Patrik Pařil - Pohořelice a Jaromír Uhde - E.ON: Výměna veřejného osvětlení trvá několik let, ale vyplatí se

24. 3. 2022 Jana Bohutínská
12 min. čtení
Rozhovory

Jihomoravské město Pohořelice realizuje ve spolupráci se společností E.ON velký projekt celkové modernizace veřejného osvětlení, který městu přinese lepší vzhled i energetické a finanční úspory. Patrik Pařil, místostarosta Pohořelic, a Jaromír Uhde, senior manažer obchodu v E.ONu, vysvětlují, jak takový projekt probíhá i proč je důležité nehledět jen na cenu a dobře si pohlídat kvalitu.

Projekt má poměrně dlouhou historii. Můžete ji stručně zrekapitulovat? 

Jaromír Uhde, E.ON: Nové veřejné osvětlení v Pohořelicích navrhl náš světelný technik Martin Moškvan a modernizace probíhá postupně ve všech částech města. Naše spolupráce s městem začala v roce 2012. Nejprve jsme připravili rozsáhlou pasportizaci osvětlení a v roce 2014 proběhly první dodávky svítidel pro autobusový terminál. Město mělo neobvyklý požadavek na teplé bílé LED světlo, obvyklá tehdy byla studená bílá. Dodali jsme svítidla s požadovaným teplým bílým světlem a následovala ještě menší dodávka světel do parku. Komplexnější spolupráce začala v roce 2019, kdy ve městě nastoupilo nové vedení a o osvětlení se začal starat Patrik Pařil. Začali jsme pracovat na velkých projektech, které teď realizujeme. Museli jsme nejprve aktualizovat pasport a zpracovat generel veřejného osvětlení. Následně jsme síť veřejného osvětlení rozdělili do etap dle náročnosti a finanční nákladnosti nového řešení pro danou etapu. Na modernizaci pak město dostalo dotace EFEKT od Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO). E.ON uspěl ve výběrovém řízení na první etapu, která se nyní dokončuje, a vloni i na druhou etapu, která se začne realizovat letos během jara.

Patrik Pařil, Pohořelice: MPO dotuje pouze pořízení svítidel, takže město má s projektem další nemalé náklady. Dotace je pouze na nákup svítidel, celkově je to tedy maximálně třetina všech nákladů. Když už na projektu pracujeme, děláme to pečlivě – v mnoha případech vyměňujeme nejen energeticky náročná světla, ale i kabely, které zakopáváme do země, rozvaděče a stožáry, obnovujeme veřejné osvětlení od základu. Chceme mít po celém městě jednotný systém veřejného osvětlení. S Martinem Moškvanem se mi výborně spolupracuje, vše má vymyšlené, veřejné osvětlení u nás ve městě už zná možná lépe než já. Je důležité nechat si poradit od odborníka, který osvětlení do všech technických podrobností rozumí.

Co vás v Pohořelicích motivovalo se do tak velkého projektu pustit? 

PP: Osvětlení bylo zastaralé a ceny energií neustále stoupají, což je teď čím dál podstatnější motiv. Energii soutěžíme na burze a v loňském roce jsme platili za megawatthodinu 1600 korun, což se zvedlo na 3600 korun. To je obrovský nárůst, v rozpočtu teď máme na energii místo jednoho hned tři miliony.

JU: O spolupráci s námi pak město přesvědčily především logicky rozdělené etapy projektu a náš profesionální přístup – tedy precizně zpracované podklady a jasný plán obnovy osvětlení, včetně využití dotace.

Jak finančně náročný zatím projekt pro město byl? 

