Energetika a uhlíková stopa. Nejlépe si vedou obnovitelné zdroje a jádro

18. 11. 2022 Redakce
5 min. čtení
Nový byznys

Uhlíková stopa se jako jeden z nejčastěji používaných ukazatelů zatížení životního prostředí objevuje celkem běžně i v českých médiích. Podívali jsme se trochu blíže, co přesně tento ukazatel znamená a jak jsou na tom s uhlíkovou stopou jednotlivé zdroje energie.

Jako uhlíková stopa se označuje jeden z ukazatelů zatížení životního prostředí, který vypovídá o tom, kolik daná lidská činnost nebo produkt vytvoří během svého vzniku či celého životního cyklu emisí oxidu uhličitého. Koncept uhlíkové stopy lze vztáhnout jak na konkrétní výrobky, tak i jakoukoli lidskou aktivitu.

S trochou zjednodušení lze říci, že u výrobků, třeba i nehmotných, jako je například právě elektřina, uhlíková stopa vypovídá o tom, jak moc daný produkt ovlivňuje změny zemského klimatu. Platí přitom, že čím méně oxidu uhličitého výrobek vyprodukuje, tím méně se podílí na klimatických změnách. Podle současného vědeckého konsenzu totiž patří oxid uhličitý spolu s metanem mezi hlavní dva člověkem produkované skleníkové plyny, které se na změnách zemského klimatu s velkou jistotou negativně podílejí.

Energetika může za více než tři čtvrtiny evropských emisí CO2

Energetika je jedním z největších zdrojů skleníkových plynů. Podle statistik organizace IEA (International Energy Agency), jejímž cílem je hlavně rozvíjení a podpora udržitelné energetiky, souvisí přibližně 40 % světových emisí skleníkových plynů se spalováním fosilních paliv za účelem získávání energie pro výrobu elektřiny a tepla. Z největší části se na těchto emisích podílí spalování uhlí (70 %) a zemního plynu (22 %).

V Evropě je podíl energetiky na emisích skleníkových plynů ještě vyšší – v roce 2015 to bylo podle IEA 78 %. Energetika je v Evropě jednoznačně nejvyšším producentem CO2. Je ale nutné dodat, že tento stav je dán hlavně strukturou evropského průmyslu a tato hodnota nic nevypovídá o tom, zda je Evropa v tomto ukazateli ve srovnání se zbytkem světa lepší nebo horší.

Zelená elektřina šetří až kilogram CO2 na spotřebované kilowatthodině

Z hlediska produkce emisí CO2 jsou na tom samozřejmě nejhůře takové zdroje energie, které využívají fosilní paliva. A obnovitelné zdroje v energetice emise velmi výrazně snižují. Podle údajů americké Národní laboratoře pro obnovitelnou energii (NREL) jsou emise vyprodukované při výrobě jedné kilowatthodiny elektřiny z obnovitelných zdrojů o 400 až 1000 g CO2 nižší než ze zdrojů fosilních.

Jinak řečeno – pokud využíváte zelenou elektřinu, šetříte s každou spotřebovanou kilowatthodinou 0,4 až 1 kg emisí skleníkových plynů. Jedná se o výpočet pro celý životní cyklus elektrárny, který bere v úvahu její výstavbu, provoz i následnou likvidaci. „Využívání zelené elektřiny může být pro firmy jednou z nejefektivnějších cest pro snížení uhlíkové stopy své produkce,“ popisuje výhody elektřiny z obnovitelných zdrojů Jiří Mlynář ze společnosti E.ON.

Navzdory rozvoji obnovitelných zdrojů energie IEA ve své aktuální zprávě o energetickém trhu odhaduje, že emise skleníkových plynů evropské energetiky letos mírně vzrostou. A to přibližně o 3 %. Na vině je hlavně větší využívání uhelných zdrojů v důsledku zdražování zemního plynu a také útlum jaderné energetiky.

Bezemisní zdroje? Biomasa, voda, ale i jádro

Jednotlivé zdroje energie, a to i ty obnovitelné, se co do emisí zásadně liší. Laboratoř NREL v roce 2019 analyzovala emise jednotlivých energetických zdrojů, přičemž do výsledných hodnot zahrnula i jejich životní cyklus. Nejde tedy jen o samotnou produkci elektřiny. Údaje nejdete v tabulce níže. Někoho v tomto porovnání možná překvapí trochu horší pozice fotovoltaiky ve srovnání s jadernou energií. Je to nejspíš dáno kratší uvažovanou životností fotovoltaických panelů. Ta se ale s jejich postupným technickým zdokonalováním prodlužuje.

Zdroj energie
Emise COna jednu vyrobenou kWh
Uhlí
850–1050 g
Plyn
450–650 g
Biomasa
10–50 g
Slunce (fotovoltaika)
30–50 g
Vítr
8–20 g
Voda (přehrady) 5–15 g
Jádro (tlakovodní reaktor)
10–35 g
Zdroj: NREL

Snižování emisí CO₂

Pomůžeme vám najít způsoby, jak snížit emise CO₂ ve vaší firmě. Ozvěte se nám a začneme hned.

Související články

S rozvojem OZE roste důležitost agregační flexibility. Zapojujeme do ní i naše zákazníky
V souvislosti se současným boomem solární energetiky a rozvojem obnovitelných zdrojů energie roste důležitost aktivního řízení stability energetické distribuční sítě. Zásadním prvkem pro tuto stabilitu je takzvaná flexibilita – schopnost a smluvně daná ochota výrobců a spotřebitelů elektřiny regulovat výrobu či spotřebu podle požadavků provozovatele přenosové soustavy. Agregaci flexibility zajišťujeme v E.ONu v našem agregačním bloku, a mohou se na ní podílet také někteří naši zákazníci. Jedním z nich je společnost Městská tepelná zařízení v Benešově.
Víc najdete zde
E.ON firmám pomáhá se snižováním emisí a udržitelnějším podnikáním
Od začátku tohoto roku platí pro některé firmy povinnost takzvaného ESG reportingu. Účelem ESG reportingu je zvýšení transparentnosti firem v oblasti environmentální udržitelnosti, společenské odpovědnosti a správního řízení. ESG reporting také přispěje k lepšímu informování investorů a omezení greenwashingu. Co všechno nefinanční ESG reporty obnáší a jak pomáhá firmám snižovat emise E.ON?
Víc najdete zde