Co je rekuperace tepla

Termínem rekuperace označujeme proces zpětného získávání energie. Pokud jde o elektřinu, využívají rekuperaci třeba elektromobily nebo další elektrické dopravní prostředky, které při brzdění motorem vyrábí elektřinu. Tou pak třeba nabíjí svou baterii nebo ji vrací do sítě. Další velkou oblastí je právě rekuperace tepla. 

Domácí rekuperační jednotka neustále přivádí zvenčí čerstvý vzduch, ale přitom využívá tepelnou energii vydýchaných plynů, kterou ponechává vevnitř. Při takovémto automatizovaném větrání ztrácíme jenom menšinu drahocenného tepla, takže ušetříme za elektřinu, plyn nebo jiné palivo. Můžeme zvolit takzvané pasivní nebo aktivní řešení, dále existují centrální i decentrální jednotky. Srovnejme základní možnosti.

Pasivní rekuperace vede proudy vydýchaného a čistého vzduchu tak, aby kolem sebe prošly výměníkem. Než „odpadní“ plyny odejdou, předají část svojí tepelné energie čerstvé dodávce. Takový systém bývá poměrně levný.

Aktivní systém pracuje chytřeji. „Odpadní“ plyny procházejí studeným výparníkem tepelného čerpadla a než odejdou mimo dům, předají tady většinu svojí tepelné energie (včetně kondenzačního tepla vodní páry) chladivu. To je následně stlačeno kompresorem, načež zahřeje kondenzátor, na který zvenčí přichází čistý vzduch. Aktivní rekuperace je dražší ale účinnější. V horkých letních dnech může fungovat obráceně, aby ochlazením čerstvého vzduchu nahradila tradiční klimatizaci.

Centrální větrací systém s rekuperací předává vydýchané teplo čerstvému vzduchu na jednom místě, kde se sbíhá potrubí vedoucí celým domem.

Naopak decentrální řešení žádnou hlavní jednotku nemá. V obvodovém zdivu je instalováno několik samostatných výměníků. Když některá lokální rekuperace vzduchu přestane fungovat, stále ještě mohou pracovat a vnitřek objektu větrat další jednotky.