PP: Z dotace EFEKT 2020 jsme vyměnili 226 svítidel. Tady jsme nejvíc uspořili, protože jsme v této fázi neměli žádné velké vedlejší náklady. Celkové náklady byly 3,5 milionu korun, z toho 1,7 milionu pokryla dotace. Náročnější byla další část, realizovaná v roce 2021 z dotace EFEKT 2021, kde jsme měnili i nově instalovali 242 svítidel a museli jsme investovat i do zhruba padesáti sloupů a kabelizace zakopané do země. U této části projektu už jsme na celkových nákladech 7,2 milionu korun a opět jsme dostali maximální dotaci 1, 7 milionu, včetně DPH. Naši část investice financujeme z úvěru, jinak bychom si ji nemohli dovolit. Letos ještě využíváme dotaci EFEKT 2021 a čekají nás velké investiční akce, budeme pokládat kabeláž v ulicích Znojemská, kde děláme zároveň nové chodníky a z hlediska sítí je to tu složitější, Polní a Vídeňská. Ulice Znojemská a Vídeňská jsou nejdelší ulice v Pohořelicích. V dalších částech města pokračujeme ve výměně samotných světel. Hotovo bychom chtěli mít do srpna. Ve výsledku budeme mít modernizováno zhruba 95 % osvětlení ve městě. 

A jakou úsporu vám modernizace přináší? 

PP: V roce 2020 se jednalo v megawatthodinách o 25% úsporu, rok 2021 sice ještě nemáme celkově vyúčtovaný, ale měli bychom se dostat až na 50% úsporu. Co se týče celkové finanční úspory, při nárůstu cen za energie budeme zatím spíše na nule. 

JU: Upřesním, že předpokládaná úspora, kterou vypočítal energetický auditor, je více než 65 %. Na finální úsporu je však potřeba počkat až na vyhodnocení po ročním provozu nové soustavy. To však není jediná úspora. Městu s novým osvětlením z rozpočtu také zmizí prakticky veškeré náklady na údržbu, na servisní práce, které doteď muselo hradit. Světla mají záruku deset let, záruční servis budeme řešit my. Dosavadní peníze na údržbu může dát město jinam. Minimálně na dalších 25 let má o veřejné osvětlení postaráno a bude mít na starosti jen revize, které jsou povinné jednou za čtyři roky. 

PP: Vloni jsme také například s odborem investic řešili novou plošinu pro údržbu osvětlení, do které jsme už nemuseli investovat, a to právě s argumentem, že většina svítidel bude nových a oprav bude naprosté minimum. 

JU: K přínosům ještě dodám, že se také zlepší estetika města. Navíc mají nová světla nulový světelný smog. Chtěl bych zdůraznit, že je opravdu důležité, aby municipality u podobných projektů nerozhodovaly jen podle ceny, ale hleděly na komplexnost projektu, na kvalitu, nechaly si vše pečlivě propočítat a stály si za tím, co od dodavatelů chtějí.

Co se týče náročnosti projektu, jak ji vnímáte z pohledu E.ONu a z perspektivy Pohořelic? Narazili jste při realizaci i na nějaké překážky? 

JU: Pro město je projekt na přípravu náročný, trvá i několik let, než se vše zrealizuje. Když celý proces obecně popíšu: Město si musí vybrat partnera, který navrhne nové řešení veřejného osvětlení a možný plán realizace v etapách. Následně vybere agenturu, která připraví žádost o dotaci a podá ji – to označme jako rok nula. V roce jedna, kdy je městu přidělena dotace, proběhne detailní příprava podkladů k zadání výběrového řízení a samotné výběrové řízení na zhotovitele díla. Začíná i fyzická realizace. Rok dva pak znamená dokončení projektu a předání díla. U Pohořelic E.ON uspěl ve výběrových řízeních, takže máme na starosti jak přípravu podkladů, tak realizaci. Komplikace při realizacích nastávají vždy – ať už se týkají souběhu činností s kabelizací NN, včas nedokončené projektové dokumentace, nesouladu termínů, osobních návštěv v terénu a ujasnění si návrhu nového osvětlení v souvislosti s projektovou dokumentací, nebo třeba posunů sloupů kvůli vjezdům a vchodům. To jsou běžné provozní věci, se kterými je třeba si v průběhu realizace flexibilně poradit. 

PP: Dodám pro představu jako příklad jednu aktuální situaci – u sloupu jsme chtěli umístit rozvaděč do země. Jak ale projekt trvá delší dobu, změnily se majetkové vztahy u předzahrádky, kde měl rozvaděč být, a nový majitel ho tam nechce. Musíme řešit přesun rozvaděče na jiné místo. Ale to jsou u tak velkého projektu dobře řešitelné drobnosti. 

