Černá záplava: Levná ropa proti elektromobilům?

18. 3. 2020 Marek Bednář
2 min. čtení
V pár bodech
Ropu neboli „černé zlato“ už několik desetiletí čeká vrchol, po němž začne těžba klesat. Nová a nová naleziště, většinou ve správě zemí, které nejsou obchodem s ropou příliš známé, však přispívají ročně na trh dalšími stovkami milionů barelů, což nutně tlačí cenu černého zlata dolů. A co tato „nová ropa“ znamená pro zelenou mobilitu?

Ropa znamená bohatství a ropný vrchol je stále v nedohlednu. Před dvaceti lety byl předpovídán na rok 2005, dnes se predikce pohybují mezi roky 2025 a 2040. Některé země, pro něž je ropa základní vývozní artikl a které jsou sdružené například v kartelu OPEC (Organization of the Petroleum Exporting Countries, Organizace zemí vyvážejících ropu) spolu s Ruskem, navzdory tomu v poslední době uměle snižovaly těžbu, aby podpořily nárůst cen.

Pro roky 2020 a 2021 se však předpokládá zásadní zvýšení těžby v Brazílii, Kanadě, Norsku a Guyaně. Snad až na Norsko nejsou tyto země typicky známé svým černým bohatstvím, přesto by právě díky příbytkům z těchto končin měla letos celková nabídka ropy vzrůst zhruba o milion barelů denně. Ve srovnání s celkovou světovou produkcí o rozměru zhruba 82,3 milionů barelů denně (v roce 2019) může „pouhý“ milion vypadat jako zanedbatelné množství, přesto je nutné s ním počítat.

Na rozdíl od Venezuely nebo Blízkého východu jsou navíc tyto země geopoliticky poměrně stabilní, což podkopává snahy kartelu OPEC a Ruska uměle navyšovat ceny škrcením svého exportu. Pokud si k tomu připočteme ještě nedávné ohlášení Saudské Arábie, že zvyšuje produkci, vyjde nám, že pokles cen je nevyhnutelný a už dnes činí okolo 27 %.

A co to znamená pro vyspělý svět, který se spotřebu ropy stejně jako emise skleníkových plynů snaží omezovat?

Není to poprvé

Než začneme vynášet ukvapené soudy o blížícím se konci zelených paliv a energetiky, protože benzín a ropa dramaticky zlevní, je potřeba si uvědomit dvě věci. Jen zhruba polovina v současnosti vytěžené ropy je rafinována na palivo. Zbytek se využívá k výrobě obrovské řady dalších produktů, bez nichž si dnešní svět neumíme představit. Mezi ně patří například parafin, všemožné plasty či polymery, asfalt, guma, čisticí prostředky, barvy, repelenty hmyzu, dokonce i některá léčiva, či zdravotnické pomůcky a samozřejmě spousta různých chemikálií. Spolu s poklesem ceny paliv tedy logicky zlevní i odvětví, která ropu využívají jako surovinu. To zaprvé.

Zadruhé podobná situace už v minulosti nastala. Konkrétně mezi roky 2011 a 2016 a ani tehdy nezaznamenal zelený sektor vážnější propad. Bylo to způsobeno zejména změnou přístupu k udržitelným zdrojům energie. Ty už nejsou investory a průmyslníky vnímány jen jako nepohodlný substitut ropy a zemního plynu, ale nastartovaly své vlastní odvětví, které navíc během bezmála pěti let prošlo dramatickým vývojem.

Mezinárodní energetická agentura (IEA) předpokládá, že by v první čtvrtině roku 2020 mohlo dojít k propadu poptávky po ropě až o 2,5 milionu barelů za den. Na vině je koronavirus. 


Vyrovnávání

Podle odhadů Mezinárodní energetické agentury bude energie z obnovitelných zdrojů do roku 2022 zastávat alespoň třetinu celkových energetických potřeb celé planety. Spíš než skokového nahrazení jednoho přístupu druhým se ale v následujících dekádách dočkáme pozvolného vyrovnávání, v němž budou hrát klíčovou roli dva faktory. Ekologie a cena. 

Ačkoliv ropa momentálně ztrácí na hodnotě, musela by cena pohonných hmot – aby se mohla v zápasu s osobními elektromobily ještě vůbec vrátit do ringu - klesnout podle společnosti BNP Paribas Asset Management až zhruba na 9‒10 dolarů za barel benzinu, což bylo naposledy před rokem 1940 (nebereme-li v úvahu inflaci). Momentálně je i se všemi poklesy stále třikrát vyšší. Pokud něco zpomalí rozšiřování čisté mobility, bude to kvůli své cenové dostupnosti pravděpodobně CNG (čili stlačený zemní plyn) a jeho varianty. Ale i na to si budeme muset ještě pár let počkat.

Související články

Bude jádro zelené?

Poslední měsíce vrátily na stůl vzrušenou debatu ohledně výhod a záporů atomových elektráren. A společně s půtkami dorazil i zajímavý oříšek. Je jaderná energie skutečně „zelená“, jak se vyjádřila Evropská komise a jak prosazují Francouzi? 
Víc najdete zde

Krotitelé Mýtů: Elektromobilita

Každý velký posun v technologiích představuje pro část populace trn v oku. Podle škarohlídů televize nikdy neměla nabídnout lepší obsah než kino, kino nikdy nemělo vyprávět příběhy tak, jak to zvládne kniha, případně auto se rozhodně nemohlo stát kvalitnějším dopravním prostředkem než kůň. A auto na elektřinu?
Víc najdete zde