Jak česká rozvodka utáhne elektromobily?

10. 1. 2020 Štěpán Vorlíček
3 min. čtení
V pár bodech
Pokud se Češi rozhodnou masově nakupovat auta na elektrický pohon, nastane energetický kolaps? S největší pravděpodobností ne. Nákup elektromobilů i rozšiřování dobíjecích stanic bude přicházet postupně.

Rozvodná soustava v Česku je stabilní a kvůli většímu zatížení, které by mělo na svědomí dobíjení elektromobilů, rozhodně nárazově nezkolabuje. Potvrzuje to i Zpráva o sledování trhu z roku 2017 společnosti ČEPS, provozovatele přenosové soustavy na našem území. V ní se uvádí, že v České republice nejsou tzv. úzká místa, která by ke vzniku přetížení mohla vést. Česká rozvodná síť je připravena na vyšší zátěž i díky historické průmyslové tradici. Navíc se do jejího rozšiřování a údržby každoročně investují miliardy korun.

„Výpadky jsou vyjma kalamitních stavů a výluk už jen opravdu výjimečné. Myslím, že česká přenosová soustava je něco, na co můžeme být i ve srovnání s okolními státy velmi pyšní,“ myslí si šéfredaktor časopisu Hybrid Jan Horčík.

Elektrické podniky investují do údržby a rozvoje distribučních sítí ročně miliardy korun. ČEZ rozpustil v nových sítích od roku 2005 přes sto dvanáct miliard, společnost E.ON jen v průběhu roku 2019 čtyři miliardy. Za poslední tři roky se v Česku postavilo 118 kilometrů přenosových vedení, což je ve srovnání například s Německem o třetinu rychlejší postup.


„Nezáleží přece na tom, zda se nově k síti připojují nové obchody či továrny, tisíce nových malých elektráren jakožto výroben, nebo tisíce nových spotřebičů, což mohou být právě elektromobily. Energetické firmy musejí zajistit, že sítě budou fungovat v každém okamžiku,“ vysvětluje Horčík.

Bezpečně a bez výkyvů

Němečtí experti očekávají, že spotřeba elektřiny v zemi se zvýší cca o 2,5 terawatthodin ročně za každý milion elektromobilů. V naší zemi je podobné číslo prozatím nereálné – optimistické předpovědi pro rok 2020 počítají s prodejem okolo 3 500 elektřinou poháněných vozů, přičemž do roku 2030 se uvažuje o celkovém počtu zhruba čtvrt milionu e-aut na českých silnicích.

Přípravy na masovější příkon k pohánění elektrických vozů už nicméně probíhají. Norsko, jakožto jeden z pionýrů elektromobility v Evropě, narazilo v počátečních krocích zejména na problém s proudovými rázy v distribuční soustavě elektřiny, způsobujícími poklesy napětí v síti. Na základě těchto zjištění proběhlo od 14. listopadu do 15. prosince 2017 pod záštitou E.ON měření zpětného vlivu nabíjení elektromobilů na nabíjecí stanici u nákupního centra v Jihlavě.

Největší krátkodobou zátěž budou bezesporu představovat rychlonabíječky, tedy stanice využívající stejnosměrného proudu (tzv. DC neboli direct current stanice), které mohou pracovat s výkony až ve stovkách kilowattů. Pokud jich bude na jednom místě více, půjde o relativně významný odběr, kterému je potřeba danou lokaci přizpůsobit. „Stanice se střídavým proudem (tzv. AC neboli alternating current) budou představovat spíše stabilní dlouhodobou zátěž s výkony v řádu nižších desítek či jednotek kilowatt,“ dodává Horčík.

Běžně se předpokládá, že majitelé e-aut budou nabíjet především na tzv. noční proud, i tak ale bude náhlé připojení tisíců jednotek potřeba kompenzovat. Vrcholy se očekávají dva – večer po příjezdu z práce a dopoledne, když se řidiči připojí v místě zaměstnání k wallboxům. Klíčem k nalezení rovnováhy může být i tzv. chytré nabíjení.

Auto jako baterie

Tento princip, zvaný také V2G (vehicle to grid), využívá elektromobil v podstatě jako velkokapacitní úložiště. Namísto toho, aby auto energii pouze přijímalo, ji v případě vysoké poptávky může do sítě zpětně odevzdávat za předem dohodnutý tarif či jiné výhody. V praxi to funguje tak, že majitel vozidla dá prostřednictvím mobilní aplikace svému dodavateli elektřiny vědět, které dny v týdnu potřebuje svůj vůz bezpodmínečně nabitý, a kdy naopak může jeho auto sloužit ke zpětnému napájení. Vzhledem k tomu, že zhruba 10 % z celkového počtu vozidel je v kterémkoliv okamžiku přítomno na silnicích a zbylých 90 % někde parkuje, se jedná o poměrně inteligentní přístup.

Variantou regulačního zdroje mohou být také energetické parky, v nichž budou vysokokapacitní baterie akumulovat megawatty elektrické energie, které následně ve špičkách mohou být uvolněny do sítě. 


Nebezpečí blackoutu a dalších omezení kvůli elektromobilům nám v tuto chvíli bezprostředně nehrozí. Česká přenosová soustava nové e-vozy zvládne, a to především kvůli pomalému tempu, s nímž jich v tuto chvíli přibývá. Než jich budou jezdit miliony, potrvá to ještě desítky let. A během té doby nabíjecí i páteřní síť ještě bezpochyby posílí.

Související články

Bude jádro zelené?

Poslední měsíce vrátily na stůl vzrušenou debatu ohledně výhod a záporů atomových elektráren. A společně s půtkami dorazil i zajímavý oříšek. Je jaderná energie skutečně „zelená“, jak se vyjádřila Evropská komise a jak prosazují Francouzi? 
Víc najdete zde

Krotitelé Mýtů: Elektromobilita

Každý velký posun v technologiích představuje pro část populace trn v oku. Podle škarohlídů televize nikdy neměla nabídnout lepší obsah než kino, kino nikdy nemělo vyprávět příběhy tak, jak to zvládne kniha, případně auto se rozhodně nemohlo stát kvalitnějším dopravním prostředkem než kůň. A auto na elektřinu?
Víc najdete zde