Jak fungují úsporné žárovky?

1. Moderní přístroje sice šetří energii a peníze, ale nejsou úsporné světelně. Mohou zářit méně, stejně nebo více, podle rozhodnutí zákazníka při nákupu.
2. Wolframové žárovky vytvářely světlo pomocí žáru, zatímco technologie LED využívá energii účinněji, bez zbytečné přeměny na příliš mnoho tepla.

Staré versus úsporné „žárovky“

V tabulce srovnáváme různé technologie, a to aktuálně nejžádanější modely. Oproti tradičnímu wolframovému přístroji má nejmodernější LED žárovka zhruba 7krát menší spotřebu elektřiny a 4krát nižší výslednou cenu při stejném množství světla! (Raději počítáme s kratší než uváděnou životností.) Zkrátka přísudek úsporná souhlasí finančně, nikoli výsledným přínosem, který může být dokonce vyšší. Zanechme ale slovíčkaření a raději prostudujme, jak „úsporné žárovky“ fungují!

Zkratkou LED označujeme polovodičovou elektronickou součástku (z anglického Light-Emitting Diode, česky dioda vysílající světlo). Základní princip nejlépe pochopíme, když začneme staršími přístroji a chronologicky dojdeme až po úsporné žárovky.

• Staré skleněné baňky obsahují vlákno (obvykle wolframové), které je rozžhaveno elektřinou, přičemž vzniká světlo a spousta drahého tepla. Neúsporné žárovky jsou dneska k dostání pouze jako „tepelné koule“, například pro zahřívání kuřat v drůbežích velkochovech.
• Takzvané kompaktní zářivky označujeme zkratkou CFL (z anglického Compact Fluorescent Lamp, česky kompaktní fluorescenční svítidlo). Elektřina prochází směsí argonu a rtuti, vzniká UV záření dopadající na luminofor (směs sloučenin kovů, například zinku, yttria, hliníku, europia, gadolinia, terbia apod.) a vidíme světlo.
• LED zářivky využívají fyzikálního jevu, při kterém elektrony cestou mezi dvěma polovodiči (anodou a katodou) v určitém místě (na P-N přechodu) mění svoji energii na záření. Skutečně úsporné „žárovky“ znamenají minimální náklady a neobsahují poměrně rizikovou rtuť.