- Energetický mix říká, z jakých zdrojů se v dané zemi, oblasti nebo například firmě vyrábí energie. Vypadá třeba takto – 40 % uhlí, 20 % jádro a 40 % slunce.
- Výpočty zahrnují jak energii z elektráren a dalších výroben, která jde do sítě, tak i domácí výrobu či výrobu elektřiny v dopravě.
- Cílem vyspělých zemí je, aby co největší podíl v energetickém mixu měly obnovitelné zdroje a naopak co nejmenší fosilní paliva typu uhlí nebo plyn.
Kolik energie vyrábíme z jádra, kolik z větru
Energetický mix popisuje z jakých zdrojů a v jakých poměrech se vyrábí energie. Jedná se o důležitý ukazatel pro plánování energetické politiky.
Pokud má země energetický mix, kde převládá uhlí, znamená to větší environmentální zátěž a potenciální tlak na přechod k zelené energii. Naopak země s vysokým podílem obnovitelných zdrojů zase ukazuje zaměření na ekologii a inovace, může nicméně čelit výzvám s kolísáním výroby energie.
Primární vs. sekundární zdroje energie
Mezi primární zdroje řadíme ty, které pochází z přírody a které nelze vyrobit. Dělíme je na zdroje neobnovitelné a obnovitelné.
Neobnovitelné zdroje energie:
- fosilní paliva, tedy ropa, zemní plyn a uhlí,
- jaderné palivo.
Obnovitelné zdroje energie:
- voda,
- vítr,
- slunce;
- biomasa,
- geotermální zdroje.
Sekundární zdroje představují energii, která vzniká jako vedlejší produkt lidské činnosti nebo recyklace. Patří sem:
- komunální odpad,
- vyjeté oleje,
- skládkové plyny,
- odpadní teplo.
Globální energetický mix
V globálním energetickém mixu z roku 2024 převažují neobnovitelné zdroje energie (tvoří cca 65 %), nejvíc energie se vyrobilo z uhlí a zemního plynu. Podíl obnovitelných zdrojů byl cca 35% a podle prognóz (například od International Energy Agency) se bude do budoucna zvyšovat.
Podle reportu EMBER bylo v roce 2024 celosvětově produkováno 30 761 TWh energie a energetický mix vypadal následovně:
Neobnovitelné zdroje: cca 65 % (20 148 TWh)
- Uhlí: 34,4 % (10 587 TWh)
- Zemní plyn: 22,1 % (6 796 TWh)
- Jaderná energie: 8,99 % (2 765 TWh)
Obnovitelné zdroje: cca 35 % (10 613 TWh)
- Voda: 14,4 % (4 417 TWh)
- Vítr: 8,12 % (2 497 TWh)
- Slunce: 6,92 % (2 130 TWh)
- Ostatní obnovitelné zdroje (biomasa, geotermální, aj.): 5,10 % (1 569 TWh)
Energetický mix v České republice
Údaje Energostatu, se kterými pracuje report od OENERGETICE.cz, ukazují, že v energetickém mixu v Česku v roce 2024 výrazně převažovala výroba z jaderných a uhelných elektráren. Podíl obnovitelných zdrojů byl zhruba 20%.
Celková výroba elektřiny v Česku v roce 2024 činila cca 68,7 TWh, což představuje mírný pokles oproti předchozím rokům. Takto vypadal energetický mix:
Neobnovitelné zdroje: cca 80 % (55,3 TWh)
- Jaderná energie: 41,0 % (28,2 TWh)
- Uhlí: 34,2 % (23,5 TWh)
- Zemní plyn: 5 % (3,4 TWh)
- Ostatní fosilní paliva: 0,3 % (0,2 TWh)
Obnovitelné zdroje: cca 20 % (11,3 TWh)
- Biomasa a bioplyn: 7,0 % (4,8 TWh)
- Solární energie: 5,5 % (3,8 TWh)
- Vodní energie: 3,5 % (2,4 TWh)
- Ostatní zdroje: 0,5 % (0,3 TWh)
Přestože se podíl obnovitelných zdrojů v českém energetickém mixu postupně zvyšuje, stále je výrazně nižší oproti tradičním fosilním a jaderným zdrojům. Cesta k energetické tranzici tak bude vyžadovat další cílené kroky a významné investice.
Mezi země se „zeleným“ energetickým mixem patří například Norsko, Švédsko, Island či Francie (ta ho má díky velkému podílu jádra). Naopak mezi země, kde převažují neobnovitelné zdroje, spadá Polsko, Indie nebo Čína. Ačkoliv je Čína největším světovým producentem elektřiny z obnovitelných zdrojů, zároveň vyrábí více než polovinu elektřiny z uhlí.
