny: časté dotazy

Jak dlouho vydrží větrná elektrárna?

Moderní větrné elektrárny se navrhují na provoz zhruba 25–30 let, starší stroje počítaly s 20–25 lety. Po důkladné kontrole technického stavu lze provoz prodloužit, nebo staré turbíny nahradit novými na stejném místě.

Jaký vítr potřebuje větrná elektrárna k provozu?

Moderní turbíny začínají vyrábět při větru kolem 3 m/s. Plného výkonu dosahují zhruba při 10–11 m/s. Při rychlosti kolem 25 m/s se z bezpečnostních důvodů automaticky zastaví.

Z čeho jsou vyrobeny lopatky větrné elektrárny?

Lopatky (listy) jsou z kompozitních materiálů – skelných, u delších listů i uhlíkových vláken spojených pryskyřicí. Uvnitř mají lehké jádro z balzového dřeva nebo pěny. Materiál musí být lehký, pevný a odolný vůči počasí.

Co se stane se starou větrnou elektrárnou?

Dosloužilá elektrárna se demontuje a pozemek se rekultivuje. Ocel, měď a beton se recyklují – dohromady jde o 85–90 % hmotnosti turbíny. Náročnější je zpracování kompozitních listů, které se využívají například v cementárnách, jako plnivo do stavebních materiálů nebo na stavbu laviček a lávek.

Kolik elektřiny vyrobí jedna větrná elektrárna?

Záleží na výkonu turbíny a na tom, jak v dané lokalitě fouká. Moderní turbína s výkonem 6 MW může ročně vyrobit až 13 000 MWh, což pokryje spotřebu zhruba 3–4 tisíc domácností.

Větrná elektrárna: jak funguje, princip, technické parametry a využití v Česku

Co to je větrná elektrárna

Jak z větru vzniká elektřina

Větrná elektrárna a rychlost větru