Škodí větrné elektrárny ptákům a hmyzu

• 2 miliony ptáků v důsledku silniční dopravy,
• 1,5 milionu ptáků jako oběti myslivců,
• 1 milion ptáků na drátech a sloupech elektrického vedení,
• přes 100 tisíc ptáků kvůli zemědělským činnostem,
• 20 tisíc ptáků na každých 1 000 MW instalovaného výkonu větrných elektráren.

Než se začnou stavět větrné farmy, jsou potřeba posudky ekologů a ornitologů. Tito odborníci zjišťují, jestli dané místo není na tahu stěhovavých ptáků, jestli v blízkosti nesídlí kolonie netopýrů, případně jestli nejde o hnízdiště vzácných druhů ptactva.

Pokud není tma nebo mlha, ptáci vrtule větrných elektráren prokazatelně dobře vidí a dokážou se jim vyhnout. Ani zásah lopatkou přitom nemusí být pro ptáka smrtelný. Proud vzduchu ho odmrští, ale nezabije.

Větrné elektrárny samozřejmě ovlivňují životní prostředí nejen ve vzduchu, ale i na zemi. Jakmile skončí práce na elektrárně, musí provozovatel krajinu uvést pokud možno do původního stavu. Samozřejmostí jsou i co nejmenší zásahy techniky do prostředí – ideálně pokud třeba dráty pro připojení do sítě vedou pod zemí.

Za takových podmínek si zvířata, hmyz i ptáci dokážou na provoz větrných farem zvyknout a ty je tak nijak zásadně neomezují. Určitě se z okolí elektráren nestávají pustá místa bez života. Spíš naopak. Běžně se pod nimi pase dobytek, v okolí si staví hnízda ptáci a podobně.