- V přechodném období nebo mrazivých dnech někdy hlavní zdroj tepla na vytápění domácnosti nestačí, takže musíte sáhnout po doplňkovém zdroji tepla.
- Přitápět můžete například elektrickými přímotopy, infratopením, klimatizací, krbem a krbovými kamny nebo mobilními plynovými kamny.
- Velmi účinné přitápění vám zajistí klimatizace. Spolu s topením v krbu nebo kamnech má i nejnižší spotřebu.
Přitápění by mělo být vždy pouze doplňkové a krátkodobé. Klíčové je mít doma správně dimenzovaný hlavní zdroj tepla (kotel nebo tepelné čerpadlo), který převážnou část roku vytopí domácnost dostatečně.
Přitápění pak využijete nejčastěji v přechodném období jara a podzimu nebo v extrémně mrazivých dnech, které nastávají jen několik dní v roce – tehdy doma potřebujete zvýšit teplotu pouze o pár stupňů a na omezenou dobu.
Při výběru hraje roli:
- jak velký prostor vytápíte,
- jakou má doplňkové topení spotřebu
- a jak často a dlouho bude zařízení většinou zapnuté.
Elektrické přímotopy
Nejjednodušším způsobem, jak si doma rychle a bez složitých instalací nebo stavebních úprav přitopíte, jsou elektrické přímotopy. Fungují na principu přeměny elektrické energie přímo na teplo.
Jejich hlavní výhodou je jednoduchá obsluha – zapojíte je do zásuvky a topí okamžitě. Navíc je po bytě přenesete, kam je zrovna potřeba. Jsou ideální na krátkodobé přitápění menších místností, třeba když si chcete užít horkou vanu v koupelně nebo trávíte odpoledne v pracovně.
Pro dlouhodobý nebo každodenní provoz se ale nehodí – platí totiž, že elektrický přímotop je nejlevnější topidlo na pořízení, ale nejdražší na provoz. Obvykle mají příkon kolem 1 000–3 000 wattů, což se na měsíční spotřebě kilowatthodin elektřiny dost projeví.
Příklad: Jestliže si pořídíte přímotop s příkonem 1 500 W, což nejčastěji odpovídá topnému výkonu přibližně 1,5 kW, za hodinu provozu spotřebuje 1,5 kWh elektřiny. Při ceně 7 Kč/kWh vás tak přitápění bude stát 10,5 Kč za hodinu. Kdybyste si přitápěli 5 hodin každý den, účet za elektřinu se vám měsíčně navýší zhruba o 1 575 korun.
Mezi nejčastější typy přímotopů patří:
- elektrické konvektory,
- olejové radiátory,
- horkovzdušné ventilátory.
Elektrické konvektory
Fungují na principu konvekce – studený vzduch proudí spodními otvory dovnitř zařízení, ohřívá se pomocí topného tělesa a jako teplý vzduch vychází horními průduchy zpět do místnosti.
Teplota se díky nim v místnosti zvýší rychle, i když se pak drží spíš u stropu. Nevýhodou je i to, že elektrické konvektory vysušují vzduch, což vás pak dráždí ke kašli, mohou vás pálit oči nebo svědit pokožka.
Elektrický konvektor postavíte volně na podlahu nebo ho připevníte na stěnu. Pořídíte ho většinou za 1 000–3 000 korun. Konvektory mají teoretickou účinnost v podstatě 100 %, v reálném domácím provozu (kde většinou topíte na vyšší teploty, než s jakými počítají teoretické hodnoty, a pak uniká více tepla) je ale efektivita vytápění spíš kolem 70–80 %.
Konvektor s výkonem přibližně 2 kW stačí akorát na vytopení místnosti o 20 m² a hodina topení vás vyjde přibližně na 14 korun.
Olejové radiátory
V radiátoru se zahřívají oleje uvnitř topného tělesa, které pak dlouho akumuluje teplo a postupně ho předává okolnímu vzduchu. Oproti konvektoru se radiátor rozehřívá déle, ale hřeje i po vypnutí, protože z něj déle sálá teplo.
Olejové radiátory prohřívají celou místnost rovnoměrně, nevíří prach a nevysušují vzduch v místnosti. Navíc jsou tiché, takže se hodí i do ložnice. Oproti konvektorům jsou těžší, ale většina modelů je opatřena kolečky, takže s přesouváním po bytě nebo domě není problém.
Pořídíte je zhruba za 1 000–3 000 korun. Teoretická účinnost je 100 %, prakticky doma dosáhnete na efektivitu vytápění kolem 75–85 %. Zatímco konvektor topí téměř okamžitě, olejovému radiátoru chvíli trvá, než se roztopí. Zato po vypnutí vydrží teplo z radiátoru v místnosti déle.
Při výběru se dívejte nejen na příkon, ale také na počet žeber: čím víc žeber radiátor má, tím ohřeje vzduch v místnosti rychleji.
Horkovzdušné ventilátory
V obchodě je najdete také pod označením teplovzdušné. Vzduch se ohřívá v topném tělese a pomocí větráku se rozvádí do místnosti. Díky tomu se prostor zahřeje velmi rychle, i když se teplo drží spíš na jednom místě – v okolí ventilátoru. Takový typ přitápění se tedy hodí, když se potřebujete zahřát třeba u pracovního stolu nebo necháte teplo proudit na nohy večer u televize.
