Po moři i potrubím. Kudy proudí plyn do Evropy?

21. 7. 2022 Redakce
10 min. čtení
Ekonomika

Od loňského zdražení se zemní plyn stal vysoce sledovanou komoditou. Vše navíc umocnily i současné události na Ukrajině, v jejichž souvislosti je tato surovina jedním z geopolitických nástrojů. Ponechme ale politiku stranou a podívejme se, kudy a odkud se vlastně plyn do Evropy dostává. A zkontrolujeme také stav českých zásobníků na plyn.

Zemní plyn se do Evropy dostává několika cestami z různých regionů. Mezi mediálně nejsledovanější plynovody současnosti patří Nord Stream, který přivádí plyn z Ruska do Německa a jehož druhou větev Nord Stream 2 Německo zatím nespustilo. Možností, kudy plyn do Evropy přivést, je však samozřejmě více.

Zemní plyn se stal jedním z účinných nástrojů velmocenské politiky a Česká republika, podobně jako celá Evropa, hledá a snaží se diverzifikovat jeho cesty od nalezišť ke spotřebitelům. A to mnohdy není jednoduché ani levné. Nicméně s rostoucí cenou plynu se začínají vyplácet i další způsoby dopravy, než jen cesta potrubím mezi státy. Německo i Polsko budují přístavní terminály pro přepravu zkapalněného zemního plynu, svou roli bude hrát i zvyšující se produkce ekologického CNG v bioplynových stanicích. Možnosti tu jsou a je jen na nás, jak je v budoucích letech využijeme.

Historie plynovodů v souvislosti s územím Česka a Slovenska sahá hluboko do 20. století a je samozřejmě poplatná tehdejšímu politickému uspořádání. Každopádně ale výstavba velkých plynovodů v druhé polovině 20. století vedoucích z tehdejšího Sovětského svazu směrem na západ mimo jiné umožnila větší rozšíření zemního plynu jako čistého paliva a postupné opuštění technologicky zastaralého svítiplynu.

Podíly zemního plynu v Evropě podle původu nebo způsobu dopravy. Data za květen 2022. Zdroj: ENTSOG

Plynovody – z východu, severu i jihu

Jedněmi z velkých infrastrukturních staveb, které mají vliv na dopravu plynu z východu na západ, jsou plynovody BratrstvíSojuz. Ty dopravují plyn z Ruska od hranic s Kazachstánem na Ukrajinu a pak dále plynovodem Transgas na Slovensko, do České republiky a následně do Rakouska a Německa. Například druhý jmenovaný Sojuz, dokončený v 70. letech 20. století, může dopravovat až 26 miliard m3 plynu ročně. Obě tyto stavby pomohly tehdejšímu Československu s přechodem od tuhých paliv a svítiplynu k většímu užívání ekologičtějšího zemního plynu.

Dalším velkým infrastrukturním projektem, jemuž se však nevyhnuly současné politické problémy, je Nord Stream vedoucí z Ruska po dně Baltského moře do Německa. Jedním z cílů budování takto složité podmořské stavby (jedná se o nejdelší podmořský plynovod na světě) bylo vyhnout se tranzitním problémům. A samozřejmě také tranzitním poplatkům.

Plynovod Nord Stream 1 byl dokončen v roce 2011, stavba se neobešla bez politických kauz, výhrady měly také ekologické organizace. Dnes může Nord Stream dodávat do Německa a přes plynovod OPAL i do Česka 55 miliard m3 plynu ročně. Loni byla dokončena druhá souběžná větev Nord Stream 2 s podobnou kapacitou. Tento plynovod ale zatím nebyl v důsledku ruské agrese na Ukrajině uveden do provozu.

Dalšími velkými plynovody vedoucími z Ruska jsou JamalTurkstream. První z nich vede přes Bělorusko do Polska, Turkstream pak dodává zemní plyn z Ruska do Turecka a výhledově jej bude přivádět i do jižní Evropy. Z Ázerbájdžánu pak vede do Turecka nový (dokončen v roce 2020) plynovod TANAP, jenž Evropě zpřístupnil zemní plyn z ázerbájdžánských ložisek.

Z jižní strany je Evropa připojena k plynu z Libye a Alžírska. Tyto plynovody zásobují hlavně Itálii a Španělsko. Naopak ze severní strany proudí do Evropy zemní plyn z Norska. Norsko zásobuje hlavně Belgii, Francii a Německo. Podle dat Eurostatu se norský plyn podílí na německé spotřebě zhruba jednou pětinou a historicky byl zasmluvněn také pro ČR.

Doprava LNG do Evropy poroste

Vzhledem k vysokým cenám zemního plynu se i v Evropě začíná vyplácet dovoz jeho zkapalněného varianty – LNG. Tankery, které LNG do Evropy dopravují, vyplouvají obvykle z USA a Kataru. Roční dovoz LNG do Evropy se podle Eurostatu pohybuje okolo 80 miliard m3 plynu – je to objem přibližně srovnatelný s plynovody Nord Stream 1 a Sojuz. V Evropě v současné době funguje třicet terminálů na dovoz LNG. Dalších 6 se staví a 22 nových projektů se plánuje. Nový LNG terminál má v plánu postavit rovněž Polsko, které se chce od zemního plynu z Ruska výhledově úplně odpoutat.

