- Všechna vyúčtování za energie vypadají podobně, bez ohledu na dodavatele. Obsahují totiž ze zákona povinné údaje. S orientací vám pomůže rozdělení faktury do tří částí: A (základní přehled a shrnutí), B (podrobný rozpis) a C (doplňující informace).
- Celkovou spotřebu (obvykle uvedenou v MWh) najdete na první straně i s případným přeplatkem/nedoplatkem.
- Pravidelným sledováním vyúčtování zjistíte, jak se vaše spotřeba energie vyvíjí. Náhlý nárůst vás může upozornit na poruchu zařízení nebo chybný odečet. Díky dlouhodobému přehledu také lépe odhadnete budoucí náklady a můžete upravit výši záloh na další období.
Jak se ve faktuře za energie vyznat: co znamenají části A, B, C
Pokud si pravidelně nekontrolujete stav elektroměru nebo plynoměru, je roční vyúčtování často jediným přehledem o vaší skutečné spotřebě i celkových nákladech za energie.
Ať už odebíráte energie od jakéhokoli dodavatele, vyúčtování vypadá vždy podobně. Faktura má danou strukturu, protože část údajů je povinná a její náležitosti určuje zákon i požadavky Energetického regulačního úřadu (ERÚ). Vyhláška o vyúčtování dodávek energií předepisuje, jaké části musí faktura obsahovat, aby byla srozumitelná a transparentní.
Vyúčtování se obvykle skládá z částí označovaných jako A, B a C.
Část A – řádná faktura za elektřinu: základní přehled a shrnutí
Část A je titulní strana vyúčtování, která slouží k rychlému přehledu o výsledcích spotřeby a obsahuje nejdůležitější údaje. Pokud nechcete vyúčtování řešit do detailu, klidně si s touto částí vystačíte.
V části A vždy najdete:
- Identifikační údaje – jméno zákazníka, adresa odběrného místa, číslo zákazníka a údaje o dodavateli.
- Platební údaje – celková fakturovaná částka, výše přeplatku nebo nedoplatku, termín splatnosti, způsob vyrovnání nebo číslo účtu dodavatele i zákazníka.
- Zúčtovací období – jasné vymezení termínu od–do, za který se energie vyúčtovávají.
- Shrnutí údajů – celkové množství dodané energie (tedy vaši spotřebu) a výši uhrazených záloh.
- Kontakt na zákaznickou linku – informace o tom, kde a jak lze vyúčtování reklamovat.
Část B – příloha k faktuře za elektřinu: podrobnější rozpad vaší spotřeby
Část B je nejobsáhlejší část faktury. Na několika stranách najdete přehled vyúčtování záloh i předpis budoucích záloh, přehled spotřeby, výpočty plateb i technické údaje o měření.
Vždy zde najdete:
- Adresu a identifikační číselný kód odběrného místa (tzv. EAN u elektřiny, EIC u plynu).
- Rozpad cen za dodávku energií i souvisejících služeb a regulačních poplatků.
- Přehled záloh – seznam všech plateb, které jste za dané období zaplatili.
- Stavy měřidel – počáteční a konečné stavy elektroměru nebo plynoměru a způsob jejich zjištění (odečet distributorem, samoodečet nebo odhad).
Část C – informace pro zákazníky: doprovodné informace
Závěrečná strana vyúčtování, Část C, vysvětluje důležité pojmy a použité zkratky, doplňuje informace o reklamacích, užitečné odkazy, kontakty nebo datum nejbližší změny produktu nebo ceny.
V části C najdete:
- Informace o reklamaci.
- Smluvní termíny (datum, kdy končí smlouva nebo se mění cena).
- Rozpis, z jakých zdrojů byla například elektřina vyrobena a kde najdete informace o dopadech na životní prostředí.
- Užitečné odkazy a srovnávače.
- Kompletní kontakty na Energetický regulační úřad a Ministerstvo průmyslu a obchodu.
