Jak se cení elektřina

Základem pro stanovení hodnoty elektrické energie je tzv. burzovní cena, což v případě tuzemských dodavatelů značí cenu na pražské burze PXE. Tam společnosti bez vlastních výrobních kapacit (elektráren) nakupují energii a plyn, které následně dodávají zákazníkům. Burza kotuje jednotlivé produkty, z nichž se společnosti snaží pokrýt období poptávané zákazníkem. Toto období může mít podobu několika měsíců nebo i let, v závislosti na tom, co zákazník potřebuje. 

Burzovní cenu elektřiny ovlivňuje i trh samotný, jehož výkyvy – jako u každého jiného trhu – způsobují změny na straně nabídky a poptávky. Hodnota energií může reagovat na spoustu věcí, od počasí nebo geopolitické situace až po cenu emisních povolenek a chování dalších trhů, například ropného. 

V současnosti má velký vliv na cenu energií příroda (rok 2021 byl málo slunečný i málo větrný, takže fotovoltaika a větrné elektrárny dodaly menší množství energie) a pochopitelně také konflikt probíhající na Ukrajině. Značná část elektřiny je dnes vyráběná ze zemního plynu, jehož primárním dodavatelem je Rusko. Vzhledem k postoji evropských států k invazi a rozvazování obchodních vazeb s ruskou federací úměrně narůstá riziko, že se kohouty s plynem v následujících měsících zavřou. A toto riziko se promítá do ceny na trhu.

Skrze poptávkovou stranu má na cenu vliv i ekonomika jako celek. Pokud je v růstu, vznikají nové podniky a po elektřině i plynu je větší poptávka. V krizi naopak poptávka klesá, protože dochází k útlumu průmyslové spotřeby.

Obchodovaná elektřina se většinou dělí na dva základní produkty, kterými jsou tzv. base load a peak load. Base load si představte jako minimální kontinuální odběr elektřiny, v případě továrny jde například o svícení, chlazení, zkrátka ta elektrická zařízení, která běží nonstop. Zatímco peak load představuje špičky provozu. U stejné továrny by to byl kupříkladu moment, kdy běží naplno všechny stroje; na burze pak energie vztažená na pracovní dny od 8:00 do 20:00. S base loadem a peak loadem a především s poměrem mezi nimi v E.ONu pracujeme i na úrovni výpočtu ceny pro naše největší odběratele. Čím více peak loadu vůči base loadu zákazník odebírá, tím je jeho cena elektřiny vyšší.

Tip na úsporu: Čím přesnější energetický profil a diagram s predikovanou spotřebou zákazníci dodají – kupříkladu prokonzultovaný s energetiky, naplánovaný i s ohledem na případná rozšiřování či zužování provozu, tím přesnější cenu ve výsledku dostanou.

Obchodní přirážky

K základní ceně elektřiny, nakoupené na burze, následně energododavatelé kromě vlastní obchodní marže přidávají přirážky, které se dělí do dvou základních skupin:

A) Rizikové přirážky

Tento typ přirážek vyhodnocuje, jakým rizikem je obchodní vztah s daným zákazníkem. Společnosti si jej ohodnotí například na základě veřejně dostupných finančních výkazů či platební historie. Přirážka se odvíjí ale třeba i od toho, nakolik se odlišují zákazníkovy platební podmínky od těch základních – v případě E.ONu platby 100% záloh se splatností 14 dní po vystavení faktury. 

Tip na úsporu: Zkuste co nejvíce přizpůsobit svoje možnosti úhrady základním platebním podmínkám vašich dodavatelů.

B) Tržní přirážky

Tržní přirážky zohledňují aktuální situaci na trhu s energiemi a jeho stabilitu. Jednou z tržních přirážek je také hloubka trhu. To je ve zkratce množství nabídek, které jsou společnosti schopné získat, když poptávají produkt (např. energie na rok 2023). Produkty na bližší období jsou běžněji obchodované, a proto je na trhu nabídek více než u těch na vzdálenější období (např. energie na rok 2026).  

Tip na úsporu: Uzavírejte spíše kratší kontrakty, ideálně na 1 rok.

Dalším typem tržní přirážky je doba platnosti nabídky, kterou zákazník vyžaduje. Čím delší je taková platnost, tím většímu se dodavatel energie vystavuje riziku, že mu cena na trhu během dané doby unikne. Na základě komplexních modelů si takové riziko vyhodnotí a v ceně energií zohlední.  

Tip na úsporu: Vyžadujte spíše kratší platnost nabídky.

Některé dodavatelské společnosti, které během minulého roku vyhlásily bankrot, měly byznys model postavený v podstatě na spekulaci, že ceny energií půjdou s přibývajícími roky dolů. Z toho důvodu nezajišťovaly plné předpokládané množství hned po uzavření smlouvy se zákazníkem. Čekaly totiž na snížení ceny na trhu, čímž by se navýšila jejich marže při prodeji. Většinu posledních let tento přístup fungoval a alternativní dodavatelé mohli nabízet lepší cenové podmínky – až do doby, kdy se energie zdražila, jejich nakoupená zásoba se ztenčila, a proto bylo třeba akvírovat další megawatthodiny za ceny dalece přesahující ty, které měli ve smlouvách se svými klienty. Což v důsledku vedlo k obrovským ztrátám a ukončení činnosti těchto společností.

Zodpovědní dodavatelé naproti tomu bedlivě sledují situaci na trhu a nakoupí přesně to množství energie, které se svým zákazníkem domluvili. Zohledňují veškerá rizika (což samozřejmě zvedá ceny energií oproti alternativním dodavatelům, ovšem s nesrovnatelně větší celkovou stabilitou), nespekulují, nabízí cenu, která je aktuálně dostupná, a nevystavují zákazníka obchodnímu riziku. A stejným způsobem funguje při vytváření cen elektřiny i E.ON.