V případě LNG se projevuje nevýhoda Česka jakožto vnitrozemského státu. Plyn by k nám takto proudil nejspíše z německých terminálů, protože s Německem jsme dobře propojeni stávající plynovou infrastrukturou. Podle odborníků je kapacita současných terminálů poměrně dostatečná, kritickým bodem je spíš velká vytíženost tankerů.

Co nahradí plyn z Ruska?

Podle statistik Eurostatu se ruský zemní plyn podílí na Evropské spotřebě zhruba ze 46 %, v Česku je to podle dat Sdružení evropských přepravců plynu ENTSOG přibližně 53 % spotřeby. A to nejsou zrovna malá čísla. Nahradit ruský plyn nebude úplně jednoduché a půjde o dlouhodobý proces, který v sobě zahrnuje jak určitou změnu energetického paradigmatu, tak i rozvoj dalších distribučních cest. V prvé řadě půjde hlavně o zvýšení dodávek u stávajících „neruských“ cest plynu – plynovodů z Alžírska a Norska. A v delším časovém horizontu možná také z Nigérie, která má na africkém kontinentu největší přírodní zásoby. Zde je však hlavním problémem chybějící infrastruktura.Stále více by se v dovozu plynu mělo uplatňovat zmíněné LNG, zejména jeho dovoz z USA. Dalším dílkem do skládačky jsou také obnovitelné zdroje energie – především bioCNG.

Úplně nahradit plyn z Ruska bude složité, drahé, avšak mělo by to být reálné, a to poměrně brzy. Evropský thinktank Bruegel, který na toto téma nedávno přinesl rozsáhlý analytický materiál, tvrdí, že: „…pokud bude EU nucena nebo ochotna nést náklady, mělo by být možné nahradit ruský plyn již pro příští zimu, aniž by došlo k devastaci hospodářské činnosti, mrznutí lidí nebo narušení dodávek elektřiny. Bude však potřeba revidovat desítky předpisů, přehodnotit obvyklé postupy a operace, rychle utratit spoustu peněz a přijmout těžká rozhodnutí.“

Kam s plynem na topnou sezónu? Do zásobníků

Evropské státy také letos kladou větší důraz na naplnění zásobníků s plynem. To je však finančně náročné pro dodavatele, kteří musejí nakupovat plyn na příští topnou sezonu za současné vyšší ceny. „Ministerstvo průmyslu a obchodu v květnu vydalo krizové opatření, které by mělo usnadnit naplnění zásobníků s plynem na požadované úrovně (80 % k 1. 11.). Zároveň je ve schvalovacím procesu novela Energetického zákona, která by měla pomoci ČR čelit významným omezením dodávek zemního plynu. Pro dodavatele ani zákazníky by to nebylo jednoduché, ale z hlediska energetické bezpečnosti Česka jde o důležitou věc,“ popisuje zásobování plynem Jiří Mlynář, vedoucí nákupu energie ze společnosti E.ON.

Podle údajů belgické společnosti Gas Infrastructure Europe, jež poskytuje statistiky naplnění evropských plynových zásobníků, má Česká republika v červenci (21. 7. 2022) v zásobnících uskladněno zhruba 33 TWh plynu, což je přibližně 76 % jejich kapacity. Stav plynových zásobníků je možné sledovat online přímo na stránkách GIE AGSI+. Zásobníky v Česku přitom mohou poskytnout něco málo přes třetinu celé roční spotřeby zemního plynu. Dostát požadavku MPO na 90% naplněnost by mělo být reálné.


Pořiďte si i vy na střechu firmy vlastní solární panely

Solární elektrárna

Pracujte na energetické soběstačnosti svojí firmy a pořiďte si fotovoltaickou elektrárnu. Ozvěte se nám a začněte si sami vyrábět čistou elektřinu.

Související články

Usazeniny sulfidu měďného v plynových armaturách
Plynárenské společnosti zaznamenaly na konci uplynulé topné sezony na některých odběrných místech tvorbu sulfidu měďného, který může způsobovat různé problémy v armaturách. Navzdory mediálnímu ohlasu se jedná pouze o nižší desítky případů a na vině není kvalita zemního plynu, ale spíš zanedbaná údržba. Co je dobré o tomto jevu vědět?
Víc najdete zde
Jak je to s platbou za jistič
Možná jste si někdy v e-mailu nebo na sociálních sítích všimli poplašné zprávy o zbytečných platbách za pronájem jističe. A možná jste netušili, že jde o tzv. hoax, tedy lživou informaci, která ve vás má vyvolat emoce. Jak je to opravdu s pravidelnými platbami za jistič? Na to vám odpovíme fakty. 
Víc najdete zde