Velké srovnání: Kolik CO2e vzniká při výrobě 1 MWh elektřiny z uhlí, jádra či obnovitelných zdrojů?
- Pokud chceme porovnat reálný dopad jednotlivých zdrojů energie, nestačí se dívat jen na to, kolik emisí vyprodukují při výrobě.
- Zásadní je celý životní cyklus zdroje – od těžby surovin přes výrobu technologie až po její likvidaci. Právě ten odhaluje hlavní rozdíly mezi jednotlivými zdroji.
- Přinášíme vám velké srovnání různých zdrojů – od stovek kg CO₂e u uhlí až po jednotky kg u větru a jádra – a vysvětlujeme i to, jak se tyto rozdíly promítají do ceny elektřiny.
CO₂e: Jednotka pro férové srovnání
Ke klimatické změně přispívají různé skleníkové plyny. Ačkoliv zásadní roli hraje oxid uhličitý (CO₂), významné jsou i další plyny jako metan (CH₄), oxid dusný (N₂O) nebo F-plyny používané například při chlazení.
Každý z nich má jiný oteplovací účinek, a proto se přepočítávají na ekvivalent CO₂ (CO₂e), který umožňuje jejich objektivní srovnání.
Například podle IPCC odpovídá 1 kg metanu zhruba 27–30 kg CO₂e při 100letém horizontu. I poměrně malé úniky metanu tak mohou mít násobně větší dopad na klima než stejné množství CO₂.
Jednotka CO₂e se používá nejen při srovnávání jednotlivých zdrojů energie, ale také například při výpočtu uhlíkové stopy či nastavování klimatických cílů.
Mohlo by vás zajímat: Proč je CO2 takový problém?
LCA: Emise od těžby až po likvidaci technologie
Aby bylo srovnání jednotlivých zdrojů spravedlivé, používá se metodika posuzování životního cyklu – LCA (Life Cycle Assessment). Ta zahrnuje všechno od těžby a zpracování surovin (uhlí, uran, křemík), výroby technologie (elektrárny, fotovoltaické panely, turbíny), samotného provozu, údržby až po likvidaci a recyklaci.
Díky tomu získáme reálný obrázek o tom, jak vysoké emise jednotlivé zdroje doopravdy mají – nejen během výroby elektřiny, ale v celém dodavatelském řetězci.
Kolik CO₂e vzniká při výrobě 1 MWh elektřiny
Níže uvedené hodnoty vycházejí z dat IPCC (AR6 WGIII) a představují medián (střední hodnotu) emisí v celém životním cyklu.
Skutečné hodnoty se ovšem mohou mírně lišit podle technologie, lokality nebo metodiky výpočtu.
U biomasy navíc výrazně záleží na typu vstupní suroviny a způsobu hospodaření – reálná hodnota může být nižší, ale i násobně vyšší, třeba při neudržitelné těžbě.
| Zdroj elektřiny | Emise CO₂e (kg/MWh)
|
Kde vzniká většina emisí
|
Běžná životnost
|
|---|---|---|---|
| Uhlí | ≈ 820
|
spalování + těžba
|
40+ let
|
| Biomasa | ≈ 230
|
spalování + logistika
|
25–30 let
|
| Fotovoltaika | ≈45–50 |
výroba panelů
|
25–30 let
|
| Geotermální energie | ≈ 38
|
vrty a infrastruktura
|
25–30 let
|
| Vodní elektrárna | ≈ 24
|
výstavba
|
50–100 let
|
| Jaderná energie | ≈ 12
|
těžba uranu + výstavba
|
60+ let |
| Větrná energie | ≈ 11–12
|
výroba turbín
|
20–25 let
|
U uhlí vznikají emise hlavně při výrobě elektřiny, tedy spalování uhlí – proto zůstává jeho uhlíková stopa vysoká po celou dobu provozu. Naopak u větru, jádra nebo fotovoltaiky připadá většina emisí na začátek životního cyklu, tedy na výrobu a výstavbu.
Nízkouhlíkové zdroje tedy sice nejsou „bez emisí“, ale většina jejich emisí vzniká mimo samotný provoz elektrárny. U fosilních zdrojů emise vznikají znovu a znovu při každém spalování paliva.
Praktická ukázka objemu emisí při výrobě elektřiny
Průměrná roční spotřeba české domácnosti je asi 3 MWh elektřiny. Pokud toto množství elektřiny vyrobíme
- z uhlí → vznikne asi 2 500 kg CO₂e,
- z fotovoltaiky → vznikne asi 150 kg CO₂e,
- z jádra nebo větru → vznikne pouze 33–36 kg CO₂e.
Rozdíl je tedy zásadní a stejné množství elektřiny může mít až 80× vyšší dopad na klima.
Zelená elektřina
Každému, kdo chce snižovat svou emisní stopu, nabízíme v E.ONu produkt Zelená elektřina. Jak přesně funguje? Opravdu vám do zásuvek poteče 100% čistá energie? Přečtěte si o zelené elektřině víc.
Jak emise CO₂ ovlivňují cenu elektřiny za MWh
Emise CO₂e se dnes promítají i do nákladů výroby elektřiny.
V Evropské unii funguje systém emisních povolenek EU ETS, ve kterém musí výrobci elektřiny nakupovat povolenky odpovídající množství vypuštěného CO₂e. Čím vyšší emise zdroj na jednu MWh vyprodukuje, tím vyšší jsou jeho náklady na výrobu.
U uhelných elektráren tak cena elektřiny nezávisí jen na palivu a provozu, ale i na ceně emisních povolenek, které se pohybují v desítkách eur za tunu CO₂. Tyto náklady se pak promítají do velkoobchodních cen elektřiny.
Naopak u obnovitelných zdrojů a jádra při provozu téměř žádné emise nevznikají, a tento náklad tak odpadá.
Mohlo by vás také zajímat:
Emisní povolenky pro domácnosti EU ETS 2: Všechno, co zatím víme
