Pokud jsou baterie vyhazovány do běžného komunálního odpadu, dochází k uvolňování škodlivin jako je hydroxid draselný, nikl, olovo nebo kadmium. Těžké kovy a nebezpečné látky škodí přírodě a narušují ekosystém. Navíc jsou karcinogenní pro lidský organismus.

Zmíněné kovy tvoří 60 až 80 % celkové hmotnosti baterie. A právě ty lze díky správné recyklaci znovu využít. Opětovně se z nich vyrábějí baterie, některé části se zpracovávají i jinde. Například zinek se používá v kosmetickém průmyslu nebo na výrobu střešních okapů a popelnic. Stříbro pak třeba na výrobu DVD disků. V bateriích najdeme i mangan, který se po recyklaci používá na barvení skla, keramiky nebo tkanin. Z mědi se dále mohou vyrábět elektrické vodiče a z lithia dobíjecí baterie nebo sklokeramické varné desky. Olovo poslouží při výrobě autobaterií, kadmium zase u akumulátorů.

Obecně platí, že prodejci elektroniky mají zákonem uložený systém zpětného odběru. To znamená, že každý prodejce elektroniky a baterií je povinen baterie zdarma vybírat zpět. Tudíž lze baterie po vybití odevzdat v jakékoliv prodejně nezávisle na tom, kde byly zakoupeny. Tyto služby už nabízejí i prodejny s potravinami, hobby centra nebo drogerie.

V případě odevzdání většího množství lze navštívit sběrné dvory. Na území ČR se stále více škol zapojuje do projektu Recyklohraní, v rámci kterého lze baterie i jiný odpad ekologicky likvidovat. Do recyklovatelných baterií zahrnujeme i autobaterii. Tu lze zanechat u prodejců nebo prodat firmám, jež se zaměřují na recyklaci kovů. Autobaterie obsahují velké množství opětovně využitelného olova.