Co je pasivní dům

Má kompaktní tvar, vzduchotěsný obal, okna směrem na jih a stále větrá, aniž by přitom ztrácel příliš mnoho tepelné energie. Pasivní dům je vlastně logickým vyústěním moderní architektury. Harmonizuje lidské potřeby tepla a čerstvého vzduchu, abyste mohli pořád volně dýchat, ale přitom nevypouštěli drahocennou energii otevřenými okny. Díky chytrému a automatizovanému větrání potřebuje pasivní dům vytápět jenom cca 15 až 20 dní ročně, takže vyúčtování za palivo nebo elektřinu tvoří jenom malý zlomek domácích výdajů.

Pasivní dům dostal trošku zavádějící přídavné jméno. Ve skutečnosti velmi efektivně využívá tepelnou energii, kterou v různém množství vyzařují zapnuté spotřebiče, živí tvorové a slunce. Typický dům v pasivním standardu není příliš členitý, protože kompaktní tvar lépe drží teplo. V ideálním případě je orientovaný směrem k jihu, kde vídáme „polední sluníčko“. Pasivní dům je samozřejmě chráněný kvalitní izolací, aby tepelná energie neunikala tenkými zdmi, popraskanými okenními rámy nebo děravými dveřmi. Ale tohle všechno by nemělo smysl, kdybychom větrali postaru!

Máme důkladně větrat a platit více za topení, anebo ušetřit a mít doma vydýcháno? Pasivní dům udržuje stále příjemné mikroklima, aniž byste museli řešit palčivé dilema. Větrání probíhá průběžně a automaticky, bez průvanu a plísní. Moderní technologie přivádí zvenčí čerstvý vzduch, který v takzvané rekuperační jednotce zahřeje teplem vydýchaných a odváděných plynů. Alergici a astmatici také ocení filtrační systém, který zbavuje čerstvý vzduch prachu a dalších nečistot.

Shrňme pozitiva a poctivě přiznejme taky negativa. Pasivní dům skoro vůbec nepotřebuje vytápění, přitom automaticky větrá a udržuje normální pokojové teploty.

Jsou v průměru dražší než běžná novostavba, ačkoli nejlepší architekti dokážou rozdíly v nákladech smazat. Dobrý projekt zohledňuje polohu parcely, orientaci vůči slunečnímu svitu, stejně jako plochu zdí a střechy. Zimním mrazům čelí kvalitní izolací a větráním s rekuperací tepla, letní přehřátí nedovolí například stíněním (žaluziemi). Realizace včetně zateplení a techniky prodražuje pasivní domy obvykle o 20 %.

Finanční návratnost investice můžeme jenom odhadovat, protože neznáme budoucí ceny energií. Pro orientační představu předpokládejme, že takzvané pasivní standardy prodraží stavbu o 400 000 Kč a potom ročně ušetříte 20 000 Kč za vytápění. Návratnost investice následně vychází na 20 let. Anebo můžete vložené peníze získat rychle prodejem. Pasivní domy mají totiž podstatně vyšší, až dvojnásobnou tržní hodnotu oproti staré zástavbě.  

Spotřebu na vytápění uvádíme podle Centra pasivního domu, cenu za vytápění počítáme podle průměrné ceny 1,46 Kč/kWh zemního plynu, při obytné ploše zástavby 120 m².

Ale vzhledem k pořizovací ceně a nízké spotřebě energie vycházejí v pasivním domě ekonomicky výhodně například elektrické přímotopy.

Pokud uvažujete o pasivním domě a hledáte informace, zkuste organizaci Centrum pasivního domu. Ta vám poradí, jak rozvrhnout rozpočet, doporučuje vybrané architekty a materiály, posuzuje konkrétní projekty a navrhuje řešení nastalých potíží. Za svoje peníze dostanete odpovědi na třeba následující otázky:

• Na co stačí moje zamýšlená finanční investice?
• Jaké architekty doporučují? 
• Jakou konstrukci domu a stavební technologii zvolit?
• Jak mám řešit konkrétní problémy, vzniklé při plánování a realizace stavby?