Nové povinné údaje na vyúčtování od roku 2026
Od 1. ledna 2026 se novelou vyhlášky č. 443/2025 Sb. (vydané Energetickým regulačním úřadem) rozšířily povinné údaje, které dodavatelé musí na vyúčtování uvádět – zejména v oblasti plynárenství (sjednocují se tak s přísnějšími standardy platnými pro elektřinu). Nově musí každé vyúčtování plynu obsahovat:
- termín ukončení smlouvy (u smluv na dobu určitou),
- informace o právu na změnu dodavatele a délce výpovědní doby,
- odkazy na srovnávače cen a energetické poradny,
- informace o dopadech dodaného plynu na životní prostředí (emise CO₂),
- informace o původu plynu,
-
srovnání s „průměrným zákazníkem“ – tedy s domácností s obdobným typem spotřeby (například podobnou distribuční sazbou i způsobem využití energie).
Další užitečné údaje: kde je na faktuře najdete a k čemu se hodí
| Užitečný údaj | Kdy ho potřebujete | Kde je na faktuře |
|---|---|---|
| EAN/EIC. Jde o unikátní 18místné číslo, které slouží jako identifikátor vašeho odběrného místa (EAN u elektřiny, EIC u plynu). | Při změně dodavatele, přepisu energií nebo třeba hlášení závady přes distributora. Funguje napříč všemi dodavateli a distributory energií. | Obvykle na první straně faktury v části s identifikací odběrného místa, případně v hlavičce na dalších stranách v části B. |
| Číslo místa spotřeby. Identifikátor, který dodavatel používá pro evidenci vašeho odběrného místa. Je spojeno s konkrétním elektroměrem nebo plynoměrem. | Při komunikaci přímo s dodavatelem – reklamace, změna údajů, dotazy k odběrnému místu. | Podobně jako EAN – buď v hlavním přehledu na první straně, nebo v části B v záhlaví. |
| Zákaznické číslo. Identifikátor osoby nebo firmy, která má s dodavatelem uzavřenou smlouvu. Může pod sebou sdružovat více čísel míst spotřeby (například byt i chatu na jednu fakturu). | K vaší identifikaci při hovoru se zákaznickou linkou nebo registraci do mobilní aplikace dodavatele. | Obvykle v záhlaví faktury, v části A i B, někdy bývá označeno jako „číslo zákazníka“ nebo „klient ID“. |
| Distribuční sazba. Sazba, která určuje, jak se účtuje distribuce elektřiny k vám domů (jednotarifní či dvoutarifní). | Když chcete zjistit, zda máte jednotarifní nebo dvoutarifní sazbu, zda můžete využívat levnější noční proud nebo kolik jeho využíváním už šetříte. | V části B vyúčtování v rozpisu plateb – sloupeček označený „DI sazba“ nebo „Distribuční sazba“. |
| Celkové roční náklady. Součet všech nákladů za odebranou energii a regulované služby za dané období. | Při žádosti o příspěvek na bydlení nebo k rychlému přehledu ročních výdajů. | Na první straně vyúčtování (část A) ve shrnující přehledové tabulce spolu s přeplatkem/nedoplatkem. Může být označeno jako „Celkové náklady“ nebo „Faktura celkem“. |
Zákazníci E.ONu mají všechny klíčové informace pohromadě v aplikaci Energie24. Jsou tak kdykoliv po ruce a nemusíte je dohledávat ve vyúčtování nebo starších fakturách.
Podívejte se detailně, co všechno vyčtete na faktuře za elektřinu >>
Jak z faktury vyčíst spotřebu a proč je uvedená v MWh
Svou spotřebu za dané období najdete hned na první straně vyúčtování, obvykle v přehledové části spolu s výslednou částkou k úhradě (nedoplatkem) nebo přeplatkem. Pokud chcete vědět podrobnosti (například rozdělení podle tarifů), najdete je v detailním rozpisu na dalších stranách faktury.
Spotřeba energií se na vyúčtování udává většinou v megawatthodinách (MWh), které ukazují, kolik energie jste za dané období spotřebovali.
- U elektřiny je to jednoduché – elektroměr měří přímo spotřebovanou elektrickou energii a proto se na faktuře uvádí rovnou v kWh nebo MWh.
- U plynu je to trochu složitější – plynoměr měří objem v metrech krychlových (m³), tedy kolik plynu proteklo do vaší domácnosti. Cena se ale neúčtuje podle objemu, nýbrž podle energie, kterou plyn obsahuje. Proto se naměřený objem přepočítává podle výhřevnosti plynu v daném období na kWh nebo MWh. Díky tomu platíte za skutečně dodanou energii.
