David Lupač - HARTMANN-RICO a Josef Helcl - E.ON: Kogenerace znamená elektřinu pro zákazníky a teplo pro partnera

Jak dlouho už společnost HARTMANN-RICO v Česku funguje a kde všude se s vámi lidé mají šanci setkat?

David Lupač, HARTMANN-RICO:

V České republice působíme už 30 let, což jsme oslavili letos v létě. Jsme původně zahraniční společnost s centrálním ústředím v německém Heidenheimu. Na trhu operujeme už od roku 1818. A nejvíc se s námi setkáte v nemocnicích, kde se zaměřujeme hlavně na prevenci infekcí, zabýváme se ošetřováním ran, péčí o inkontinenci, dodáváme roušky, operační sety, chirurgické oděvy a nástroje, výrobky kompresivní terapie a první pomoci nebo třeba stomické pomůcky a kosmetiku. Cílíme jak na koncové uživatele z řad široké veřejnosti, tak i odborníky v nemocnicích, lékaře, ošetřující personál, poskytovatele sociálních služeb a další.  

Kolik kogeneračních jednotek E.ON zhruba v průběhu roku postaví?

Josef Helcl, E.ON:

To je trochu složitější otázka, kogenerační jednotka jako komplexní technologické zařízení je poměrně náročné na realizaci, která zahrnuje řadu dílčích postupů. Od podpisu smlouvy o spolupráci s partnerem, v tomto případě společností HARTMANN RICO, až po výslednou realizaci, komplexní vyzkoušení, zkušební provoz, který trvá 6 měsíců, a konečné předání do plného provozu. Celý proces může trvat i déle než 20 měsíců, v závislosti na délce stavebního řízení a jiných faktorech. Podobných projektů realizujeme v současné době v E.ONu více a musí běžet v souběhu. Konkrétně v mém případě jsou to čtyři podobné projekty. V jednom roce tak mohu uvádět do provozu i dvě kogenerační jednotky.

Spolupracoval HARTMANN-RICO se společností E.ON už před projektem kogenerační jednotky, nebo všechno začalo právě tam?

David Lupač, HARTMANN-RICO:

Spolupracovali jsme už dříve, protože od E.ONu bereme energii – tedy elektřinu a plyn. Následně za námi přišel jejich obchodní zástupce a nabídl nám zpracování studie proveditelnosti na kogenerační jednotku. Což jsme rádi přijali, protože o úspoře nákladů na teplo a energii dlouhodobě uvažujeme. A kogenerační jednotka nám přišla jako vynikající nápad.

Následovalo, předpokládám, výběrové řízení.

David Lupač, HARTMANN-RICO:

Přesně tak. Výběrové řízení provádíme u všech projektů, je to v dnešní době důležité. Hlavním rozhodovacím faktorem bývá samozřejmě cena, ale u projektu s E.ONem nám šlo hlavně o možnou úsporu při výrobě tepla, o reference, o kvalitu projektů, které už má E.ON na kontě, a dodržení termínů, ve kterých by byl schopný projekt zrealizovat.

Josef Helcl, E.ON:

Na veškeré projekty, které se pohybují v řádu desítek milionů korun, u nás probíhá výběrové řízení na výběr zhotovitele. To má kompletně na starosti útvar logistiky u naší dceřiné společnosti EG.D, a.s., která patří do skupiny E.ON. Kritérii pro výběr zhotovitele jsou jednoznačně cena, garantované parametry, konkrétně elektrická a tepelná účinnost, a dále servisní poplatky v rámci servisní smlouvy. Toto všechno se zhodnotí v rámci ekonomického modelu a nejlepší nabídky se následně soutěží formou aukce, během níž se snažíme získat ještě lepší cenu. V případě kogenerační jednotky pro HARTMANN-RICO jsme poptávali celkem sedm potenciálních zhotovitelů, z nichž nabídku předložili pouze dva, kteří nakonec soutěžili mezi sebou. V tomto případě byla vybrána generálním zhotovitelem firma CHP engineering, s.r.o.

Jak jste byli s průběhem a instalací spokojení?

