Nová míza pro solární panely: Fotovoltaika do každé rodiny?

Daniel Storch
7 min. čtení
Nový byznys

Vzhledem k posledním změnám a otřesům na energetické scéně momentálně nikdo příliš netuší, kam má zelená energie namířeno. Pokud se ale nezmění dosavadní směr, který byl nastolen už vloni na podzim, příznivci fotovoltaik se obávat nemusí. Pro ně po dlouhé noci konečně vychází slunce.

Podle vyjádření zástupců členských zemí Evropské unie na summitu ve Versailles by mělo k odstřižení od ruských energií dojít nejpozději do roku 2027. Z minulých let roztřesený energetický trh, jehož komodity již vloni vykazovaly desetiletá cenová maxima, čekají hodně zajímavé časy plné zvratů a zelenou energii s nimi. Ještě před ruskou invazí se nicméně blýskalo především solárním panelům a jejich uživatelům na lepší budoucnost. A nikde není psáno, že se jí skutečně nedočkáme.

Silná podpora ze strany státu

Cena solárních panelů meziročně stoupla, ale fosilní a jaderné elektrárny zdražily s ještě větší razancí. Budeme-li vycházet z údajů energetické společnosti pvXchange, uveřejněných v prosinci roku 2021, velkoobchodní cena fotovoltaických panelů meziročně stoupla o 19 %, zatímco elektřina v českých centrálních distribučních soustavách zdražila přibližně o 47 %. Znovu nastala chvíle přemýšlet o kolektorech. 

Míra finanční nákladnosti výstavby domácí solární elektrárny se logicky odvíjí od požadavků koncového uživatele. Cena se u jednotlivých dodavatelů liší, nicméně i tak ji lze alespoň částečně nastínit: zatímco nejmenší fotovoltaickou elektrárnu s výkonem 2,25 kWp lze pořídit do 250 000 Kč, cena těch největších s výkonem 9,9 kWp přesahuje půl milionu korun. A návratnost podobné investice? Opět záleží na spoustě proměnných, mezi něž spadá spotřeba, cena za elektřinu, velikost daného fotovoltaického projektu a velikost plochy vhodné k umístění solárních panelů, složitost instalace, typ a výkon střídače nebo i zvolený způsob akumulace. Přičemž neplatí, že výše výkonu se automaticky rovná vyšší ceně elektrárny. 

Annotation

Běžná doba návratnosti solární elektrárny každopádně bývá sedm až deset let a v jistých případech i méně. Co je ale nejdůležitější, v případě panelů se jde opřít o podporu státu, a to jak ve formě dotační, tak i symbolické, přičemž s ohledem na momentální dění lze víc než předpokládat, že tyto aktivity ze strany naší exekutivy nepominou, ba se možná znásobí. 

Programové prohlášení vlády z ledna letošního roku se jasně přiklání k jaderné energii. Kabinet Petra Fialy si vytyčil za cíl úsilí uznat atomovou energetiku jako udržitelnou aktivitu, přičemž zemní plyn měl být klíčovým transformačním palivem v procesu dekarbonizace. Jak to bude s plynem nyní, ví bůh. V dokumentu každopádně také zaznívá: „Přispějeme k rehabilitaci fotovoltaiky, protože ji považujeme v našich geografických podmínkách za klíčový obnovitelný zdroj. Přispějeme ke zřízení nových fotovoltaických zařízení na minimálně sto tisících střech do roku 2025.“ A oné podpory pro každého, kdo se rozhodl vsadit na udržitelnou energii ze slunce, už dnes není vůbec málo.

Nová zelená úsporám

Výše uvedené částky na pořízení solárních kolektorů a přináležející infrastruktury lze momentálně výrazně snížit s pomocí státních subvencí a dotačních pobídek.

Z první popsané domácí 2,25kWp elektrárny je možné odepsat 95 000 Kč, z druhé pak až 200 000 Kč, pokud splní předepsané podmínky. V ideálním případě dokáže dotace pokrýt až 50 % z celkových nákladů. To vše díky přeformulovanému podpůrnému programu Nová zelená úsporám, který přišel na svět v říjnu loňského roku a po letech stagnace dává české fotovoltaice impuls k dalšímu rozkvětu už jen tím, že by měl platit nejméně do roku 2025. A mimo jiné umožňuje solárníkům přemýšlet ve velkém.

Zatímco v minulosti bylo podmínkou dotace, aby domácnost spotřebovala alespoň 70 % vyrobené energie, tato překážka nyní padá. Na dvousettisícovou stimulaci již dosáhnou všechny fotovoltaické systémy do velikosti 10 kWp. A je možné mít i elektrárny větší. Ty se sice již podpory nedoberou, ale nepodléhají žádným limitům. Jen je třeba je zaregistrovat na Energetickém regulačním úřadě a mít k jejich provozování živnostenský list, protože v tomto případě už se jedná o podnikání. Každopádně co střecha unese, to se na ni vejde. 

Další novinkou pak je revize v oblasti bateriových úložišť. Zatímco předtím musela být kapacita baterií 1,25násobkem výkonu elektrárny, teď je minimální podporovaný poměr 1 : 1. Žádost je navíc nově možné kompletně podat online a k nabytí dotace už nebude potřeba energetický posudek. Kdo chce čerpat dotaci v plné výši, měl by ale myslet na to, že pro to bude třeba ještě něco vykonat. Nejlépe dopadnou ti žadatelé, kteří přijdou s plánem obsahujícím co nejvíc technologií, například se sestavou fotovoltaiky s úložištěm, která přebytky energie posílá do tepelného čerpadla či do wallboxu k dobíjení elektromobilů. Bez baterií naopak v podstatě nejde stropu subvence dosáhnout. A co jistě mnohé potěší, cesta k dotacím se usnadnila pro některé starší objekty. Je možné je čerpat například i na rekreační stavby, pokud jejich majitelé prokážou, že daný objekt má přidělené číslo popisné nebo evidenční a je alespoň 24 měsíců využíván k trvalému bydlení.

Jinými slovy zelená sluneční energie opět dostává zelenou a je zas o něco dosažitelnější masové produkci z kolektorů běžných uživatelů. I stát už se totiž odváží přiznat, že soláry mají své nezastupitelné místo v budoucnosti českého energetického mixu.

Související články

Zelené energotrendy 2022: Co nás čeká a nemine?

S příchodem nového roku bývá zvykem předpovídat, jaké vyhlídky nás v nadcházejících dvanácti měsících čekají. Energetika je odvětví, kde se skutečně radikální změny odehrávají jen pomalu, takže je namístě zůstat v odhadech při zemi. I tak je ale velká šance, že o následujících trendech, startupech a technologiích v průběhu roku 2022 a po něm ještě uslyšíme.
Víc najdete zde

Penězi proti oteplení: Kolik by stálo vítězství nad změnou klimatu?

Nachystejte si počítadla, budou lítat nuly. Peníze vládnou světu a skutečně by mohly výrazně zabodovat i jako nástroj boje proti klimatické změně. Planetární pokladnička by se ale otřásla v základech.
Víc najdete zde