Kde najdu na faktuře spotřebu plynu v kubících?
Naměřenou spotřebu plynu v m3 na faktuře nenajdete. Pokud si chcete ověřit, že údaj z vyúčtování odpovídá vaší zapsané spotřebě z plynoměru, musíte sáhnout k přepočtu. Orientačně platí, že 1 m3 zemního plynu = 10,55 kWh energie.
- Pokud chcete zjistit, kolik energie obsahuje určitý objem plynu v kilowatthodinách, počet metrů krychlových vynásobte hodnotou 10,55.
- Chcete-li naopak vědět, kolik kubíků plynu odpovídá určitému počtu kilowatthodin, počet kWh vydělte číslem 10,55.
Pro převod na megawatthodiny platí, že 1 MWh = 1 000 kWh.
Nebo použijte naši kalkulačku pro převod jednotek u plynu >>
Proč je cena na faktuře tak složitá a odkud se bere
Největší zádrhel při čtení faktury bývá samotná cena. Ta se totiž skládá ze dvou složek:
- částky, kterou určuje váš dodavatel (tzv. obchodní část ceny)
- a částky, kterou stanovuje stát (tzv. regulované položky).
Právě kombinace těchto dvou složek ceny a jejich rozpis v různých tabulkách často působí zmateně a faktura se obtížně čte. Stačí přitom vědět, že:
- Obchodní část ceny = cena, kterou určuje váš dodavatel a máte ji v ceníku. Zahrnuje cenu za samotnou energii (cenu za kWh). Této složce se někdy říká také obchodní složka elektřiny (takto ji vidíte nazvanou v aplikaci Energie24) nebo silová složka ceny.
- Regulované položky = cena, kterou určuje stát prostřednictvím Energetického regulačního úřadu (ERÚ). Jsou prakticky stejné pro všechny zákazníky v daném distribučním území a v dané distribuční sazbě – bez ohledu na to, u kterého dodavatele máte smlouvu. Patří sem například distribuce energie nebo poplatek za rezervovaný příkon.
Velmi hrubě tvoří regulované položky přibližně 52 % ceny elektřiny a 26 % ceny plynu. Více se o skladbě ceny dozvíte v článku Z čeho se skládají ceny elektřiny a plynu.
Zdražení energií není vždy vina dodavatele
Pokud se změní regulované položky, může se vám zvýšit celková cena na faktuře – i když dodavatel svou cenu nezměnil a účtuje vám pořád stejně. Jak poznat, kde ke změně ceny došlo? Podívejte se ve faktuře na tyto dvě položky (obě je najdete v části B):
- Výpočet platby za dodávku elektřiny/plynu – to je cena za samotnou energii. Její zvýšení/snížení signalizuje, že cenu změnil váš dodavatel.
- Výpočet platby za související služby v elektroenergetice/plynárenství – sem spadají regulované položky jako distribuce nebo systémové platby. Pokud se zvýší tyto poplatky, nejde o změnu ceny ze strany dodavatele, ale ze strany regulátora. Cena se o tuto částku zvýší všem zákazníkům v České republice a vy to nemůžete nijak ovlivnit.
Vysoký a nízký tarif: kde je zjistíte a k čemu je to dobré
O tom, kolik za odebranou elektřinu zaplatíte, rozhoduje mimo jiné tzv. distribuční sazba. Rozlišuje se:
- Jednotarifní sazba: elektřina se vám účtuje stejnou cenou po celý den. Ve vyúčtování ji najdete pod označením D01d nebo D02d (pro místa s minimálním odběrem nebo běžnou domácnost). Veškerá elektřina se spotřebovává v tzv. vysokém tarifu.
- Dvoutarifní sazba: cena se během dne střídá mezi vysokým (VT) a nízkým (NT) tarifem, přičemž VT označuje běžnou cenu elektřiny během denních špiček, NT zase levnější elektřinu v době nižší spotřeby (tzv. „noční proud“). Existuje více sazeb podle druhu spotřeby, například D25d pro ohřev vody v bojleru, D56d pro vytápění tepelným čerpadlem a další.
Distribuční sazbu najdete ve svém vyúčtování (v části B) většinou ve sloupečku označeném jako DI sazba. Na faktuře pak uvidíte spotřebu rozdělenou zvlášť pro vysoký tarif (VT) a zvlášť pro nízký tarif (NT). Díky tomu zjistíte, kolik elektřiny jste odebrali v levnějším a kolik v dražším tarifu, a kolik jste tím ušetřili.