Vyzrajete na to, když si koupíte ventilátor s oscilací. Ten se automaticky otáčí ze strany na stranu a teplo rozprostře v místnosti rovnoměrněji. U většiny horkovzdušných ventilátorů si můžete nastavit rychlost proudění vzduchu nebo teplotu, na kterou se má vzduch ohřát. Kvůli zabudovanému větráku je ale přitápění hlučnější a navíc víří prach, takže se nehodí do domácnosti, kde žijí alergici.
Z elektrických přímotopů je horkovzdušný ventilátor nejlevnější variantou – jednodušší modely pořídíte za pár stovek, výkonnější varianty s termostatem stojí od 800 do 2 000 korun. Spotřeba je srovnatelná s předchozími variantami elektrických přímotopů.
Infratopení
Infratopení funguje na principu sálavého tepla, podobně jako slunce. Vyzařuje infračervené vlny, které ohřívají přímo objekty a osoby v místnosti – díky tomu máte pocit tepla okamžitě. Teprve díky ohřívání předmětů se postupně zahřívá i vzduch.
Přitápění je efektivnější i při nižší teplotě vzduchu, takže je vhodné do interiéru i ven – využijete ho v předsíni, na balkoně, v garáži nebo dílně.
Na výběr máte:
- Infrazářiče – jsou menší, bývají samostatně stojící nebo nástěnné a hodí se do menších prostor, jako je koupelna nebo předsíň. Základní modely pořídíte za 1 000–2 000 korun. Infrazářiče jsou výkonnější – mají topný výkon 0,6–1,2 kW, takže za hodinu tepla zaplatíte kolem 7 korun. Jejich praktická účinnost je kolem 90 %.
- Infrapanely – tenké, ploché panely, které se instalují na strop nebo na stěnu. Poskytují rovnoměrnější teplo, které ohřeje i větší plochu, působí esteticky a nenápadně. Jsou dražší, pořídíte je kolem 2 000–6 000 korun, za výkonnější a designovější modely dáte i víc. Oproti infrazářičům mají panely nižší topný výkon (kolem 0,3–0,9 kW). Praktická účinnost je zhruba 85–95 %.
Pozitivní účinky infrazáření
Infračervené záření má údajně pozitivní vliv i na zdraví – podporuje prokrvení kůže a svalů, takže pomáhá regeneraci tkání. Sálavé teplo je příjemné i pro klouby a zlepšuje krevní oběh, působí dokonce i proti únavě a stresu.
Klimatizace
Moderní klimatizace často umí nejen chladit, ale i topit – fungují v podstatě jako tepelné čerpadlo vzduch-vzduch. To znamená, že odebírají teplo z venkovního vzduchu a přenášejí ho do interiéru. Díky tomu klimatizací přitopíte rychle a cíleně, například v menších místnostech nebo předsíni.
Spotřeba při vytápění kvalitní klimatizací je mnohem nižší oproti běžným elektrickým přímotopům nebo infratopení – ušetříte s ní až 70 % nákladů na vyrobené teplo. Platí, že 1 kWh elektrické energie obvykle vyprodukuje 2–3 kWh tepla.
Spotřeba se liší podle kvality klimatizační jednotky i venkovní teploty. U prémiových modelů se spotřeba pohybuje v mírných mrazech (lehce nad nulou) jen kolem 0,15 kW/h, při velmi nízkých teplotách (-5 až -15 °C) může stoupnout na 0,86 kW/h. Pro srovnání, klasické elektrické přímotopy spotřebují až 4× víc.
Příklad: Při běžném přitápění 5 hodin denně 100 dní v roce vás vyjdou náklady na přitápění klimatizací zhruba na 1 750 korun, zatímco přímotop by stál asi 7 000 Kč. Roční úspora je tedy víc než 5 tisíc.
Přitápění klimatizací se vám vyplatí, pokud už doma klimatizaci zabudovanou máte. Jinak jsou vstupní náklady vysoké – nejlevnější modely začínají na 20 000 korunách, výkonnější modely stojí od 50 000 výš.
Při topení klimatizací se vzduch v místnosti rychle ohřeje a „vysuší“ (klesne jeho relativní vlhkost), což přispívá i k rychlejšímu schnutí prádla – suchý a teplý vzduch odpařuje vodu efektivněji. Současně klimatizace filtruje prach a alergeny.
Nevýhodou přitápění klimatizací je, že víří vzduch, což nemusí být vždy příjemné, a teplo se často drží u stropu. V praxi to znamená, že je někdy potřeba jednotku nastavit na vyšší výkon, aby teplota v místnosti byla rovnoměrná.
Stáhněte si velkou brožuru o úsporách energií
Jaké spotřebiče nebo činnosti “žerou” v domácnostech nejvíc energie? Proč byste měli prát na nižší teplotu? A na kolik ideálně vytápět ložnici? Přečtěte si v naší brožuře o úsporách energií.