Vedle teplého bílého světla, které si Pohořelice přály, má osvětlení ještě nějaká specifika? 

JU: Přání teplého bílého světla, tedy 3000 kelvinů, byl od Pohořelic velmi dobrý krok. Ve studeném světle, které vidíte zářit v některých městech a obcích, se lidé nemusí cítit dobře. Nové osvětlení, řešené pomocí dotace, na původní dobře navazuje, neboť teplota světla daná požadavkem dotace je 2700 K, a kontrast mezi původním a novým tedy není prakticky viditelný. Nové osvětlení je navrhováno přesně podle zatřídění komunikací, případně podle konkrétního požadavku města pro lokalitu či ulici, a je tedy maximálně efektivní. Světla mají autonomní řízení, jsou nastavená podle jednotlivých komunikací a mají stabilně určený stmívací režim. V průběhu noci se stmívají, nepřesvětlují komunikace, šetří elektrickou energii a nevytváří světelný smog.

PP: Někteří občané se divili, že se staví sloupy dál od sebe, než byly předtím, a báli se, že nebude osvětlení dostatečné. Teď vidí, že vše dobře funguje. Jsou spokojení, že jim světlo neosvětluje zahradu nebo jim nesvítí do okna. 

Kolik podobných projektů má E.ON za sebou a kolik jich během roku připravíte?

JU: Podobně rozsáhlých projektů máme za sebou několik desítek. V průběhu roku dokážeme připravit asi 30 projektů pro různé dotační výzvy. Bohužel ne ve všech jsme následně úspěšní, neboť se jedná o veřejné zakázky, které se soutěží. Během roku tak máme pět nebo šest velkých projektů a několik dalších menších.

Až bude osvětlení hotové, plánujete ve spolupráci pokračovat?

PP: S panem Uhdem jsme začali hovořit i o dalších možných úsporných řešeních a propojil nás s dalšími lidmi v E.ONu. Nyní se konkrétně zabýváme fotovoltaikou. Připravili jsme projekt na tři městské budovy – na městský úřad, základní a mateřskou školu. Příprava projektu byla náročná a jsem rád, že ve veřejné soutěži vyhrál také E.ON, který nám fotovoltaické elektrárny dodá, už během února by se měly začít instalovat. Mělo by to pro nás znamenat 25% úsporu energie. U budovy městského úřadu chystáme s E.ONem i projekt týkající se vzduchotechniky.

Úsporné osvětlení

Přidejte se k víc než 200 firem, které díky našemu úspornému osvětlení šetří v průměru 62 % elektřiny ročně. Ozvěte se nám a sviťte úsporněji.

To mě zajímá

Související články

David Lupač - HARTMANN-RICO a Josef Helcl - E.ON: Kogenerace znamená elektřinu pro zákazníky a teplo pro partnera

Společnost HARTMANN-RICO patří mezi největší výrobce a distributory zdravotnických a hygienických pomůcek v Česku. Ve spolupráci s E.ONem spustila letos na konci dubna kogenerační jednotku, jejíž teplo upotřebí ve vlastním provozu. Jaká úskalí podobný projekt obnáší a co mu předchází, jsme se zeptali projektového manažera HARTMANN-RICO Davida Lupače a Josefa Helcla z divize E.ON realizace.
Víc najdete zde

Ondřej Hájek - E.ON a Milan Dubský - Duko: Nejcennější jsou na naší práci lidé a jejich know-how

Když E.ON vstoupil jako menšinový vlastník do společnosti DUKO Hlinsko, rozjela se naplno vzájemná spolupráce v oblasti tepelné techniky. Došlo tak ke spojení dvou odlišných světů – nadnárodní korporace s tehdy menší topenářskou firmou. Ondřeje Hájka, který má v E.ONu na starosti zákaznická řešení pro koncové zákazníky, a Milana Dubského, jednatele a většinového vlastníka Duka, jsme se ptali, na čem vzájemná spolupráce stojí a jaké přínosy z ní pro obě strany plynou.
Víc najdete zde