Dvoutarifní sazba se vyplatí domácnostem s vyšší spotřebou elektřiny, kterou využívají třeba pro vytápění tepelným čerpadlem nebo pro ohřev vody v bojleru.
Změnu distribuční sazby řeší distributor. Ten také posuzuje, na jakou sazbu máte nárok – jednotlivé sazby jsou totiž navázány na technické vybavení domácnosti a nelze si je zvolit libovolně. Distributor vás obvykle upozorní, pokud vidí, že profil vaší spotřeby odpovídá jiné sazbě.
Pokud ale plánujete instalaci nového většího elektrického zařízení (například tepelného čerpadla, elektrokotle nebo fotovoltaiky), je dobré si změnu distribuční sazby pohlídat a případně ji s distributorem vyřídit.
Jak si ověřit přeplatek a nedoplatek za energie
Vyúčtování energií ukazuje, kolik jste během roku zaplatili na zálohách a kolik Kč stojí energie, kterou jste spotřebovali. Rozdíl mezi těmito částkami určuje, zda máte přeplatek nebo nedoplatek. Na faktuře to najdete v hlavním přehledu na první straně faktury (část A).
Pokud si chcete výsledek sami spočítat:
- Najděte si celkovou spotřebu a cenu za dodanou energii (pozor: v části B, kde je rozepsaná spotřeba a jednotlivé složky ceny, jsou částky uváděny bez DPH – pokud chcete zjistit, kolik reálně zaplatíte, je potřeba nakonec připočítat DPH ve výši 21 %).
- Sečtěte všechny zaplacené zálohy.
- Porovnejte cenu spotřebované energie se zaplacenými zálohami. Pokud zálohy převyšují cenu spotřebované energie, máte přeplatek. Pokud zálohy nedosahují ceny spotřebované energie, vznikl vám nedoplatek.
Kdy chodí vyúčtování elektřiny a plynu a jaké období pokrývá
Roční vyúčtování energií chodí většinou na jaře mezi březnem a květnem. Vystavuje se za období přibližně jednoho roku (ne nutně kalendářního) – obvykle se zúčtovací období počítá od data, kdy jste začali energii odebírat, nebo podle obvyklého cyklu dodavatele.
- Nový zákazník: Pokud jste k dodavateli přešli třeba v červnu, první vyúčtování pokryje období od června do data, kdy dodavatel obvykle vystavuje roční vyúčtování (např. v březnu následujícího roku).
- Běžný zákazník: Po první faktuře se roční cyklus ustálí a vyúčtování se počítá klasicky za cca 12 měsíců (může to být o pár týdnů více či méně, ze zákona ale nesmí být zúčtovací období delší než 14 měsíců). Například dodavatel může vyúčtování počítat vždy od března do února, aby do něj zahrnul celou zimní sezónu, kdy je spotřeba nejvyšší.
Přesný rozsah zúčtovacího období najdete na úvodní straně faktury (část A). Vždy ho zkontrolujte, je pro vás důležité – pokud totiž víte, jaké období vyúčtování pokrývá, můžete si porovnat svou spotřebu energie s předchozím obdobím.
Co dělat po obdržení vyúčtování elektřiny a plynu?
- Zkontrolujte, jaké zúčtovací období faktura pokrývá – ujistěte se, že odpovídá době, kdy jste energii odebírali.
- Ujistěte se, že uvedená spotřeba odpovídá spotřebě, kterou jste očekávali – pokud se vám zdá spotřebované množství výrazně vyšší, než by mělo být, zkontrolujte stav elektroměru nebo plynoměru.
- Ověřte správnost měření – aktuální stav elektroměru nebo plynoměru by měl být o něco vyšší, než je údaj ve vyúčtování (tzv. konečný stav, který proběhl před několika dny nebo týdny). Rovněž si ověřte, že počáteční stav uvedený na vyúčtování se shoduje s konečným stavem na minulé faktuře.
Pokud najdete nesrovnalosti, kontaktujte svého dodavatele a vyúčtování reklamujte.