David Lupač, HARTMANN-RICO:

Musím říct, že odbornost všech pracovníků společnosti E.ON je na vynikající úrovni a navržení celého projektu probíhalo rychle a kvalitně. Díky konzultacím jsme za běhu investice navíc udělali další úpravy, které nám pomohly lépe hospodařit s energií a s teplem. Za to bych chtěl poděkovat.

Josef Helcl, E.ON:

Děkuji za tato pochvalná slova, velmi si toho vážím a cením. Za sebe bych rád řekl, že spolupráce s vámi a s vašimi kolegy byla na výborné úrovni, což je dobrým základem pro naši další možnou spolupráci na projektu, který je v této chvíli ve fázi technicko-ekonomických úvah.

Kde bychom kogenerační jednotku v současnosti nalezli?

David Lupač, HARTMANN-RICO:

V naší centrále ve Veverské Bítýšce v Jihomoravském kraji, nedaleko od Brna. Máme tady největší výrobní areál v České republice a kogenerační jednotku využíváme přímo v něm. Kromě výrobního procesu je jednotka napojená na proces sterilizace, tedy dezinfekce vyrobených setů pomocí etylen-oxidu.

Je jednotka něčím specifická, vzhledem k tomu, že se jedná o provoz ve výrobě medicínských pomůcek?

David Lupač, HARTMANN-RICO:

Domnívám se, že jde o typizovanou jednotku. Nicméně k tomu bude nejspíš více vědět kolega.

Josef Helcl, E.ON:

Každá podobná instalace, pokud ji aplikujeme do nějaké technologické výroby, je specifická. Zde se jedná pouze o přípravu teplé vody pro vytápění a sterilizaci. Řešili jsme ale i projekty jiného charakteru, kde se jednalo o nasazení kogeneračních jednotek přímo do technologického procesu, např. sušení mléka, přímé foukání spalin do procesu přípravy kaolínu na výrobu keramických dlaždic, sušení sladu v pivovaru a podobně. Tato konkrétní jednotka mnoho specifik nemá, protože se jedná o klasickou výrobu tepla ve formě teplé vody a samozřejmě elektřiny. Veškerá tepelná energie v objemu zhruba 10 700 GJ je využitá pro vytápění a sterilizaci. V rámci zkušebního provozu jsme řešili ještě možnou úpravu stávající technologie HARTMANN – RICO, abychom jednotku mohli provozovat i v letním období, na což původně nebyla projektovaná a úplně se s tím nepočítalo. To se nám do jisté míry podařilo a nyní jsme ve fázi předání do komerčního provozu.

Jaké byly celkové náklady na jednotku?

Josef Helcl, E.ON:

Celková investice byla 23,5 milionu Kč, samotná cena za dílo pak 21,9 milionu Kč. Rozdíl tvoří náklady na projektovou dokumentaci, stavební povolení a náklady na činnost projektového manažera. Plus poplatky za stavební řízení a další minoritní náklady.

Kdy zkušební provoz začal?

Josef Helcl, E.ON:

Jednotku jsme uvedli do provozu na konci dubna tohoto roku, tedy v závěru topné sezony, která končí dle vyhlášky 31. května. Z tohoto důvodu jsme bohužel mnoho provozních hodin s jednotkou nenajeli. Během léta už provoz nebyl možný, protože výroba tepla, která probíhá ve stávající kotelně, je určená pouze pro sterilizaci. V podstatě jde o odběr, v němž kombinovaná výroba už nemá takový prostor, aby mohla dodávat ekvivalentní množství tepla. Společně jsme řešili úpravy ve stávajícím odběru tepla, kde byl problém s příliš vysokou teplotou zpáteční vody, což je limitní faktor pro samotný provoz kogenerační jednotky. Touto limitou je teplota 75 °C, při které se kogenerační jednotka odstavuje. Zde jsme se pohybovali mezi 75–80 °C, takže nedocházelo k ekvivalentnímu vychlazení technologické vody pro výrobu. To se muselo řešit souborem opatření, do kterých se společnost HARTMANN – RICO rozhodla investovat. V důsledku těchto realizovaných opatření na vychlazení teploty zpátečky bude možné provozovat kogenerační jednotku i v letním období.