Krbová kamna nebo krby
Přitápění krbem nebo krbovými kamny je oblíbené nejen kvůli teplu, ale i atmosféře. Tato zařízení využívají tuhá paliva (dřevo, uhlí nebo pelety) a kombinují sálavé a konvekční teplo, takže místnost ohřejí rychle – dokonce rychleji než centrální vytápění.
Při výběru vezměte v úvahu účinnost obou řešení. Ta udává, kolik procent energie paliva se přemění na využitelné teplo. Nižší účinnost mívají tradiční otevřené krby, případně starší kamna – především kvůli velkým ztrátám tepla do komína. Uzavřená krbová kamna jsou na tom lépe.
Krby
Krby mají většinou otevřené topeniště, kde se spaluje dřevo, a teplo se šíří do místnosti sáláním a částečně konvekcí. Účinnost takového krbu je jen 10–20 % a navíc hrozí, že nějaká jiskra přeskočí do interiéru a spálí koberec nebo nadělá větší škody. Na trhu ale dnes najdete i uzavřené krby s vložkou, u kterých se účinnost vytápění zvyšuje na 60–70 %. A riziko ohně se díky ochrannému sklu minimalizuje.
Krbem vytopíte zejména tu místnost, kde je topeniště nainstalované. A postavíte ho jen tam, kde je komín pro odvod kouře. Nejlépe funguje v místnostech s dobrou cirkulací vzduchu. Nevýhodou krbu je, že vyžaduje pravidelnou údržbu a čištění.
Spotřebu dřeva u krbů ovlivňuje vlhkost dřeva – vlhké dřevo má nižší výhřevnost a způsobuje vyšší spotřebu, nutí k častějšímu přikládání a může způsobit dehtování. Výhřevnost se navíc liší i u různých druhů dřevin.
Elektrický krb nabízí alternativu pro ty, kdo chtějí atmosféru krbu bez paliva, komína a pravidelného čištění. Vytváří sálavé teplo a efekt plamene pomocí elektrické energie, takže je ideální do místností, kde klasický krb postavit nelze. Průměrná spotřeba elektrického krbu je 1,5–2 kWh za hodinu provozu, což je srovnatelné s elektrickými přímotopy. Jeho pořizovací cena je kolem 6 000 korun.
Krbová kamna
Samostatně stojící krbová kamna spalují dřevo nebo brikety a místnost ohřívají sáláním i konvekcí. Topeniště naleznete za prosklenými dvířky, díky čemuž se účinnost vytápění zvyšuje na 75–85 % – tedy většina energie z paliva se přemění na teplo v místnosti.
Kamna navíc spalují dřevo pomaleji, protože spalování korigujete pomocí regulace vzduchu. Díky uzavřené spalovací komoře dokážou místnost ohřát rychleji než tradiční otevřený krb a vytopíte s nimi i větší místnosti, klidně až do 100 m².
Mobilní plynová kamna
Mobilní plynová kamna jsou přenosná topidla, která spalují plynové lahve (propan-butan). Snadno je přenesete a využijete tam, kde není možnost připojení k elektřině – třeba na chalupě, v dílně nebo na stavbě. Účinnost plynových kamen je vysoká (kolem 80–90 %) a teplo z nich cítíte téměř hned.
Při výběru mobilních plynových kamen sledujte topný výkon. Pro orientaci počítejte s tím, že 1 kW výkonu vytopí zhruba 10 m² dobře izolovaného prostoru. U starších staveb se špatnou izolací raději počítejte s rezervou. Moderní plynová kamna vytopí i větší prostory – třeba přes 100 m³.
Výkon mobilních kamen se pohybuje okolo 1,2–4,2 kW a při maximálním výkonu je spotřeba plynu zhruba 0,3 kg/h. Při ceně 500 korun za 10 kg propan-butanu vás vyjde hodina přitápění zhruba na 15 korun.
Kam se jaké přitápění nejlépe hodí?
Jaké jsou výhody a spotřeba různých typů přitápění, už víte, ale vezměte v potaz také typ budovy, do které vytápění pořizujete:
- Byt. Nejlépe se hodí elektrické přímotopy (jako konvektory, olejové radiátory nebo ventilátory), případně infratopení nebo klimatizace.
- Rodinný dům. Nabízí větší možnosti – kromě elektrických přímotopů či infrapanelů si můžete v domě dovolit i krby nebo krbová kamna nebo využijte už zabudované klimatizace.
- Chata. Většinou tam není stálé vytápění ani plynová přípojka, takže jsou ideální volbou krbová kamna na dřevo nebo mobilní plynová kamna. Pokud máte zavedenou elektřinu, využijete i olejový radiátor.
- Garáž a dílna. Jsou to místa, kde většinou přitápíte cíleně jen na krátkou dobu a potřebujete místnost vyhřát rychle – hodí se na to infrazářiče, případně horkovzdušné ventilátory.
- Terasa a zimní zahrada. K posezení do venkovních prostor využijete nejlépe infrazářiče, protože ohřívají vás a ne vzduch.
Mohlo by vás také zajímat:
Jak pracuje tepelné čerpadlo v zimě a extrémních mrazech