Na základě výsledku vyúčtování si případně upravte výši záloh. Pokud máte velký přeplatek, snižte je, a pokud naopak doplácíte, platby navyšte. Uděláte to pohodlně i přes mobilní aplikaci dodavatele. Často úpravu záloh navrhne nebo přímo udělá sám dodavatel.
Existují i další typy vyúčtování energií
V článku popisujeme zejména řádnou roční fakturu, kterou dostáváte pravidelně každý rok a pokrývá zhruba 12 předchozích měsíců. Kromě toho ale existuje ještě:
- Mimořádné vyúčtování – vystavuje se jen při nestandardních situacích, například při stěhování, změně dodavatele či tarifu.
- Zjednodušené (zúžené) vyúčtování – na rozdíl od obsáhlého ročního vyúčtování zahrnuje jen základní údaje: celkovou částku, přijaté zálohy a výsledek (doplatek/přeplatek), to je vše. Zasílá se na vyžádání, nejčastěji měsíčně nebo čtvrtletně. Využívají ji hlavně zákazníci s nízkou spotřebou nebo ti, kteří si nepřejí detailní vyúčtování.
- Opravné vyúčtování – slouží k opravě chyb v předchozích vyúčtováních, třeba v případě nesprávného odečtu nebo špatně započítané zálohy.
Většinu typů vyúčtování dnes můžete dostávat také v elektronické podobě – do e-mailu nebo zákaznického portálu vašeho dodavatele, což vám urychlí přístup k fakturám.
Nejčastější otázky ohledně vyúčtování za elektřinu a plyn
Faktura mi ještě nepřišla, a přitom loni touto dobou jsem ji už měl. Jak je to možné?
Fakturu (vyúčtování) vám dodavatel vystaví, jakmile od distributora dostane odečet stavu elektroměru nebo plynoměru. Termíny se každý rok liší podle toho, kdy distributor měřidla odečte. Proto každý rok můžete dostat fakturu o pár dní dřív, nebo později (podle zákona může zúčtovací období trvat až 14 měsíců, ale ne déle).
Faktura za plyn se mi zdá moc vysoká, čím to může být?
U faktury se vždy dívejte na období, za které byla vystavena (tzv. zúčtovací období). Důvodem pro vysokou fakturovanou částku může být třeba to, že jde o mimořádnou fakturu za zimní období a vy topíte elektřinou nebo plynem. Protože máte zálohy rozložené na celý rok, zvýšenou zimní spotřebu nepokryjí.
Proč mi dodavatel navyšuje zálohy na další období?
Výše záloh se určuje tak, aby ideálně pokryly předpokládané náklady na spotřebu elektřiny/plynu a regulované platby. Při výpočtu se vychází z předpokládané roční spotřeby a z možnosti, že se cena energií v dalším období změní. Pokud se vám spotřeba nebo cena snížila, můžete si zálohy upravit, případně vám dodavatel sám zálohy sníží.
Proč nemám ve faktuře započteny všechny zaplacené zálohy?
Někdy se stane, že vaše poslední záloha byla splatná až po provedení odečtu elektroměru nebo plynoměru. Tato platba se pak do faktury nezapočítá, protože plán záloh je uzavřený a zálohy, které přijdou později, se převedou do dalšího fakturačního období.
Kdy a jak mi přijde přeplatek?
Přeplatek dostanete způsobem, který máte nastavený i pro placení případného nedoplatku: Buď ho dostanete na účet, který je uvedený u vaší smlouvy na elektřinu nebo plyn v systému (na účtu ho budete mít v den splatnosti faktury), nebo složenkou či poštovní poukázkou typu B (nejpozději do data splatnosti faktury) – přeplatek si poté vyzvednete na kterékoli pobočce České pošty.
Jak zaplatit nedoplatek?
Záleží na tom, jaký způsob plateb máte pro úhradu přeplatku nebo nedoplatku nastavený. To si jednoduše ověříte v zákaznickém portále. Pokud zálohy a faktury platíte přímým inkasem z účtu, dodavatel si z něj sám nedoplatek strhne. Jestliže hradíte faktury klasicky převodem, nedoplatek zaplatíte stejně.
Další otázky ohledně faktur/vyúčtování za energie zodpovídáme zde >>
Mohlo by vás také zajímat:
Jaký je rozdíl mezi distributorem a dodavatelem elektrické energie