David Lupač, HARTMANN-RICO:

Nemám co doplnit, řekl jste to úplně přesně.

Převažuje tedy ve výrobě jednotky teplo, nebo elektřina?

Josef Helcl, E.ON:

Provoz kogenerační jednotky generuje jak elektřinu, tak teplo. Elektrická energie je však z hlediska ekonomického užitku jednoznačný profit, teplo naopak ve většině případů dodáváme partnerovi na úrovni palivových nákladů, a to ještě s určitým podílem slevy. Tak je to u každého podobného projektu. Dodávku tepla v podstatě dotujeme, jedná se o jeden z hlavních benefitů pro našeho partnera. Veškerou vyrobenou elektrickou energii naopak dodáváme do distribuční sítě a prodáváme zákazníkům, zatímco teplo se kompletně zužitkuje v areálu firmy. Jak jsem řekl, to je finanční přínos pro našeho partnera – levnější tepelná energie, než je on sám schopný vyrobit.

Kolik ta úspora dělá?

David Lupač, HARTMANN-RICO:

Na to je vždycky určitý přepočtový vzorec, který si společnost E.ON dohodne s partnerem.  Rozhoduje se tam, jestli bude E.ON platit více na nákladech spojených s obsluhou kogenerační jednotky, nebo jestli my chceme získávat levnější teplo. Tam se dojde k nějakému kompromisu, který je předem popsán už ve smlouvě o smlouvě budoucí.

Josef Helcl, E.ON:

Roční potřeba tepla z tohoto zdroje je 16 300 GJ tepla za rok. Z tohoto podílu dodávky tepla my dodáme z kogenerace 10 700 GJ a toto teplo od nás zákazník získá o 40 % levněji oproti palivovým nákladům na zemní plyn. Celková cena se samozřejmě odvíjí od ceny zemního plynu, kterou má zákazník nasmlouvanou s dodavatelem.

Předpokládám, že na zhodnocení provozu jednotky je v současnosti ještě příliš brzy.

David Lupač, HARTMANN-RICO:

To uvidíme po první zimě. Každopádně data ze zkušebního provozu, která už máme k dispozici, jsou pozitivní.

Přemýšleli jste v rámci projektu i o trigeneraci, tedy společné výrobě tepla, energie a chladu, nebo pro tento projekt vhodná nebyla?

David Lupač, HARTMANN-RICO:

O trigeneraci jsme uvažovali a stále uvažujeme…  V dohledné době bychom však rádi přednostně realizovali další kogenerační jednotku v některém z dalších výrobních závodů, které v České republice provozujeme.

Josef Helcl, E.ON:

Trigenerace je v podstatě kogenerační jednotka doplněná o absorpční chlazení. Využívá se kombinovaně napříč ročními obdobími, bavíme-li se o průmyslových technologiích – to znamená v létě chladí, v zimě topí, anebo jde o kombinaci tepla a chladu po celé roční období. Celkový provoz trigenerace musí být cca kolem 8 000 Mth, aby byl tento projekt ekonomicky zajímavý. Ty jednotky samy o sobě nejsou levné, a když zákazník projeví zájem, není většinou problém nástavbové absorpční chlazení doplnit. Tady jsme trigeneraci zatím nenavrhovali.

Využívá společnost HARTMANN-RICO ještě nějaká další ekologická řešení tohoto typu?

David Lupač, HARTMANN-RICO:

Ve spolupráci se společností E.ON je to náš první projekt, ale kogenerační jednotku jsme měli už z dřívějška. Jde o jednotku slabší, o výkonu 200 kW. Nová jednotka od E.ONu má výkon 800 kW. Dvoustovku provozujeme sami a odebíráme z ní i elektrickou energii. Co se týče podobných projektů, provedli jsme se společností E.ON několik studií, ale ještě jsme nedospěli k nějakému definitivnímu závěru. Do budoucna ale nic nevylučuji.